Protiuprchlická rétorika zabírá? Volby ve Slovinsku zřejmě vyhraje expremiér

Podle ankety společnosti Mediana Pulse by SDS volilo 14,9 procenta dotázaných voličů a podle společnosti Parcifal dokonce 17,2 procenta. Janšově straně zjevně pomohlo, že se v migrační problematice - ve Slovinsku rovněž velmi citlivé - hlásí k postoji zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko), které odmítají Evropskou komisí prosazované kvóty přerozdělování migrantů a dávají přednost lepší ochraně hranic EU.

Na druhém místě se v průzkumech drží neparlamentní strana Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ) s odhadovanou podporou 9,7, respektive 12,2 procenta voličů. Doposud působila jen na lokální úrovni. Šarec překvapil v loňský prezidentských volbách, když se dostal do druhého kola s prezidentem Borutem Pahorem, jehož vítězství se čekalo už v prvním kole. Šarec s ním sice prohrál, ale podpořilo ho 47 procent hlasujících.

K tomu, aby se dostaly do Národního shromáždění, musejí strany získat minimálně čtyři procenta hlasů. To by se podle aktuálních průzkumů mínění podařilo ještě členům dosavadní vládní koalice - Cerarově SMC a Sociálním demokratům (SD). Jedna sondáž dává šanci i slovinské Levici. Třetí člen vládní koalice, Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS), by už stanovený práh nepřekročil.

Parlamentní volby se ve Slovinsku uskuteční v předčasném termínu v neděli 3. června. Cerar v polovině března podal demisi a prezident Pahor se rozhodl, že sestavením nového kabinetu jiného kandidáta nepověří. Premiér odstoupil kvůli rozhodnutí nejvyššího soudu zrušit výsledek referenda, v němž byl schválen železniční projekt za miliardu eur (25,4 miliardy korun).

Do volebního klání se přihlásilo 25 politických formací. Podle sdělení ústřední volební komise bude o 90 mandátů usilovat kolem 1600 kandidátů; dvě křesla jsou však vyhrazena zástupcům národnostních menšin - italské a maďarské.