Maďaři se bojí voleb. Útoky na svobodu a demokracii ohrožují všechny, myslí si tamní aktivistka

"Je Maďarsko stále ještě demokracií," zeptal se Jones na začátku rozhovoru. "Na tuto otázku nemohu odpovědět ani ano, ani ne. Momentálně se nacházíme na cestě k diktatuře, která se ještě nestihla úplně projevit. Zatím jsme někde mezi," odpověděla Köves na Jonesovu otázku

Následně uvedla, že v zimě 2016 přijal Institut nové akademické pracovníky, kteří pak byli za rok a půl, tedy těsně před zítřejšími parlamentními volbami zničehonic propuštěni. Köves je skálopevně přesvědčená, že v pozadí tohoto stála právě maďarská vládní strana Fidesz a její předvolební kampaň.

Fidesz tvářící se jako tradiční pravice je podle Köves politickou stranou kombinující prvky despektu k liberální demokracii, xenofobie a antisemitismu. Ten se projevuje dlouhodobou démonizací osoby George Sorose, který je z řad krajní pravice často vykreslován jako zlomyslný Žid tahající za pomyslné nitky.

Soros jako předvolební téma

Téměř všechny předvolební plakáty a billboardy se nesou v duchu strašení před Sorosem, který se podle Fidesz snaží o likvidaci maďarské národní identity nekontrolovatelnou migrací. Na základě tohoto Orbán obhajoval přijetí zákona, který zakazuje činnost všem nevládním organizacím financovaným ze zahraničních zdrojů, zejména pokud se jedná o Sorosovy fondy. Dalším krokem proti Sorosovi byly snahy o zrušení Středoevropské univerzity v Budapešti.

"Sorosem vlastněné nevládní organizace musí dostat utrum prostřednictvím všech dostupných prostředků," řekl předseda poslaneckého klubu Fidesz Szilárd Németh

Je třeba připomenout, že není z dlouhodobého hlediska dobré pozorovat takové antisemitské nálady, když pomyslíme na deportaci minimálně 400 tisíc maďarských Židů do vyhlazovacích táborů.

Sám Orbán se chlubí svými snahami o vytvoření neliberální demokracie, čímž se Maďarsko přibližuje zemím, jako je například Rusko a Turecko, které si na demokracii pouze hrají. Ačkoliv v nich existuje velké množství politických stran i údajně nezávislých médií, realita je úplně jiná.

Jako jeden z příkladů uvedla Köves skandál velkých nezávislých novin Népsazbadság, do nějž byla zahrnutá i maďarská vládní strana Fidesz, která je pak následně odkoupila. Zbývající soukromoprávní média taktéž spadají pod Orbána a maďarská veřejnoprávní média mu rovněž jdou na ruku.

Dalším faktem hrajícím v Orbánův prospěch je maďarský volební systém a roztříštěnost opozičních stran. Volby do maďarského jednokomorového parlamentu Országgyülés jsou smíšené, kdy se ze 199 poslanců volí 106 většinově v jednomandátových obvodech a zbývajících 93 proporčně. Uzavírací klauzule je stejně jako v České republice 5 %.

Maďarsko však není jediným členem EU, kde demokracie dostává takříkajíc na frak. Další je sousední Polsko, kde autoritářská vláda Práva a spravedlnosti taktéž zneužívá tamního politického systému ve svůj prospěch. Ostatně velké vášně vzbudila likvidace nezávislého soudnictví a snahy o zpřísnění už tak dost rigidních zákonů proti potratům, proti nimž demonstrovaly v ulicích Varšavy tisíce Poláků, zejména žen.

Köves pak následně ukončila rozhovor s redaktorem britského deníku The Guardian Ownem Jonesem s tím, že je naprosto skandální, když se Orbánův autokratický režim snaží vyjednat příznivé podmínky pro odchod Velké Británie z EU. Tím totiž hraje do karet populistickým stranám i v jiných evropských zemích, kde liberální demokracie a občanské svobody zůstaly dosud zachovány. Z tohoto důvodu si musíme uvědomit, že boj za svobodu a demokracii se netýká pouze Maďarska nebo Polska, nýbrž nás všech.