Litva hodlá překroutit své dějiny? Spor o ruskou hračku nabral nečekaný směr

Litevská vláda se v reakci na hračku rozhodla změnit spotřebitelské předpisy, aby umožnily zakázat prodej zboží "překrucujícího dějiny Litvy".

Parlamentní debata se čeká v polovině června, ale již vypukl spor o to, jak Litva přistupuje k vlastním dějinám. Jde nejen o období poválečné sovětské okupace, která skončila až v roce 1991 opětovným získáním nezávislosti, ale i o roli Litevců při vyhlazování Židů za německé okupace během druhé světové války.

V této souvislosti se litevská vláda střetává nejen s výrobcem hračky, firmou Zvězda (která neodpověděla na žádost o informaci, kolik hraček v Litvě prodala a proč ji tam vůbec prodává), ale také s historiky a místní židovskou obcí.

Ta se obává, že novela poslouží proti knihám, které jdou proti nynějšímu výkladu litevských dějin. Ve Vilniusu, jak uvádí historik a lovec nacistů Efraim Zuroff, v roce 1939 žilo asi 80.000 Židů (a v celé Litvě 208.000), ale na konci války jich přežilo v celé zemi jen 8000. Vyhlazování se neobešlo bez pomoci Litevců, ale taková tvrzení kolidují s oficiální verzí, podle které se litevský podíl na holokaustu omezil na hrstku zvrhlíků.

Obětí změn v zákonech by se mohla stát například knížka Naši spisovatelky Ruty Vanagaitéové o podílu Litevců na dopadení a zabíjení členů židovské obce. Knížka vyšla v lednu 2016, dávno před tím, než ruská hračka upoutala pozornost zákazníků. Tvrdí, že Litevci, včetně členů autorčiny rodiny, pomáhali nacistům zabít asi 200.000 Židů. "Reakce byly velmi bouřlivé. Politici byli proti a tvrdili, že knížku inspirovala kremelská propaganda," říká Vanagaitéová, která knihu napsala spolu se Zuroffem.

První prezident nezávislé Litvy Vytautas Landsbergis dokonce napsal, že by Vanagaitéová měla zajít do lesa, najít si tam strom a modlit se za své hříchy (tvrdila totiž, že jistý litevský válečný hrdina mohl po válce spolupracovat se sovětskou tajnou policií).

"Byla to přímé vybídnutí, abych se oběsila," zavzpomínala Vanagaitéová. Chystanou novelu spotřebitelských předpisů vnímá jako útok na své dílo, jakož i na komplikovanou historii holokaustu v Litvě. "Jestli to není cenzura, tak co to je? Porušuje to ústavu," tvrdí.

Úřady usilovně opakují, že není důvod k obavám. Nové předpisy vznikaly v resortu 27letého ministra hospodářství Virginijuse Sinkevičiuse, který má v kanceláři čepici z Trumpovy volební kampaně s heslem Make America Great Again.

"Nezpochybňujeme holokaust," tvrdí a ujišťuje, že svoboda slova nebude nijak ohrožena, že naslouchá obavám židovských kruhů a odstraní předpisy, které by se jich mohly dotknout. "Velice si vážíme přátelských vztahů s židovskou obcí," ujistil. Historička a mluvčí litevského střediska pro studium holokaustu a hnutí odporu Monika Kareniauskaitéová ale označuje chystané změny za "potenciálně nebezpečné".