Novodobé stěhování národů? EU je pod náporem uprchlíků od roku 2015, řešení v nedohlednu

Praha/Řím - Migrační krize se stala jedním z hlavních celosvětových témat v dubnu 2015, kdy se u pobřeží Libye potopila loď převážející migranty, z asi 550 osob na palubě se jich podařilo zachránit jen 144. Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen necelou třicítku osob. Bylo to největší neštěstí svého druhu ve Středomoří. Summit EU v Bruselu má ve čtvrtek a pátek jako hlavní téma migrační problematiku.

Příliv migrantů do Evropy zaznamenal vrchol v roce 2015, kdy do Evropy dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku. V roce 2016 to bylo asi 350.000 migrantů, loni 185.000 a v první polovině letošního roku kolem 50.000.

V roce 2015 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu 1,322.000 migrantů, v roce 2016 to bylo 1,260.000 a loni 705.000. Hlavními přijímajícími zeměmi byly loni podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO Německo, Itálie, Francie, Řecko a Británie, v nich byly podány tři čtvrtiny všech žádostí.

Pohraničníky v Řecku, Itálii, Bulharsku či Španělsku nyní podporuje 1300 pracovníků Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Evropská komise už v souvislosti s příštím víceletým rozpočtem EU (2021 až 2027) navrhla posílit stráž do roku 2027 na 10.000 lidí. 

Na správu vnější hranice EU a na migrační a azylovou problematiku má být v příštím dlouhodobém unijním rozpočtu vyčleněno 33 miliard eur (přes 844 miliard Kč) místo stávajících 13 miliard eur (skoro 333 miliard Kč).

V novém dlouhodobém rozpočtu EU chce komise také o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF), a to na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). EU také v roce 2016 přislíbila Turecku tři miliardy eur (78 miliard korun) na pomoc syrským uprchlíkům v této zemi výměnou za omezení přílivu imigrantů do Evropy. Podobně EU pomáhá také Libanonu, kam po propuknutí syrské občanské války v roce 2011 uprchl asi milion lidí, i dalším zemím.

O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, mezi ostatní členské země získal podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko. Podle agentury DPA se v rámci systému přerozdělování uprchlíků podařilo umístit 22.000 uprchlíků z Řecka a asi 13.000 z Itálie.

Související

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.
Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní

Rusko a Bělorusko v pondělí uskutečnily společné vojenské cvičení zaměřené na nácvik nasazení taktických jaderných zbraní. Podle prohlášení běloruského ministerstva obrany bylo cílem manévrů prověřit připravenost armády k odpalování těchto zbraní z mobilních nebo neplánovaných stanovišť. Běloruský resort obrany zároveň uvedl, že se jednalo o předem plánovanou akci, která nebyla namířena proti žádné konkrétní třetí straně. Ruské ministerstvo obrany tyto společné manévry bezprostředně nepotvrdilo.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům

Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.

před 2 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli nové epidemii eboly v Demokratické republice Kongo stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Boj s touto nákazou je však mimořádně komplikovaný. Epidemii totiž způsobil vzácný kmen viru, na který neexistuje očkování, a ohniska se navíc nacházejí v oblastech zasažených válečným konfliktem. Riziko šíření mimo východní Afriku je nicméně minimální a lidstvo nečelí hrozbě globální pandemie.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci

Svět je stále méně odolný vůči epidemiím infekčních chorob. Ve své pondělní zprávě před tím varoval Nezávislý panel pro monitorování globální připravenosti (GPMB). Odborníci upozorňují, že s rostoucí frekvencí výskytu těchto onemocnění se zvyšují i škody, které způsobují. Riziko vzniku nové pandemie podle nich v současnosti roste rychleji než investice do připravenosti, kvůli čemuž svět stále není bezpečnějším místem.

před 4 hodinami

WHO

Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo

V Ženevě začalo ostře sledované zasedání Světového zdravotnického shromáždění. Úvodního slova se ujal prezident shromáždění Victor Atallah Lajam, který ve svém projevu zdůraznil, že globální zdraví se neměří množstvím schválených dokumentů, ale počtem zachráněných lidských životů. Apeloval na přítomné delegáty, aby z tohoto zasedání udělali historický moment pro celé lidstvo. Po úvodních ceremoniích začali zástupci jednotlivých států projednávat oficiální program schůze.

před 5 hodinami

Miroslav Hlaváč

Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče

Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu Armády České republiky navrhne generálporučíka Miroslava Hlaváče. Na pondělní tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš, který Hlaváče označil za ideálního kandidáta a přirozeného zástupce i z hlediska armádní hierarchie. Nový náčelník by měl v letních měsících v čele armády vystřídat Karla Řehku.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly

Mezinárodní společenství mobilizuje síly k potlačení nového ohniska nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo a v sousední Ugandě. Epidemie infikovala stovky lidí a vyžádala si desítky podezřelých úmrtí, přičemž Spojené státy již podnikají kroky k evakuaci malé skupiny svých občanů, kterých se situace přímo dotkla.

před 7 hodinami

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.

před 8 hodinami

Vladimir Putin

FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky

Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

před 10 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

„Došlo k obrovské chybě, soudruzi?“ Rusko omylem zaútočilo na čínskou posádku severokorejské lodi

Vojenské síly Ruské federace provedly v noci на 18. května útok na čínské obchodní plavidlo, které se nacházelo v ukrajinských územních vodách v Černém moři. Ruská armáda použila k tomuto úderu bezpilotní letoun typu Šáhid. O události informoval mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk na svém facebookovém účtu s odvoláním na oficiální prohlášení.

před 10 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

SAE: Za útokem u jaderné elektrárny stojí Írán nebo jeho spojenci

Spojené arabské emiráty připsaly odpovědnost za útok poblíž své jaderné elektrárny dronu odpálenému z Íránu nebo některým z jeho regionálních spojenců. Abú Zabí celý incident označilo za nebezpečnou eskalaci. Požár, který po útoku vypukl těsně za areálem jaderné elektrárny Barakah, si nevyžádal žádná zranění ani nespustil radiační poplach. Úřad pro jadernou regulaci Spojených arabských emirátů potvrdil, že nedošlo k žádnému úniku radiace ani ohrožení veřejnosti.

před 11 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Situace s ebolou je mimořádně závažná. Proti současné variantě neexistuje vakcína ani léky, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli propuknutí eboly v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. K tomuto kroku přistoupil generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus ještě předtím, než svolal formální krizový výbor. Podle odborníků toto rychlé rozhodnutí odráží mimořádnou závažnost celé situace. Impulsem pro prohlášení bylo zaznamenání osmdesáti osmi úmrtí a více než tří set podezřelých případů.

před 12 hodinami

Donald Trump

Čas se krátí. Írán musí jednat, jinak z něj nic nezbyde, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump poslal Íránu varování, že čas se neúprosně krátí. Tento krok přichází v momentě, kdy rozhovory zaměřené na ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social zdůraznil, že Teherán musí jednat velmi rychle, jinak z něj nic nezbude. Zároveň dodal, že čas je v této situaci naprosto klíčový factor.

před 14 hodinami

včera

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britové si posvítí na charitu jedné z princezen. Ve financích něco nesedí

Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Zelenskyj se jménem Ukrajiny hrdě přihlásil k nočnímu útoku na Moskvu

Ukrajina se hrdě hlásí k nočnímu útoku na Moskvu a její okolí, vyplývá z vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle jeho slov jde o odpověď na prodlužování konfliktu a ruské útoky na ukrajinská města. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy