Europoslanci rozcupovali rozpočet EU: Je nespravedlivý k východním zemím unie

Štrasburk - O návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027, který na začátku května předložila Evropská komise (EK), dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku debatovali poslanci Evropského parlamentu. Zatímco komise, kterou zastupoval eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, trvá na závazcích zhruba 1,1 procenta hrubého národního důchodu (HND), europoslanci by chtěli, aby závazky dosáhly 1,3 procenta. Řada z nich kritizovala také plánované škrty v politice soudržnosti, ocenili ale snahu o propojení unijních fondů s dodržováním zásad právního státu.

Komisař Oettinger v úvodu rozpravy přiznal, že je mu jasné, že se návrhem rozpočtu nemůže zavděčit všem. Pro některé jsou podle něj škrty příliš malé, pro jiné zase příliš velké. Škrty v oblasti politiky soudržnosti a zemědělské politiky ale Oettinger označil za potřebné i spravedlivé. "Kohezní politika dokázala, že je úspěšná," řekl eurokomisař. Poukázal na některé země střední a východní Evropy, které podle něj díky kohezním fondům zvýšily svou konkurenceschopnost i hospodářský výkon, a v dalším období tak už podle něj nebudou potřebovat tolik peněz z kohezních fondů jako v minulosti.

Europoslance Oettinger vyzval, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie ukázali, že je EU akceschopná a přispěli k přijetí návrhu. Takzvaný brexit, tedy vystoupení Británie z EU, vnesl do plánování finančního rámce na roky 2021 až 2027 náročné úkoly.

Evropská komise 2. května navrhla na léta 2021 až 2027, tedy na období po brexitu, rozpočet 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v závazcích, což je asi 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Plán, který počítá s vyššími příspěvky 27 států, mírně ubírá ve strukturálních fondech a v zemědělské politice, přidává ale peníze do oblastí jako je bezpečnost, obrana či řešení migrační problematiky. Komise chce také možnost přístupu k evropským penězům spojit s kvalitou právního státu v přijímajících zemích.

Řada poslanců ale návrh komise dnes kritizovala. Zástupce nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany například trval na tom, aby se dál jednalo o parlamentním návrhu, který počítá se závazky 1,3 procenta HND. Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) kritizoval především podle něj nespravedlivé krácení kohezních fondů pro země východní části unie. Liberálové z frakce ALDE by rádi přidali peníze například na program Erasmus+, ale i na ochranu společné hranice EU.

Za milník dnes označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech bude Evropská komise podle Oettingera představovat postupně do 14. června. Dnes začne s nejvíce kritizovanou kapitolou kohezní politiky.

Související

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropský parlament rozpočet evropská komise

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 1 hodinou

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 5 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy