Makedonie a Albánie do EU? Nizozemí ostře proti, Německo a ČR jsou vstřícnější

"Obě země udělaly velký pokrok v otázce vlády práva a boje s korupcí, ale je to zároveň pokrok velmi současný. Důležité je, aby země v těchto věcech dokázaly vytrvat a pokračovaly," prohlásil nizozemský ministr zahraničí Stef Blok při příchodu na jednání. 

Podobný postoj, jaký má k rozšiřování EU dlouhodobě skeptické Nizozemsko, zaujímá v případě Albánie a Makedonie také Francie.

Naopak Německo podporuje začátek rozhovorů se dvěma balkánskými státy, z nichž Makedonii cestu uvolnilo i nedávné urovnání sporu o název s Řeckem. Jeho státní tajemník pro evropské otázky Michael Roth míní, že stabilita, mír a demokracie na západním Balkáně má pro celou unii klíčový význam. "Proto si vysoce cením snah obou zemí posílit vládu práva, nezávislé soudy a boj s korupcí. Jsme připraveni dát zelenou a já bych rád vybídl naše francouzské a nizozemské kolegy, aby nás podpořili," prohlásil.

EU se v posledních měsících začala po letech vlažného přístupu na západním Balkáně opět více angažovat. Květnový summit v Sofii se šesti státy regionu kromě frází o jejich "evropské perspektivě" ale zemím v regionu slíbil především ekonomickou podporu například při budování infrastruktury.

Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař novinářům řekl, že ČR podporuje, aby už dnes země zahájení rozhovorů potvrdily. Odklad podle něj může znamenat nejen ztrátu motivace obou zemí k dalším reformám, ale také možné obnovení vlivu "třetích zemí" v balkánském regionu. "Bylo by dobrou známkou evropské solidarity - i vůči Řecku - kdybychom tyto země, či přinejmenším Makedonii, nějakým způsobem posunuli," poznamenal Chmelař.