Bez požáru tábora Moria by se dál zavíraly oči, prosby o solidaritu jsou ignorovány, míní renomovaný týdeník

NÁZOR - Scény devastace a zoufalosti na místě vypáleného uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos hlasitě připomínají, že evropská migrační krize ve skutečnosti nikdy neskončila, deklaruje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník tvrdí, že reakce zemí EU i Velké Británie je až na pár výjimek ostudně nedostatečná.

Je třeba najít trvalé řešení

"Skutečnost, že tato selhání jsou povědomá, nesnižuje bezprostřední, děsivý lidský dopad této poslední tragédie, ani neodstraňuje urgentní potřebu najít trvalé řešení," píše liberální týdeník. Naznačuje, že nebýt požáru, který minulý týden zničil většinu uvedeného tábora a ponechal 13 tisíc lidí bez jídla, vody a přístřeší, většina Evropy by pravděpodobně nadále zavírala oči před "skandálem" na svém prahu.

Opakované prosby místních i řecké vlády o větší podporu a solidaritu ze strany EU by byly zřejmě nadále ignorovány, tvrdí britský server. Dodává, že záběry malých dětí a rodin, které přišly o všechno a táboří u silnic, případně ve špinavých průjezdech, nyní pohnuly svědomím mnohých, alespoň krátkodobě.

Charitativní organizace nicméně doufají, že katastrofa přinese trvalejší obrat, uvádí The Observer. Odkazuje na slova Francesca Rocca, ředitele Červeného kříže a Červeného půlměsíce, podle kterého byl tábor Moria již před požárem nezpůsobilý pro lidi, protože čtyřnásobně překračoval svou původní kapacitu.

"Co je moc, to je moc. Nyní je čas ukázat určitou lidskost a přesunout tyto lidi na zdravé, bezpečné a humánní místo. V Morii je 4 tisíce dětí a žádné dítě by toto nemělo prožívat," cituje editorial Roccova slova. Kvituje, že do čela nabídek pomoci se opět, jako při uprchlické krizi v roce 2015 postavilo Německo, které má podle plánu přijmou 150 ze 400 dětí bez doprovodu, přičemž zbytek si rozdělí deset evropských zemí.

Evropská komise prohlásila, že na 1.600 obyvatel Morie získá přechodné útočiště na trajektu, připomíná prestižní týdeník. Dodává, že místopředseda komise Margaritis Schinas po své návštěvě vyhořelého tábora slíbil výstavbu nového, většího a modernějšího vybavení v oblasti.  

The Observer kritizuje, že jde o pouhá přechodná opatření - mnoho místních i migrantů navíc obnovu zničeného tábora odmítá. Komplexnějšímu řešení podle editorialu brání - podobně jako v minulosti - politické překážky na národní úrovni.  

Malomyslný, ponižující přístup

Několik německých regionů a měst nabídlo, že běžence přijme, uvádí renomovaný server. Podotýká, že v Berlíně do ulic vyšly minulý týden 3 tisíce lidí a žádaly ještě vstřícnější přístup pod hesly "Máme místo" a "Moria - tábor hanby".    

Německý ministr vnitra Horst Seehofer, kritik někdejší politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové, se ovšem nechal slyšet, že pomoc by měla být poskytnuta "na místě", upozorňuje The Observer. Tato obezřetnost podle týdeníku odráží pokračující celoevropské obavy z růstu protimigračních nálad, které posilují pravicové populisty a ultranacionalistické skupiny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Odráží to také opakovanou neschopnost rozdělené EU shodnout se na společné migrační a azylové politice založené na sdílené odpovědnosti, ačkoliv se říká, že nové návrhy jsou na spadnutí," píše britský server. Deklaruje, že ještě méně vstřícná byla reakce Londýna na události v Morii.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová zatím neodpověděla na výzvu labouristického člena horní parlamentní komory Lorda Dubse, který volá po přijetí dětí bez doprovodu, uvádí prestižní týdeník. Parafrázuje Dubsova slova, že britská vláda se nemůže problému nadále vyhýbat, přičemž kritizuje, že přesně o to se ale kabinet Borise Johnsona zjevně snaží.  

Organizace Lékaři bez hranic v březnu požádala Patelovou, aby Británie přijala více dětí z Morie a dalších přeplněných řeckých táborů ohrožených nemocí covid-19, avšak i tehdy ministryně vůbec neodpověděla, konstatuje editorial. Pokládá otázku, jak chce Johnsonova vláda nastolit přední britskou roli ve světě, když se vyhýbá společné odpovědnosti při řešení mezinárodní migrace, která je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti.

Patelová podle liberálního týdeníku předstírá, že se soustředí na bezpečnost poměrně malého množství migrantů, kteří se snaží překročit kanál La Manche a kteří vyvolávají takový povyk ze strany "bigotních pravičáků" a xenofobů. "Přesto ona ani další ministři nemají co říct ke katastrofě v Morii a nedokážou nabídnout pomoc," kritizuje The Observer. Takový přístup označuje za malomyslný, ponižující a silně nebritský.

Související

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Velká Británie migrační krize Řecko uprchlické tábory

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

před 35 minutami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 3 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 18 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu

Německý kancléř Olaf Scholz slíbil veškerou pomoc obětem pátečního útoku na vánočním trhu v Magdeburgu a také detailní vyšetření hrůzného činu. Na svědomí ho má lékař původem ze Saúdské Arábie, jehož policie zadržela na místě tragédie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy