U Madridu začaly exhumace obětí občanské války, spor se táhl roky

Madrid - Za četné přítomnosti novinářů a televizních kamer a s doprovodem policie vstoupili dnes dopoledne experti na exhumace do Údolí padlých nedaleko Madridu, kde je pohřbeno přes 30.000 obětí španělské občanské války (1936-1939) i diktátor Francisco Franco. Experti mají připravit exhumace čtyř obětí z obou táborů této války. Za šedesát let existence památníku v Údolí padlých jde teprve o druhé exhumace, poprvé byly odsud vyzdviženy ostatky 133 obětí z Navarry v roce 1980.

Podle španělské televize RTVE se dnešní událostí otevírá možnost dalších exhumací v Údolí padlých, kde je pohřben neupřesněný počet obětí z obou táborů španělské občanské války. Odhaduje se, že je tam pohřbeno i na 12.000 neidentifikovaných osob.

Experti, kteří vstoupili do Údolí padlých dnes, mají připravit exhumaci ostatků sourozenců Manuela a Antonia Lapeňových, kteří patřili k republikánům, a ostatků Pedra Gila Calonge a Juana Gonzáleze Morena z tábora frankistů.

Vyzdvihnutí ostatků sourozenců Lapeňových povolil v květnu 2016 oblastní soud na žádost příbuzných, kteří chtějí potvrdit pravost ostatků a poté je pohřbít do rodinné hrobky. Exhumaci ale dlouho blokoval stížností u vyššího soudu představený opatství z Údolí padlých Santiago Cantera s odůvodněním, že by exhumace mohly poškodit místní baziliku. Až tento měsíc stížnost stáhl i díky intervenci předsedy španělské Biskupské konference.

Komplex Údolí padlých, na jehož stavbě v letech 1940 až 1958 pracovali i političtí vězni Frankovy diktatury a někteří z nich při tom zemřeli, je podle zákona z roku 1982 majetkem španělského státu. Správu nad komplexem ale vykonává na základě smlouvy z roku 1958 opatství, jemuž stát platí ročně z rozpočtu 340.000 euro (asi 8,6 milionu korun). Podle deníku El Periódico ale nemá ani stát, ani španělská církev právní autoritu nad tímto opatstvím, protože spadá pod kongregaci se sídlem ve Francii.

Údolí padlých provází už léta nejen polemiky ohledně exhumací ostatků, ale i diskuse o tom, že by z něj měly být přestěhovány Frankovy ostatky. K tomu loni vyzval vládu parlament, podle něhož by se tak mělo učinit z úcty k obětem diktatury. Na rozdíl od výzvy, která není pro vládu závazná, by se vláda měla řídit zákonem o historické paměti z roku 2007. Ten mimo jiné nařizuje odstranění symbolů Frankovy diktatury a slibuje pomoc pozůstalým obětí diktatury při hledání ostatků jejich blízkých v hromadných hrobech.

Generál Francisco Franco i více než čtyři dekády po své smrti v roce 1975 rozděluje španělskou společnost. Někteří ho stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Pučem v létě 1936 ale Franco rozpoutal válku občanskou, která do roku 1939 stála životy více než půl milionu lidí. Poté zahájil Franco jako caudillo (vůdce) teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na 30.000 jeho odpůrců. Posledních pět poprav pro levicové aktivisty podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí. Ještě dlouho po ní se o jeho zločinech veřejně moc nemluvilo, aby se neotevíraly staré rány.

Související

Prezident Trump

Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO

Americký prezident Donald Trump během čtvrtečního setkání v Bílém domě s finským protějškem Alexanderem Stubbem navrhl, že by Španělsko mělo být „vyhozeno“ z NATO. Setkání, které mělo primárně sloužit jako předehra k prodeji amerických ledoborců Finsku, se rychle stočilo k diskusi o obranné alianci. Trump se tak snažil oživit svůj měsíce trvající spor s iberskou zemí ohledně výdajů na obranu.

Více souvisejících

Španělsko Francisco Franco občanská válka historie exhumace

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 6 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 8 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

včera

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí

Zatímco se v ukrajinském Pokrovsku už přes rok a půl bojuje, Rusko nyní tvrdí, že toto strategické město ovládlo. Pro Ukrajince však Pokrovsk není jen bodem na mapě frontových linií, ale místem úzce spjatým s jedním z největších kulturních klenotů země: koledou Carol of the Bells. Světoznámou melodii, kterou lidé znají z filmů jako Sám doma, složil Mykola Leontovyč a její kořeny sahají právě do Pokrovsku. Dnes, kdy se město proměnilo v trosky, získává tato píseň pro Ukrajince opět svůj původní politický a vlastenecký význam.

včera

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy