Bez požáru tábora Moria by se dál zavíraly oči, prosby o solidaritu jsou ignorovány, míní renomovaný týdeník

NÁZOR - Scény devastace a zoufalosti na místě vypáleného uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos hlasitě připomínají, že evropská migrační krize ve skutečnosti nikdy neskončila, deklaruje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník tvrdí, že reakce zemí EU i Velké Británie je až na pár výjimek ostudně nedostatečná.

Je třeba najít trvalé řešení

"Skutečnost, že tato selhání jsou povědomá, nesnižuje bezprostřední, děsivý lidský dopad této poslední tragédie, ani neodstraňuje urgentní potřebu najít trvalé řešení," píše liberální týdeník. Naznačuje, že nebýt požáru, který minulý týden zničil většinu uvedeného tábora a ponechal 13 tisíc lidí bez jídla, vody a přístřeší, většina Evropy by pravděpodobně nadále zavírala oči před "skandálem" na svém prahu.

Opakované prosby místních i řecké vlády o větší podporu a solidaritu ze strany EU by byly zřejmě nadále ignorovány, tvrdí britský server. Dodává, že záběry malých dětí a rodin, které přišly o všechno a táboří u silnic, případně ve špinavých průjezdech, nyní pohnuly svědomím mnohých, alespoň krátkodobě.

Charitativní organizace nicméně doufají, že katastrofa přinese trvalejší obrat, uvádí The Observer. Odkazuje na slova Francesca Rocca, ředitele Červeného kříže a Červeného půlměsíce, podle kterého byl tábor Moria již před požárem nezpůsobilý pro lidi, protože čtyřnásobně překračoval svou původní kapacitu.

"Co je moc, to je moc. Nyní je čas ukázat určitou lidskost a přesunout tyto lidi na zdravé, bezpečné a humánní místo. V Morii je 4 tisíce dětí a žádné dítě by toto nemělo prožívat," cituje editorial Roccova slova. Kvituje, že do čela nabídek pomoci se opět, jako při uprchlické krizi v roce 2015 postavilo Německo, které má podle plánu přijmou 150 ze 400 dětí bez doprovodu, přičemž zbytek si rozdělí deset evropských zemí.

Evropská komise prohlásila, že na 1.600 obyvatel Morie získá přechodné útočiště na trajektu, připomíná prestižní týdeník. Dodává, že místopředseda komise Margaritis Schinas po své návštěvě vyhořelého tábora slíbil výstavbu nového, většího a modernějšího vybavení v oblasti.  

The Observer kritizuje, že jde o pouhá přechodná opatření - mnoho místních i migrantů navíc obnovu zničeného tábora odmítá. Komplexnějšímu řešení podle editorialu brání - podobně jako v minulosti - politické překážky na národní úrovni.  

Malomyslný, ponižující přístup

Několik německých regionů a měst nabídlo, že běžence přijme, uvádí renomovaný server. Podotýká, že v Berlíně do ulic vyšly minulý týden 3 tisíce lidí a žádaly ještě vstřícnější přístup pod hesly "Máme místo" a "Moria - tábor hanby".    

Německý ministr vnitra Horst Seehofer, kritik někdejší politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové, se ovšem nechal slyšet, že pomoc by měla být poskytnuta "na místě", upozorňuje The Observer. Tato obezřetnost podle týdeníku odráží pokračující celoevropské obavy z růstu protimigračních nálad, které posilují pravicové populisty a ultranacionalistické skupiny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Odráží to také opakovanou neschopnost rozdělené EU shodnout se na společné migrační a azylové politice založené na sdílené odpovědnosti, ačkoliv se říká, že nové návrhy jsou na spadnutí," píše britský server. Deklaruje, že ještě méně vstřícná byla reakce Londýna na události v Morii.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová zatím neodpověděla na výzvu labouristického člena horní parlamentní komory Lorda Dubse, který volá po přijetí dětí bez doprovodu, uvádí prestižní týdeník. Parafrázuje Dubsova slova, že britská vláda se nemůže problému nadále vyhýbat, přičemž kritizuje, že přesně o to se ale kabinet Borise Johnsona zjevně snaží.  

Organizace Lékaři bez hranic v březnu požádala Patelovou, aby Británie přijala více dětí z Morie a dalších přeplněných řeckých táborů ohrožených nemocí covid-19, avšak i tehdy ministryně vůbec neodpověděla, konstatuje editorial. Pokládá otázku, jak chce Johnsonova vláda nastolit přední britskou roli ve světě, když se vyhýbá společné odpovědnosti při řešení mezinárodní migrace, která je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti.

Patelová podle liberálního týdeníku předstírá, že se soustředí na bezpečnost poměrně malého množství migrantů, kteří se snaží překročit kanál La Manche a kteří vyvolávají takový povyk ze strany "bigotních pravičáků" a xenofobů. "Přesto ona ani další ministři nemají co říct ke katastrofě v Morii a nedokážou nabídnout pomoc," kritizuje The Observer. Takový přístup označuje za malomyslný, ponižující a silně nebritský.

Související

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.
Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Velká Británie migrační krize Řecko uprchlické tábory

Aktuálně se děje

před 30 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy