Jak by měl vypadat rozpočet EU? Podívejte se

Platit bude pro období 2021 až 2027, kdy už členem nebude Británie a Evropská unie bude mít jen 27 zemí. Od roku 1988 je to v pořadí šestý víceletý finanční rámec EU.

 V současnosti se jedná pouze o sadu návrhů, z nichž některé chce Evropská komise zveřejnit až v příštích týdnech. Teprve na konci měsíce například představí konkrétní detaily politiky soudržnosti důležité pro Česko.

Až poté se o nich začne vyjednávat; rozhovory budou komplikované a trvat budou řadu měsíců.

Po souhlasu europarlamentu musí totiž konečnou podobou rozpočtu odhlasovat členské státy EU jednomyslně. Komise by si přála dohodu už v příštím roce, pozorovatelé to pokládají za velice optimistické.

Základními údaji pro celé sedmileté období jsou závazky 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč) a platby 1,105 bilionu eur (28 bilionů Kč) v letošních cenách. Při započtení inflace jde o 1,279 bilionu eur (asi 32,68 bilionu Kč) v závazcích a 1,246 bilionu eur (31,84 bilionu Kč) v platbách.

Návrh tak prolamuje dosavadní hranici jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) EU a dostává se v závazcích na hodnotu 1,11 procenta HND, v platbách na 1,08 procenta HND.

Struktura rozpočtu by měla být podle Evropské komise jasnější a přehlednější, asi o třetinu má být snížen počet různých programů. Měl by také umožňovat rychlou a pružnou reakci na mimořádné situace, třeba v oblastech jako je bezpečnost či migrace.

Významným a pro nadcházející jednání sporným bodem je návrh, který obecně spojuje přístup k unijním penězům s fungováním právního státu, tedy s výkonem oblastí jako je soudnictví, prevence a trestání podvodů nebo korupce.

Komise věc navrhla v době, kdy vede vleklý spor s Polskem o jeho soudní reformě a opakovaně kvůli stavu právního státu kritizuje Maďarsko.

Dlouhodobý rozpočet pro EU s 27 členy má být podle návrhu Evropské komise o něco vyšší než ten stávající, mezi jehož čistými přispěvateli je také odcházející Británie. Brexit přitom bude znamenat každoroční propad v rozpočtových příjmech unie.

 Důvodem navrhovaného zvýšení je podle Evropské komise snaha co nejméně omezit stávající klíčové části rozpočtu, ale také umožnit řešení nových výzev, které před EU stojí. Zdůrazňována je také "evropská přidaná hodnota".

Komise zmiňuje obranu a bezpečnost, ochranu hranic, migrační a azylovou problematiku, digitalizaci ekonomiky, podporu vědy a výzkumu a vzdělávání mladých.

Návrh předpokládá omezení společné zemědělské politiky asi o pět procent a politiky soudržnosti, významné pro ČR i další země ze středu a východu EU, také o pět až sedm procent.

Naopak jiné oblasti jsou výrazně posíleny:

Téměř devítinásobný nárůst investic do digitální transformace a sítě, které dosáhnou částky 12 miliard eur (přes 306 miliard Kč).

Více než zdvojnásobení financování programů zaměřených na mladé lidi, třeba Erasmus+ s částkou 30 miliard eur (přes 766 miliard Kč).

Zvýšení investic do výzkumu a inovací o 50 procent.

Téměř ztrojnásobení výdajů v oblasti správy vnějších hranic, migrace a azylu, které vzrostou přibližně na 33 miliard eur (přes 840 miliard Kč) ze současných 13 miliard eur (asi 332 miliard Kč). To umožní do roku 2027 financovat 10.000 příslušníků pohraniční stráže v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

Zvýšení investic do bezpečnosti o 40 procent na 4,8 miliardy eur (122,6 miliard Kč) a vytvoření obranného fondu ve výši 13 miliard eur (asi 332 miliard Kč), který doplní a podpoří domácí výdaje na výzkum a rozvoj vojenských schopností.

Zvýšení financování vnější činnosti o 26 procent na 120 miliard eur (asi tři biliony Kč), přičemž zvláštní důraz bude kladen na sousedství Evropy a zachování rezervy na řešení nových výzev, zejména v oblasti stability a migrace.

 Rozpočet mají podle návrhu financovat některé nové zdroje příjmů, které doplní ty stávající, kterými jsou cla, příspěvky stanovené na základě daně z přidané hodnoty a především příspěvky států stanovené na základě hrubého národního důchodu.

Nově komise navrhuje, aby do rozpočtu EU mířilo 20 procent z příjmů z obchodování s emisními povolenkami, tři procenta sazby uplatňované na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, která se ale teprve bude zavádět. Třetím novým příjmem mají být příspěvky zemí související s nerecyklovanými plastovými obaly (0,80 eur/kg).

Komise odhaduje, že podíl nových vlastních zdrojů dosáhne v období 2021 až 2027 až 22 miliard eur (asi 562 miliard Kč) ročně, což odpovídá přibližně 12 procentům příjmů rozpočtu EU.

Brexit a související konec známého "britského rabatu" podle Evropské komise nabízí příležitost ke zjednodušení stávajícího složitého systému slev a "slev ze slev", které si v průběhu let vyjednaly různé země EU.

Komise je chce v průběhu pěti let zrušit všechny a také navrhuje z 20 na 10 procent snížit částku, kterou si členské státy ponechávají při výběru příjmů z cel pro unijní rozpočet.

Navrženy jsou také nové rozpočtové nástroje související s eurozónou

Program na podporu reforem má mít rozpočet 25 miliard eur (skoro 639 miliard Kč) a podporovat má nejen strukturální reformy, ale také přípravu zemí mimo euro na přijetí společné měny.

Nová evropská funkce investiční stabilizace, která bude pomáhat zachovat úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů. Půjčovat by měla v době, kdy budou veřejné finance napjaté a bude třeba zachovat prioritní investice.