Irsko má obavy z ovlivnění výsledků květnového referenda o potratech

Výkonný ředitel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg, který momentálně řeší skandál s únikem osobních dat uživatelů, nyní vzhledem k probíhajícímu plebiscitu řeší další problém. Hrozí, že by s osobními daty bylo opět špatně naloženo z politických důvodů?

Stejně, jako mnoho dalších lidí, i já má určité obavy vzhledem ke skandálu v souvislosti s Cambridge Analytica, řekl člen irského parlamentu Brid Smith během veřejného slyšení 17. dubna.

Britská společnost Cambridge Analytica totiž měla zneužít neprávem získané informace o padesáti milionech uživatelů sociální sítě Facebook nejen pro vývoj softwaru na podporu politické kampaně Donalda Trumpa, nýbrž i na podporu brexitu.

Irský politik, který se profiluje jako zastánce potratů, má vzhledem k riziku takového zásahu obavy z negativního výsledku, který by v dříve velmi přísně katolické zemi potvrdil zákaz potratů. Obecně vzato je mnoho voličů uživateli sociálních sítí, které mnohdy dokáže snadno ovlivnit jejich politické názory.

Například na Twitteru se už objevilo několik diskuzí o tom, zda by měl být zrušen zákaz potratů.

Facebook slibuje novou ochranu osobních dat

Obavy politiků jsou nicméně téměř zbytečné. Přestože jedna aktivistická skupina původně zvažovala použití takového politického nástroje, nakonec od něj upustila. Protipotratové skupiny se rozhodly od něj ustoupit okamžitě, protože jej nevnímají jako efektivní. I tak lze ale spekulovat o oprávněnosti obav irských politiků ze zásahu do referenda.

Kanadská společnost pro sběr dat Agreggate IQ se totiž rozhodla vzhledem k diskuzím na téma možného ovlivnění výsledku irského referenda uskutečnit průzkum, který by pak následně prezentovala serveru Politico.eu.

Nejednalo by se však o klasickou anketu, nýbrž o založení speciální webové stránky, prostřednictvím nichž by byly ovlivňování voliči o tom, jak mají hlasovat. Tento projekt sice nebyl spuštěn, ale ani jeho případnou realizaci nikdo neohlásil.

Mluvčí Agrregate IQ John McGuirk potvrdil, že se společnost pouze zapojí do analýzy volebních výsledků podobně, jako tomu bylo v případě hlasování o brexitu.

Výsledek květnového referenda se může stát historickým mezníkem v dějinách Irska, které má velmi temnou historii, pokud jde o práva žen a sexuálních menšin. Teprve v roce 1993 byla legalizována homosexualita a a až do roku 1996 fungovaly v zemi takzvané Magdaleniny prádelny, církevní zařízení pro "padlé" ženy. Za padlé ženy se podle tehdejší irské morálky považovaly například i ty, které čekaly nemanželské dítě, případně jely načerno. 

Za umisťování irských žen do Magdaleniných prádelen, někdy i z rozhodnutí státní správy, se omluvil bývalý premiér Enda Kenny. 

Před 3 lety rozhodli Irové v referendu o legalizaci homosexuálních sňatků a stali se tak prvním národem na světě, který takový zákon odsouhlasil v referendu. Druhou zemí pak byla loni na podzim Austrálie.