Sorosova nadace balí kufry a odchází z Budapešti. Už má nové sídlo

Mluvčí Orbánovy vlády Zoltán Kovács odmítl rozhodnutí OSF komentovat, uvedla agentura Reuters a dodala, že opozice a organizace na ochranu lidských práv již dávno varovaly, že odchod OSF by představoval milník v posunu k autoritářské vládě v Maďarsku a odporoval by zásadám EU. Tato obvinění vláda odmítla.

"Nebudeme prolévat krokodýlí slzy (nad odchodem OSF do Berlína)," zareagovala vláda v prohlášení zaslaném agentuře AFP. Ta připomněla, že i Orbán býval svého času stipendistou Sorosovy nadace a že miliardář začal v rodné Budapešti rozvíjet své filantropické aktivity již od roku 1984, tedy ještě za komunismu.

V pondělí Orbánova vláda informovala v maďarském parlamentu výbor pro spravedlnost, že chce zpřísnit sporný návrh zákona, který má mimo jiné zavést tvrdší pravidla pro činnost nevládních organizací. Má mimo jiné umožnit ministrovi vnitra zakázat jakékoliv nevládní organizaci působící v oblasti imigrace činnost, pokud by představovala "ohrožení národní bezpečnosti". Zákonu se přezdívá Stop Sorosovi.

"Open Society Foundations přesouvá své mezinárodní aktivity koordinované z Budapešti a také zaměstnance do německého hlavního města Berlína, neboť v Maďarsku čelí rostoucím represivním tlakům v rámci politického a právního prostředí," uvedla nadace v prohlášení. "Rozhodnutí odejít z Budapešti přichází v době, kdy se maďarská vláda připravuje uvalit další omezení na nevládní organizace pomocí balíčku zákonů označovaného jako Stop Sorosovi," dodala OSF.

Šéf OSF Patrick Gaspard prohlásil, že Orbánova vláda kvůli politické moci znevažuje práci nadace, překrucuje její poslání a potlačuje občanskou společnost. "Používá postup, který je v historii Evropské unie bezprecedentní," řekl Gaspard. Balík zákonů Stop Sorosovi pak označil za další krok dosavadního vládního počínání. "Je pro nás v Maďarsku nemožné dále chránit naše aktivity a náš personál od svévolných vládních zásahů," dodal.

Rozhodnutí OSF přestěhovat se do Berlína bude mít vážný dopad na více než stovku zaměstnanců budapešťské ústředny, z nichž asi tři pětiny jsou Maďaři, poznamenala agentura MTI.

Orbán před dubnovými volbami líčil Sorose prakticky jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Útoky na filantropa ale pokračují i po volbách. Například maďarský provládní týdeník Figyelö minulý měsíc zveřejnil jména dvou stovek lidí ze skupiny, kterou Orbán označuje za "Sorosovu žoldáckou armádu".

Nadace sídlící v New Yorku, kterou Soros založil v 80. letech, působí ve stovce zemí. V Maďarsku vynakládá každý rok okolo milionu dolarů (asi 21 milionů Kč) na podporu třicítky nevládních organizací, poznamenala agentura AFP.

Zároveň připomněla, že Orbán loni prosadil také konroverzní zákon o zahraničních univerzitách, který by mohl ohrozit další setrvání prestižní Středoevropské univerzity (CEU), kterou Soros založil, v maďarské metropoli.

Sama CEU podle Reuters dala dnes najevo, že by chtěla zůstat v Budapešti, nehledě na odchod nadace svého zakladatele. Rektor Michael Ignatieff vyzval vládu, aby oficiálně uznala, že škola splňuje všechny požadavky, takže bude moci dále působit v Maďarsku.