Svoboda tisku v Evropě utrpěla. Problém má i Česko, varují Reportéři bez hranic

"Neumíte si představit šéfa demokratického státu, jak mává zbraní před novináři? A přesto přesně to udělal prezident České republiky Miloš Zeman, když uprostřed tiskové konference v říjnu 2017 vytáhl maketu kalašnikova s nápisem 'na novináře'," píšou RSF v hodnocení Česka s odkazem na událost, která se stala během Zemanovy návštěvy Plzeňského kraje. Zpráva také připomíná nelichotivé výroky hlavy státu na adresu žurnalistů. Jako další zdroj obav ohledně ČR označuje dokument pokusy obnovit trestný čin hanobení prezidenta republiky.

Podle RSF v Česku rovněž koncentrace vlastnictví médií "dosáhla kritické hranice". "Noví oligarchové od roku 2008 využili svého jmění k nákupu novin, aby upevnili svou moc v zemi. Jeden z nich, premiér Andrej Babiš, stojí v čele dvou nejvlivnějších deníků v zemi," uvádí zpráva.

V hodnocení Slovenska připomínají RSF především únorovou vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky a následnou politickou krizi v zemi, která vedla k demisi premiéra Roberta Fica. Expremiér a další slovenští politici podle RSF často nevybíravě slovně útočili na média. Na Slovensku podle RSF neexistuje solidní instituce, která by novináře chránila, žurnalisté jsou terčem zastrašování, je na ně vyvíjen tlak a po vraždě Kuciaka se znovu objevila otázka týkající se jejich bezpečnosti.

Kromě Česka, Slovenska a Srbska si v Evropě také výrazně pohoršila Malta, která ze všech zemí zaznamenala nejstrmější propad, o 18 příček na 65. pozici. Reportéři bez hranic zdůraznili, že loňská vražda maltské novinářky a blogerky Daphne Caruanové Galiziové vrhá temné světlo na stav svobody tisku na starém kontinentě.

Naopak největší pozitivní posun - o 21 příček na 122. - zaznamenala africká Gambie, kde po konci diktatury v roce 2016 média zažívají výrazný rozmach. Jsou tam zakládány soukromé rozhlasové stanice a tištěná média se už prý nebojí kritizovat politiky.

Mezi 180 sledovanými státy světa si pozici země s nejsvobodnějšími podmínkami pro působení médií udrželo Norsko. Dvaačtyřicet procent zemí si však v aktuálním žebříčku ve srovnání s předchozím rokem pohoršilo.

Štvaní proti médiím jako státní program už podle Reportérů bez hranic není výsadou jen režimů, jako jsou Turecko nebo Egypt. Také stále více demokraticky zvolených šéfů států a vlád - například v Maďarsku a Polsku - zacházejí s kritickými médii jako s nepřáteli, upozorňuje RSF.

I v tak rozdílných státech, jako jsou USA, Indie a Filipíny, urážejí vysoce postavení politici kritické novináře coby zrádce. Spojené státy si tak v prvním roce vládnutí prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o dvě místa na 45. příčku. První rok mandátu prezidenta Trumpa definitivně potvrdil úpadek práv novinářů v USA, konstatuje zpráva. Připomíná Trumpovy verbální útoky na novináře, snahy omezit některým médiím přístup do Bílého domu a to, že zprávy vůči němu kritické označuje hlava USA systematicky za "falešné".

Rusko v žebříku zůstalo na 148. místě. V zemi se podle RSF od návratu prezidenta Vladimira Putina do Kremlu v roce 2012 konstantně zvyšuje tlak na novináře.

"Kdo slovně napadá nepohodlné novinářky a novináře nebo dokonce proti nim poštvává a paušálně zpochybňuje věrohodnost médií, ten vědomě ničí základy demokratické společnosti," řekla mluvčí RSF Katja Glogerová. Podněcování nenávisti a pohrdání je podle ní vzhledem k vzestupu populistických sil hrou s ohněm.

Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.