Osm zemí NATO by letos mohlo splnit cíl dvou procent, Česko ale stále vynakládá málo

Stoltenberg to dnes řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově. V roce 2024 by jich podle něj mělo být už nejméně 15.

„Slíbili jsme, že ukončíme krácení výdajů na obranu a krácení skončilo. Slíbili jsme zvýšení výdajů na obranu a výdaje se zvýšily," řekl Stoltenberg. Připomněl, že obranné rozpočty evropských členů aliance se v posledních letech zvyšují. Je to podle něj dobrý začátek.

Poukázal i na závazek členů z roku 2014 směřovat v příštích deseti letech ke dvouprocentním výdajům na obranu. Zatímco v roce 2014 takové výdaje měly jen tři členské země a loni šest, letos by jich podle Stoltenberga mělo být osm a do roku 2024 nejméně 15. Severoatlantická aliance má 29 členských států.

Stoltenberg se vyjádřil i k loňskému vzniku stálé spolupráce v obranné oblasti (PESCO) mezi zeměmi Evropské unie. Pokud se bude doplňovat s NATO, bude podle něj přínosná. PESCO se ale podle Stoltenberga musí vyhnout nebezpečí toho, aby plnilo stejné funkce jako NATO, a oslabovalo tak toto spojenectví. Evropa se podle šéfa aliance nemůže bránit sama. Poukázal přitom na to, že po odchodu Británie z osmadvacítky budou kolem 80 procent výdajů na obranu v rámci NATO dávat země, které nejsou součástí EU.

Česko loni na obranu dalo zhruba 1,1 procenta HDP a podle pozorovatelů své závazky splní jen těžko. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová uvedla, že při současném vývoji by Česko v roce 2020 na obranu dávalo jen 1,3 procenta HDP místo 1,4 procenta HDP, k nimž se samo zavázalo. Zároveň však vyjádřila přesvědčení, že je stále možné, aby Česko v roce 2024 do obrany směřovalo dvě procenta HDP.