Summit NATO? Trumpovi umožnil ohlásit úspěch v tlaku na Evropu

Podle dostupných informací žádná země na prezidentův požadavek razantnějšího zvyšování výdajů nepřistoupila. Trump přesto ohlásil úspěch a prohlásil, že věří v alianci, která podle něj nyní - na rozdíl od doby před pouhými dvěma dny - funguje jako dobře namazaný stroj.

Šéf Bílého domu dnes přiměl spojence k mimořádnému setkání a k debatě o obranných výdajích. Na následné tiskové konferenci oznámil, že donutil partnery převzít větší díl odpovědnosti za společné obranné úsilí, a odletěl na další část svého evropského turné, které po čtyřdenní návštěvě Británie vyvrcholí v pondělí schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.

Dohoda z roku 2014, že do deseti let se země NATO dostanou s výdaji na obranu ke dvěma procentům svého hrubého domácího produktu, byla reakcí právě na ruský postup na Ukrajině, na ruskou anexi Krymu a rychlé a hluboké ochlazení vztahů NATO s Moskvou.

Evropské země nezpochybňují, že Spojené státy jako největší a nejbohatší spojenecká země s dlouhodobými globálními ambicemi nesou největší zátěž společné obrany. Připomínají ale také svou solidaritu s USA po teroristických útocích z 11. září 2001 i podíl svých vojáků v aliančních operacích v Afghánistánu i jinde.

Trump už loni začal tlačit, aby státy vydávaly na obranu více, a jeho tweety rozvířily atmosféru i nynějšího bruselského summitu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg to dnes komentoval slovy, že Trump vytvořil kolem této otázky "pocit naléhavosti".

Americký prezident nejprve ve středu navrhl, aby se země místo na dvě procenta HDP soustředily na procenta čtyři. Američané totiž už nyní vydávají na obranu přes čtyři procenta. Česko se svým nynějším přibližně jedním procentem by mělo potíže takové, že podobnou možnost rovnou vyloučil premiér Andrej Babiš. Ten také upozorňuje, že při růstu ekonomiky je lepší mluvit o konkrétních částkách než o procentuální hodnotě HDP.

Jak po summitu připomněl například český premiér Babiš, otázku společné obrany a souvisejících vysokých nákladů americké strany Trump ve vztahu k Evropě často spojuje s deficitem v obchodu mezi EU a USA. Jeho kritika plynovodu Nord Stream a německých nákupů ruského plynu tak může být chápána nejen jako strategická obava o energetickou bezpečnost Evropy, ale i jako tlak na diskusi o nákupech amerického zkapalněného zemního plynu. Podobně někteří pozorovatelé chápou Trumpovy opakované zmínky o deficitu ve vzájemném obchodu a o amerických zbraních, které jsou "nejlepší na světě".