Merkelová míří do Bílého domu jen na skok, vztahy s USA dostávají trhliny

Poměrně chladné osobní vztahy Merkelové - která si velmi dobře rozuměla s předchozím americkým prezidentem Barackem Obamou - a Trumpa podle pozorovatelů zrcadlí i chystaná návštěva. Zatímco Macrona americký prezident přijal na několik dní jako svou první státní návštěvu, Merkelová se s ním v Bílém domě v pátek setká v 11:35 místního času a pracovní návštěvu ukončí už o dvě a půl hodiny později.

Ještě nedávno by návštěva Merkelové zřejmě vypadala o poznání jinak. "Je pozoruhodné, jak rychle se Německo posunulo z pozice hlavního evropského partnera do pozice komplikovaného spojence USA," říká odborník na vzájemné vztahy Jan Techau, podle něhož za to může několik faktorů. Vedle toho, že si pragmatická Merkelová a impulzivní Trump "nesedli", jde především o odlišný pohled na čtyři důležité otázky - obranné výdaje, Írán, obchodní politiku a stavbu plynovodu Nord Stream 2.

V některých otázkách - například z amerického pohledu nedostatečných výdajích spolkové republiky na obranu - měly obě země spory už za minulé americké administrativy, které ale Obama nevyhrocoval. U Trumpa je tomu úplně jinak. "A tak nyní existuje potenciál pro vznik krize, což je také důvod, proč tam teď Merkelová jede," vysvětluje Techau.

Náhodné podle něj rozhodně není ani načasování návštěvy, kdy kancléřka do Washingtonu směruje jen krátce po Macronovi. Oba své kroky pečlivě ladí a chtějí Trumpovi co nejdůrazněji tlumočit společný evropský pohled, především pokud jde o obchodní politiku.

Merkelová dlouhodobě vyjadřuje názor, že zavádění cel a dalších obchodních bariér není dobré pro nikoho. "My jsme přesvědčeni, že to je nakonec nevýhodné pro všechny," řekla v březnu. Se stejným poselstvím bude apelovat na amerického prezidenta, který v březnu zavedl zvýšená dovozní cla na ocel a hliník a uvažuje i o dalších.

Merkelová se význam vzájemného obchodu bude snažit doložit i řadou statistik. Dotkne se nejspíš i problematiky osobních aut, která jsou Trumpovým častým tématem. Zdůraznit by mu mohla třeba to, že německé automobilky do Spojených států vyvážejí prakticky stejný počet aut, jaký vyvážejí z USA. Zmíní zřejmě také to, že i když jsou cla na dovoz osobních aut v Evropě vyšší než v USA, u řady dalších výrobků je tomu opačně. Proto podle německé vlády není možné jednat pouze o clech na auta, ale připadá v úvahu bavit se třeba o celém balíčku cel na všechny průmyslové výrobky.

Pokud jde o kontroverzní výstavbu ropovodu Nord Stream 2, který má přes Baltské moře spojit Rusko a Německo, ujistí podle všeho šéfka německé vlády Trumpa, že projekt nevznikne, dokud nebude jasné, jakou roli bude mít dosud tranzitní Ukrajina. Možný posun v této otázce dala Merkelová najevo už před dvěma týdny. V otázce Íránu by zase kancléřka měla stejně jako Macron poukázat na význam dohody o jaderném programu, jejíž vypovězení Trump zvažuje. Zároveň ale zřejmě nevyloučí její možné rozšíření nebo zpřesnění.

Hlavně se ale třiašedesátiletá politička ve Washingtonu chce prezentovat jako přesvědčená zastánkyně transatlantických vztahů. "Z mého pohledu jde především o to dát najevo, že je pro nás transatlantické spojenectví důležité, i když mezi námi existují názorové rozdíly," řekla minulý týden. To za klíčové považuje i Techau, podle něhož je transatlantické spojenectví pro Německo osudovou otázkou. "Kdyby se otřáslo západní spojenectví, tak by se otřásla i budoucnost Německa a Evropy," je přesvědčen.