Slovák pracoval v Česku jako otrok: Za 500 korun měsíčně z něj udělali trosku. Doma ho prohlásili za mrtvého

Jan přiznává, že posledních šest let pracoval načerno. Dělal pastýře dobytka na statku ve středočeské obci Hlásná Třebáň. Vstával kolem čtvrté ráno, končil za tmy a postarat se musel o téměř 70 kusů dobytka. 

Jak tvrdí, člověk, který ho zaměstnával mu poskytl bydlení a za každodenní těžkou práci mu dával 500 korun měsíčně. „Když jsem chtěl víc, odpověděl: K čemu jsou ti peníze, nepotřebuješ je. Když budeš potřebovat, vždy ti dám. Toho jsem se však nedočkal,“ přiznává teď Jan.

A proč se nevzepřel a dál pracoval za takových nelidských podmínek? „Když jsem chtěl odejít, zaměstnavatel se mi vyhrožoval, že na mě pošle policisty, že jsem mu ukradl bagr, že ví, kde ho má schovat a tak podobně," vysvětluje Slovák. A aby nemohl utéct, zaměstnavatel mu prý sebral rodný i výuční list.

Zlom nastal v únoru, kdy Jana napadl býk a vážně mu poranil krční páteř. Po operaci a léčení v pražské nemocnici Motol ho bezvládného převezli v dubnu na doléčení do nemocnice v Partizánskem. O další péči měla postarat jeho stále právoplatná manželka Anna (59), s níž má dceru Radoslav (29) a syna Lukáše (26). 

Šokovaná Anna se o svém muži, který se jí neozval téměř čtvrt století, dozvěděla začátkem května. „Jaké má právo žádat, abychom se o něj postarali, když my jsme ho nezajímali 24 let? Kde byl, když ho děti nejvíc potřebovali?“ zajímá naštvanou ženu.

Anna také tvrdí, že život s Janem byl před jeho odchodem k nevydržení. Její manžel prý byl flákač, alkoholik, hráč automatů a nadělal dluhy. „Když byl zlý už i na děti a mně šlo o život, sbalila jsem mu věci a vyhodila jsem ho z domu," řekla Anna. Jan se celé roky neozval a nevypátrala ho ani policie, manželka ho proto nechala prohlásit za mrtvého. Úmrtní list úředně vystavili 5. září 2006.

Rok na to se žena dozvěděla, je Jan přece jen žije. Česká policie jej totiž zastavila při silniční kontrole v Praze, Jan pod vlivem alkoholu řídil nákladní auto. „Když policisté zjistili, že jsem Slovák, ověřovali si, kdo jsem. Řekli mi, že mám falešné papíry, neboť člověk s mým jménem je mrtvý," vzpomíná Jan. „To, že jsem prohlášen za mrtvého mě totálně dorazilo. Tehdy jsem si řekl, že se doma už v životě neukážu,“ vysvětluje, proč se neozval.

Po doléčení v nemocnici byl Jan v pátek převezen do domova sociálních služeb v Partizánskem. Je upoután na lůžko, ošetřovatelé jej musí krmit a přebalovat. Kdo zaplatí za jeho pobyt v domově netuší. Podle deníku chce požádat bývalého zaměstnavatele, aby mu zaplatil odškodné nebo bolestné, protože ke zranění došlo při práci.

„Chci se dát dohromady a někde se uchytit. Nejlepší v Partizánskem nebo okolí. Vím, že rodina mě už nepřijme, ale chtěl bych s ní mít alespoň dobré vztahy. Jsem jí hodně dlužen. To, že jsem odešel od manželky a dětí byla největší chyba mého života. Je mi to velmi líto,“ dodal Jan.