Svět sleduje dění v Česku: Dědicové totalitních vládců se vrací k moci, až doteď byli komunisté vyvrhelové

Reuters vysvětluje, že „Babišova centristická strana ANO vyhrála v říjnu volby, ale nedokázala vytvořit parlamentní většinu, protože většina stran odmítá spolupracovat s miliardářským obchodníkem, který čelí policejnímu vyšetřování kvůli údajnému podvodu“.

Poukazuje na to, že ANO nakonec uzavřelo koalici se sociálními demokraty. „Ale s pouhými 93 místy ve dvousetčlenné dolní komoře koalice potřebuje komunistickou podporu – čímž dává okrajové straně první možnost výrazněji mluvit do národní politiky od doby, kdy téměř před třemi desetiletími skončila její autoritativní vláda,“ píše agentura.

„Babiš se zavázal, že se bude soustředit na udržování dobrých vztahů s Evropskou unií a spojenci z NATO, avšak bude také zastávat silný protiimigrační postoj, který zastávají jeho sousedé ve střední Evropě a který je v rozporu s ostatními státy EU,“ varuje agentura, jejíž zprávu převzala i další světová média.

„Slibuji, že naše vláda bude bojovat především za bezpečnost našich lidí. Nejen zde, budeme také bojovat proti nelegální migraci, budeme bojovat za naše zájmy v Evropě,“ cituje Babišova slova Reuters, která zdůrazňuje, že jeho slova jsou v souladu s veřejným míněním. Odkazuje na dubnový průzkum CVVM, podle kterého by téměř šest z deseti Čechů válečné uprchlíky vůbec nepřijalo a 35 procent tvrdí, že by měli být přijati jen dočasně.

Jak ale agentura připomíná, KSČM se zlobí kvůli některým Babišovým krokům, kromě sporů o zastoupení v dozorčí radě ČEZu připomíná i to, že premiér odmítl vyhovět jejich požadavkům na snížení vojáků posílaných do vojenských misí NATO v zahraničí, zejména v Pobaltí.

„Hořce symbolické pro sociální demokraty je, že vláda byla jmenována na výročí nuceného sloučení strany s KSČ poté, co se komunisté v roce 1948 chopili moci, a v den výročí popravy demokratické političky Milady Horákové, ke které došlo v roce 1950 v nejvýznamnějším vykonstruovaném procesu této doby,“ píše se také ve světě.

„Vznik vlády byl poznamenán konflikty se Zemanem, který upřednostňuje užší vazby s Ruskem a Čínou a komunisty. Zeman odmítl jmenovat sociálního demokrata Miroslava Pocheho, člena Evropského parlamentu, za ministra zahraničí, a řekl, že není dostatečně tvrdý, aby odmítl žadatele o azyl,“ popisuje Reuters problémy kolem české vlády.

„Zeman citoval příspěvek z Pocheho blogu z roku 2015, podle něhož mohli Češi v té době přijmout několik set uprchlíků, aby pomohli Itálii a Řecku. Země jich nakonec vzala jen tucet a Evropská komise v loňském roce zahájila soudní řízení proti ní, Polsku a Maďarsku,“ připomíná agentura s tím, že ministerstvo zahraničí dočasně povede ministr vnitra Jan Hamáček.

O dění v Česku informuje také americká agentura Bloomberg. „Babišovi oponenti kritizovali jeho rozhodnutí spolupracovat s dědici bývalých totalitních vládců a dát jim největší vliv na politiku od pádu železné opony před téměř třemi desetiletími,“ píše Bloomberg. Zmiňuje také, že Zeman, který je velkým příznivcem ruského prezidenta Vladimira Putina, si nejmenováním Pocheho vydobyl silnější roli, než tradičně spíše reprezentativnímu českému prezidentovi přísluší.

„Zeman vyvinul značné úsilí, aby se pokusil ovlivnit vládní složení," cituje Bloomberg Josefa Mlejnka, politologa z Univerzitě Karlově v Praze. „Z Hradu je vyvíjen tlak na zahraniční politiku."

Reuters pak dodává, že hlasování o důvěře novou vládu čeká 11. července.