Nový záchranný fond eurozóny bude mít kapacitu 500 miliard eur

Brusel - Nový stálý záchranný mechanismus, který by měl začít působit v roce 2013, bude mít objem 500 miliard eur (12,1 bilionu Kč), dohodli se na pondělním zasedání ministři financí eurozóny (Eurogroup). Informovala o tom v noci na úterý agentura Reuters.

Nový Evropský stabilizační mechanismus (ESM) bude součástí "širšího balíčku", který by měli schválit lídři na březnovém summitu Evropské rady.

"Dohodli jsme se na úvěrovém objemu ESM. Shodli jsme se na částce 500 miliard eur," sdělil předseda Eurogroupu Jean-Claude Juncker.

Stálý fond na pomoc zemím v potížích by měl získat finance i od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a nečlenských států eurozóny. V případě těchto států bude ale účast dobrovolná. Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn sdělil, že MMF by mohl přispět částkou na úrovni 250 miliard eur (šest bilionů Kč). O přesné částce se však s MMF ještě nejednalo.

Na vzniku ESM se dohodla Evropská rada na svém prosincovém summitu. Tento mechanismus by měl fungovat od roku 2013, kdy ukončí činnost současný Evropský fond finanční stability (EFSF).

Ministři financí se sice dohodli na objemu budoucího fondu, nepodařilo se jim ale dospět ke shodě ohledně současného Evropského fondu finanční stability (EFSF). Analytici se domnívají, že pokud by finanční pomoc potřebovalo Portugalsko a Španělsko, tak fond nebude mít dostatek prostředků na jejich záchranu.

Proti zvýšení objemu EFSF se ale staví největší ekonomika eurozóny – Německo. "Podle našeho pohledu v současné době není třeba zvyšovat kapacitu EFSF," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Berlín by chtěl propojit tento krok s přijetím tzv. paktu konkurenceschopnosti, který má sblížit odlišné evropské politiky. Jeho součástí je závazek zavést limity na veřejné zadlužení do národního práva jednotlivých členských států, zvýšit věk odchodu do důchodu či zavedení minimální sazby daně z příjmu právnických osob. Tato iniciativa se ale setkala se zamítavým postojem celé řady států eurozóny.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 2 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 4 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika plánuje v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

včera

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno včera

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

včera

včera

včera

včera

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy