Evropa neprošla zkouškou tolerance, rozčilují se uprchlíci

Některé země se začínají aktivně vymezovat vůči uprchlíkům, a to včetně Německa, které bylo hlavním iniciátorem politiky otevřených dveří. Evropským kompromisem jsou uprchlické hotspoty mimo Evropu, které původně navrhlo Rakousko v Libyi.

 Severoafrické země v čele s Libyí se už na konci června vymezily vůči návrhu EU, že by se už na africkém kontinentě měla zřizovat záchytná střediska pro migranty směřující do Evropy. Opatření iniciovala také Itálie a jeho cílem je mimo jiné odrazovat migranty od toho, aby se vydávali na životu nebezpečnou cestu přes Středozemní moře. Libyjský premiér Fáiz Sarrádž řekl, že se jeho země nenechá obměkčit penězi a že nadále odmítá na svém území zřizovat centra pro migranty, jak navrhuje EU. 

Itálie pokračuje odmítat uprchlické lodě, na začátku července tyto lodě bylo nuceno přijímat Španělsko. Uprchlíci většinou pochází z chudých regionů, do Evropy jedou hledat nový lepší život. Německo na začátku masivní migrační krize propagovalo politiku široké tolerance. „Evropa byla vždy tolerantní,“ argumentovalo Německo svoji migrační politiku. Uprchlické kvóty podle Německa musely přijat i země V4.

 Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko se však postavily proti kvótám, tuto politiku dnes podporuje i nový český premiér. Uprchlíci se dnes koncentrují zejména na řeckých ostrovech, kde se nachází speciální uprchlická centra zachycující nově přicházející migranty. EU v čele s Rakouskem a Itálii usiluje o novou migrační smlouvu, která by nahradila problematický Dublinský protokol. Angela Merkelová však naznačuje na tom, že řešení musí být společné pro celou EU.

„Měřítko migračního problému je pro každou zem individuální, a proto univerzální řešení neexistuje,“ říkají odpůrci společného řešení migrační krize. Jediným kompromisem dnes zůstávají hotspoty mimo Evropu, ačkoli mimoevropské státy s uprchlickými středisky na svém území nesouhlasí.