Co se bude dít po brexitu? Mayová zveřejnila plán, vedení London City se zhrozilo

S kompromisním návrhem nesouhlasí řada politiků Konzervativní strany premiérky Theresy Mayové, kteří zastávají myšlenku takzvaného tvrdého brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur.

Nespokojené je také vedení londýnské City, tedy finančního centra země. Pro služby, které jsou jedním z motorů britské ekonomiky, totiž vládní plán předpokládá určitou flexibilitu, což podle agentury Reuters v zásadě povede k omezenému přístupu na unijní trhy.

"Dnes zveřejněný brexitový plán je skutečnou ranou pro britské finančnictví a s tím související sektor služeb," prohlásila Catherine McGuinnessová ze správy City. "S volnými obchodními vztahy k Evropě bude sektor financí a služeb méně schopen vytvářet pracovní místa, generovat daně a podporovat růst napříč hospodářství. Je to prosté," dodala.

Nový britský ministr pro odchod z EU Dominic Raab doufá, že návrh uklidní ty unijní politiky, kteří měli ohledně budoucích vztahů mezi unií a Spojeným královstvím obavy.  V parlamentu prohlásil, že nyní je na Evropské unii, aby k celé věci zaujala stanovisko. "Je na EU, aby odpověděla obdobně. Přistupujeme k vyjednávání v duchu pragmatismu, kompromisu a také přátelství. Doufám a věřím, že EU bude naše návrhy řešit ve stejném duchu," řekl.

Ústředním bodem návrhu je, že po konci přechodného období v prosinci 2020 skončí volný pohyb osob, který unie považuje za jeden ze svých pilířů a výdobytků. Britská vláda ale zároveň uznává, že bude nezbytné uznat hloubku a propojenost vztahů mezi občany Spojeného království a pobrexitové Evropské unie. To se projeví především v tom, že občané unie budou mít ve srovnání s jinými státy vůči Británii zvláštní postavení. List The Guardian nicméně s odvoláním na vládní zdroje poznamenal, že i ostatní státy budou moci v budoucnu dojednat podobnou preferenční dohodu s Británií.