Jak se dostal na trůn rod současné britské královny? Jako slepý k houslím!

Ovšem počátek obskurního nástupu Němců na britský trůn sahají mnohem hlouběji do historie. Příčinou byl král Vilém III. Oranžský, který držel britskou královskou korunu na úkor právoplatného vládnoucího rodu Stuartovců. Původem skotský královský rod Stuartovců pevně věřil ve svou katolickou víru a tudíž byl na britském královském trůně nepřijatelný. Vilém Oranžský neměl žádného potomka, a proto musel zajistit svého nástupce jinou cestou. Předat moc Stuartovcům nepřipadalo v úvahu, jelikož Jakub II. Stuart nepřistoupil na Vilémovy podmínky, umožňující obsadit trůn jeho synem, a tak Vilém přenesl následnictví britského trůnu na vedlejší linie stuartovského rodu.

Na britský trůn snadno a rychle

Následné počínání Viléma Oranžského je poněkud obskurní a jeho myšlenkové pochody v těchto souvislostech nejsou zcela jasné. Za následnici trůnu totiž vybral sedmdesátiletou Žofii Hannoverskou, vnučku Jakuba I. Stuarta, nicméně podle genealogie mělo 56 osob větší nárok na britský trůn. Vilém náhle zemřel na lovu, královnou se stala jeho švagrová Anna Stuartovna, ovšem ani ona neměla potomka, a tak se stala poslední královnou na ostrovech s britským původem. Jejím následníkem se stal Jiří I. syn Žofie Hannoverské, aniž by se o trůn jakkoliv aktivně zasloužil.

Příběh se začíná zamotávat…

Rozuzlení zápletky německých vládců na britském trůně má však ještě několik dalších zvratů. Za konec Hannoverské dynastie se považuje vláda slavné královny Viktorie. Ovšem její vládou se „německý“ charakter na britském trůně ještě posílil. Viktorie sice byla vnučkou právoplatného krále Jiřího III., ale jejím rodným jazykem byla němčina a anglicky se teprve musela naučit, podobně jako se Karel IV. musel naučit česky. Pokud tedy nejsou pravdivé zvěsti o tom, že otcem Viktorie nebyl královský syn, ale tajemník její matky John Conroy. Ovšem ona sama přišla o nárok na původní království v okolí Hannoveru, jelikož německé právo neumožňovalo následnictví ženy na rozdíl od práva britského, tudíž se britská vládnoucí linie přejmenovala podle jejího manžela na dynastii Sachsen-Coburg-Gotha. Tento takřka bezvýznamný německý šlechtický rod si zaslouží obdiv, jelikož díky úspěšné sňatkové politice členové rodu drží ve svých rukou nejvíce královských korun na světě.

Větev, která se stydí za své kořeny

Původem z tohoto rodu totiž není jen současná britská královna, ale i král Belgie, oficiálně hlava rodu, tudíž čistě teoreticky je v hierarchii výše než sama Alžběta II. Dále byl členem rodu v první polovině 20. století i portugalský král a bulharský car. Německé kořeny britské královské rodiny však umně Alžbětin dědeček Jiří V. zakryl rezignací na německé statky a přejmenováním větve na Windsorskou dynastii, i proto si dnes na divoké historické propletence nikdo ani nevzpomene.