Mnichov – Členské země Severoatlantické aliance by měly na obranu vynakládat přes dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP): většina států ale zatím dává méně. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg očekává, že tuto hranici letos překročí osm členských zemí.
Stoltenberg to dnes řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově. V roce 2024 by jich podle něj mělo být už nejméně 15.
„Slíbili jsme, že ukončíme krácení výdajů na obranu a krácení skončilo. Slíbili jsme zvýšení výdajů na obranu a výdaje se zvýšily," řekl Stoltenberg. Připomněl, že obranné rozpočty evropských členů aliance se v posledních letech zvyšují. Je to podle něj dobrý začátek.
Poukázal i na závazek členů z roku 2014 směřovat v příštích deseti letech ke dvouprocentním výdajům na obranu. Zatímco v roce 2014 takové výdaje měly jen tři členské země a loni šest, letos by jich podle Stoltenberga mělo být osm a do roku 2024 nejméně 15. Severoatlantická aliance má 29 členských států.
Stoltenberg se vyjádřil i k loňskému vzniku stálé spolupráce v obranné oblasti (PESCO) mezi zeměmi Evropské unie. Pokud se bude doplňovat s NATO, bude podle něj přínosná. PESCO se ale podle Stoltenberga musí vyhnout nebezpečí toho, aby plnilo stejné funkce jako NATO, a oslabovalo tak toto spojenectví. Evropa se podle šéfa aliance nemůže bránit sama. Poukázal přitom na to, že po odchodu Británie z osmadvacítky budou kolem 80 procent výdajů na obranu v rámci NATO dávat země, které nejsou součástí EU.
Česko loni na obranu dalo zhruba 1,1 procenta HDP a podle pozorovatelů své závazky splní jen těžko. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová uvedla, že při současném vývoji by Česko v roce 2020 na obranu dávalo jen 1,3 procenta HDP místo 1,4 procenta HDP, k nimž se samo zavázalo. Zároveň však vyjádřila přesvědčení, že je stále možné, aby Česko v roce 2024 do obrany směřovalo dvě procenta HDP.
Související
Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , NATO , obrana , ministerstvo obrany , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák