Berlín/Kyjev - Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin se domnívá, že by EU měla vzhledem k silnému napětí mezi Západem a Ruskem zvážit uvalení sankcí také na německého exkancléře Gerharda Schrödera. Ten nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť.
"Je důležité, aby byly sankce nejen proti členům ruské vlády a ruským státním podnikům, ale také proti těm, kteří v zahraničí prosazují Putinovy projekty," řekl Klimkin v rozhovoru pro deník Das Bild. Podle něj je Schröder pro ruského prezidenta Vladimira Putina "celosvětově nejdůležitějším lobbistou", a proto by měla EU zvážit, co v tomto případě může učinit.
Projekt Nord Stream ostře kritizuje Kyjev, protože prý má Rusku umožnit export plynu přímo do západní Evropy, aniž by k němu měla přístup Ukrajina jakožto tranzitní země. Od roku 2017 je Schröder rovněž šéfem dozorčí rady ruského energetického koncernu Rosněfť. Také loni mu prezident Miloš Zeman udělil Řád bílého lva.
Spolková vláda uvalení sankcí vůči exkancléři kvůli jeho ruskému angažmá odmítá. "Spolková vláda, ani spolková kancléřka nevidí žádný důvod k úvahám tohoto druhu," sdělil dnes oficiální stanovisko vlády její mluvčí Steffen Seibert.
Elmar Brok, expert na zahraniční politiku Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, však Bildu řekl, že je skandální že bývalý spolkový kancléř nyní zastupuje zájmy Putina. "A je neuvěřitelné, že to dosud zůstalo bez důsledků ve veřejné diskusi," prohlásil Brok. Poslanec za opoziční Zelené Cem Özdemir řekl, že Schröder "zmutoval na Putinova propagandistu".
Související
Schröderův host odešel z večeře bez placení. Incident šetří policie
Schröder unikne trestu za vstřícnost k Rusku
Gerhard Schröder , Německo , Ukrajina , protiruské sankce , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek