Fake news končí? Nastává nová éra dezinformací. Svět na ni není připraven

Před několika měsíci zaplavila internet různá zábavná videa, na nichž byla tvář jedné osoby implantována na tělo osoby jiné. Vše vypadalo velmi reálně. Mohli jsme tak například vidět tělo Donalda Trumpa s tváří Angely Merkelové. Diváci se u videa pobavili a možná na něj za pár okamžiků zapomněli. To samé ale neudělali tvůrci fake news a hoaxů. Ti mají s podobnými videi do budoucna velké plány.

Video bývá totiž v naší kultuře bráno jako něco daného. Jasný exaktní důkaz, jenž nade vší pochybnost vysvětluje, usvědčuje nebo objasňuje. Aniž by ponechal prostor pro pochybnosti. Vzpomeňme na videozáznamy (ne)slavných událostí, které jsou při zkoumání daného dějinného momentu brány jako nezpochybnitelná mantra. Jedním příkladem za všechny budiž tzv. Zappruderův film, na němž je zachycena vražda prezidenta Kennedyho. Každý, kdo se kdy oním atentátem zabýval, bere tento záznam jako základní svědectví.

V tom tkví celý problém. Bezmezná důvěra ve video nabízí všemožným manipulátorům a zákulisním hráčům obrovské možnosti. Text může být zpochybněn. Tvrzení psané za pomoci slov může být do posledního šroubku rozebráno a vyvráceno. A také se to tak často děje. Ale jak je možné přít se o něčem, co divák viděl na vlastní oči?

Server The Atlantic upozorňuje, že ve chvíli, kdy se výroba falešných videí stane stejně masovou záležitostí, jakou je dnes výroba hoaxů a spamových mailů, vkročí lidstvo do úplně nové etapy. Vše bude najednou zpochybňováno. Lidé si nebudou jisti ničím. Každý divák bude muset přijmout onen bolestivý a donedávna nepředstavitelný fakt, že mu lžou jeho vlastní oči.

Jiná část společnosti bude ale naopak nekriticky přijímat všechno. Někteří lidé nechtějí informace kriticky hodnotit, ověřovat a analyzovat. Důvody, které je k tomu vedou jsou teď vedlejší. Nicméně pokud si již teď nejsou schopni (či ochotni) ověřit pravdivost psaných tvrzení, v blízké budoucnosti pro ně bude s nástupem falešných videí vše ještě mnohem těžší.

Jistá je jedna věc – vlády na tento nový a velmi rizikový fenomén nejsou připraveny. Většina zemí se dodnes s větším či menším úspěchem potýká s fenoménem fake news. Státy se snaží vysvětlovat, zakazovat, vzdělávat. Ale zdá se, jako kdyby byly pořád o krok zpět. V momentě, kdy dokáží odrazit vlnu vylhaných hoaxů, přiřítí se na ně totiž zdánlivě odnikud záplava falešných videí.