NÁZOR - Staré členské země Evropské unie jsou evidentně pobouřené a mají obavy, že některé z nových členských států ve střední Evropě nepokrytě odmítají západní demokratické hodnoty, k nimž se cíleně zavázaly při svém vstupu, konstatuje editorial serveru New York Times. Prestižní americký deník dodává, že záležitost je o to palčivější, že Polsko a Maďarsko, dvě nejproblematičtější země, patří k největším příjemcům unijní finanční pomoci.
Sankce se málokdy osvědčily
Objevující se zprávy o tom, že situace dovedla Evropskou komisi a další instituce EU k debatám o spojení čerpání prostředků z příštího sedmiletého společného rozpočtu koncipovaného na období po roce 2021 s postavením justice v členských zemích, nejsou podle newyorského deníku překvapivé.
"Myšlenka zní, že zaměřením se na nezávislou justici coby předpokladu pro funkční správu financí Brusel může vyvrátit dojem, že vnucuje své hodnoty nezávislým státům," vysvětluje editorial. Takovou ideu označuje za přitažlivou.
Evropské finance jsou přitom pro středoevropské země důležité, připomíná renomovaný server. Poukazuje, že 61%, resp. 55% investic do infrastruktury v Polsku a Maďarsku pochází z unijních zdrojů a dotace ze strany EU živí hospodářský růst, který je výrazným důvodem popularity současného maďarského premiéra Viktora Orbána.
"Nejedná se však o moc dobrou myšlenku," zdůrazňuje New York Times. Podotýká, že finanční sankce zpravidla nevedou ke změně chování jednotlivých režimů. Jako příklad uvádí Rusko, které je od března 2014 pod stále tvrdšími sankcemi, ale ruský prezident Vladimir Putin nezměnil svůj kurz ani o píď.
Ačkoliv se o sankcích hovoří dopředu, nakonec by mohly v zemích bývalého sovětského bloku posílit dojem, že tamní obyvatelé jsou v rámci Unie občané druhé kategorie, míní vlivný deník. Dodává, že jak Jarosław Kaczynski v Polsku, tak Viktor Orbán v Maďarsku těží z tvrzení, že historie, identita a tradiční hodnoty jejich zemí jsou pod útokem liberálního, zhýralého a vševědoucího Západu a především bezejmenné bruselské byrokracie.
Sankce by tedy mohly nepochybně posloužit jako důkaz těchto tvrzení a posílit pozici Kaczynského s Orbánem, obává se prestižní server. Očekává, že pokusy určit, jaký justiční systém je nedostatečný, by se rychle zvrhly v politický spor o odlišné standardy a definice.
Hrozí zcela opačný efekt
"Nic z toho neznamená, že lídři ve střední Evropě či kdekoliv jinde mohou dělat, co se jim zlíbí," pokračuje New York Times. Zdůrazňuje, že EU je povinna a má právo požadovat, aby se všechny členské země bez ohledu na svou historii držely demokratických standardů, avšak musí tak činit skrze přesvědčování občanů v nových členských zemích o tom, že jejich práva, důstojnost a postavení plnohodnotných Evropanů budou pošlapány, pokud populističtí demagogové omezí jejich svobody či vládu zákona.
Stávají mechanismy EU pro trestání zemí, které příliš vybočují z pravidel, mohou být sice bezzubé, ale Evropský parlament loni v listopadu i tak zahájil proces nabízející podporu oponentům Kaczynského antiliberálních opatření v Polsku, připomíná editorial. Konstatuje, že osmadvacítka také zaznamenala úspěch se společnými kontrolními opatřeními, která mají monitorovat a podporovat snahy Bulharska a Rumunska bojovat se všudypřítomnou korupcí.
Takové snahy by měly být dle newyorského deníku rozšířeny a posíleny, protože přerozdělování prostředků mezi bohatými a chudými státy EU nebylo nikdy koncipováno jako charita či odměna, ale jako způsob pozvednutí ekonomické úrovně nových členů, který prospěje celému společenství.
Nastavení politických podmínek pro čerpání finanční pomoci by tak mohlo dosáhnout zcela opačného efektu, varuje americký server. Hrozí podle něj zpomalení rozvoje, znepřátelení obyvatel, posílení populistických vládců a další prohloubení trhlin v EU.
Související
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje
EU (Evropská unie) , Polsko , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Maska příjemného politika se hroutí. Orbánovi hrozí drtivá porážka, propagandě zasadil smrtelnou ránu internet
před 1 hodinou
Předpověď počasí s doporučením. Meteorologové řekli, jak bude v neděli
včera
StarDance bude výzva i pro kaskadérku. Na parketu se ukáže Hana Dvorská
včera
Ceny Anděl budou rozdány příští týden. Pořadatelé odhalili jména vystupujících
včera
Velikonoční mši vynechají dcery bývalého prince Andrewa. Rodina je ale nezavrhuje
včera
Fotbal v Itálii v krizi. Potřetí v řadě se nepostoupilo na MS, končí šéf svazu i trenér
včera
Babiš prozradil řidičům, jak se budou stanovovat maximální ceny pohonných hmot
včera
Moravec zřejmě po konci v ČT půjde na vlastní pěst
včera
Trump mluví o otevření Hormuzského průlivu. Už jím projela první západní loď
včera
Češi před fotbalovým MS odehrají dva přípravné duely. Je problém s nákupem lístků
včera
Historie legendární značky Mercedes. První vůz vyjel před 125 lety
včera
Rakušan to definitivně vzdal. Místopředsedkyní Sněmovny se má stát Urbanová
včera
Hegseth uprostřed války vyměňuje jednu z ústředních postav armády
včera
Už ani korunu. Turek naznačil, že Hnutí Duha přijde o peníze od ministerstva
včera
Astronauti už opravdu míří k Měsíci. Mise Artemis II pokračuje
včera
Zemřel Petr Pleva, bývalý poslanec za ODS
včera
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
včera
Velikonoční počasí a pranostiky. Experti vysvětlují, proč nejsou spolehlivé
včera
Mosty, pak elektrárny. Trump opět pohrozil Íránu ničivou silou americké armády
včera
Není to uzavřené. Pavel nadále chce jet na letní summit NATO
Prezident Petr Pavel nadále stojí o osobní účast na letošním summitu NATO. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) chce znovu diskutovat o tom, kdo bude Česko v červenci zastupovat v turecké Ankaře.
Zdroj: Jan Hrabě