Začíná summit NATO. Trump je na spojence nabroušený, Zeman odmítne ruskou hrozbu

Prezidenti a premiéři 29 zemí bloku přijíždějí v Bruselu do nové centrály aliance na summit, který má demonstrovat trvající jednotu transatlantického společenství. Schůzka je však poznamenána rostoucí nervozitou evropských státníků kolem stále ostřejších vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně tvrdě kritizuje nízké výdaje evropských zemí na vlastní obranu. 

"Přijíždím se silnou zprávou, že Slovensko bude členem, který plní všechny své sliby," řekl Kiska. Z Bratislavy veze jasnou zprávu, že vláda má skutečně v úmyslu dostat obranné výdaje země na hodnotu dvou procent hrubého domácího produktu, dodal.

Britská premiérka mohla při příchodu podotknout, že její země je příkladem pro ostatní. Dvě procenta HDP na obranu už totiž vynakládá a britští vojáci se výrazně podílejí na aliančních operacích. "Dnes oznamujeme, že vysíláme dodatečných 440 vojáků do Afghánistánu. Ukazuje to, že když NATO zavolá, Britové jsou mezi prvními, kdo reagují," dodala Mayová.

Severoatlantická aliance zvyšuje počty svých vojáků v nebojové misi Rozhodná podpora v Afghánistánu. Vojáci NATO nevedou v zemi bojové operace, podporují ale afghánské bezpečnostní síly. Počet svých vojáků v zemi zvýší i Česká republika.

Trumpa dnes kritizoval Berlín za jeho nákupy energií z Ruska a Německo označil za zcela závislé na Ruské federaci. Při příchodu do budovy aliance už s novináři nemluvil.

Merkelová poznamenala ale, že sama zažila, když byla někdejší Německá demokratická republika kontrolována Sovětským svazem. NATO podle ní přispělo ke sjednocení Německa jako svobodné země. "Jsem ráda, že... nyní můžeme dělat vlastní politiku a vlastní rozhodnutí," připomněla kancléřka. Doplnila, že Německo "z vlastní vůle a ochotně" přispívá výrazným způsobem do operace NATO v Afghánistánu a pomáhá tak hájit také americké zájmy. Připomněla též jednoznačnou reakci aliance, která po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 poprvé v historii aktivovala článek o společné obraně.

Zeman přestal používat sousloví "ruská hrozba"

Prezident Zeman by měl podle informací ČTK svým partnerům říci, že Česko svůj domácí úkol splnilo, on osobně že "nevynechal jedinou příležitost" tlačit české premiéry a ministry obrany do zvyšování obranných výdajů a že v tom hodlá pokračovat. Nový ministr obrany Lubomír Metnar dnes v Bruselu není, na jednáních jej zastupuje náměstek, premiér Andrej Babiš dorazí na summit ve čtvrtek a hlavu státu vystřídá.

Zeman by také jako "silný podporovatel svobodného mezinárodního obchodu" mohl v diskusi poznamenat, že nesouhlasí s některými kroky americké administrativy, která nedávno uvalila cla na dovoz evropské oceli a hliníku a uvažuje o clech na dovoz evropských automobilů. Chápe ale motivaci těchto kroků a USA nejsou podle českého prezidenta pro Evropu hrozbou.

Summit by měl také potvrdit trvající jednotný přístup NATO k Rusku. Trump se s Vladimirem Putinem setká v pondělí a podle generálního tajemníka NATO Stoltenberga není diskuse s Moskvou v době zvýšeného napětí špatnou věcí.

Zeman by mohl partnerům v alianci podle dostupných informací sdělit, že podle jeho názoru připomíná stávající situace studenou válku, kdy je pro jedny Rusko odpovědné za všechno zlo světa a pro druhé naopak. Sousloví "ruská hrozba" by se podle něj mělo přestat opakovaně používat, neboť se jedná o prázdnou frázi.

Zapotřebí je smysluplná konverzace a vztah s Ruskem, což prý je těžké, ale možné, měl by říci aliančním partnerům český prezident. Zeman by měl na jednání NATO také uvést, že Západ by měl být citlivější k tomu, co mu Rusko říká, protože Rusové chtějí cítit, že jsou respektováni. Zeman by mohl prohlásit, že Rusku by respekt měl být dopřán "slovně a formálně", NATO by ale mělo zůstat tvrdé při prosazování vlastních zájmů.