Bez požáru tábora Moria by se dál zavíraly oči, prosby o solidaritu jsou ignorovány, míní renomovaný týdeník

NÁZOR - Scény devastace a zoufalosti na místě vypáleného uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos hlasitě připomínají, že evropská migrační krize ve skutečnosti nikdy neskončila, deklaruje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník tvrdí, že reakce zemí EU i Velké Británie je až na pár výjimek ostudně nedostatečná.

Je třeba najít trvalé řešení

"Skutečnost, že tato selhání jsou povědomá, nesnižuje bezprostřední, děsivý lidský dopad této poslední tragédie, ani neodstraňuje urgentní potřebu najít trvalé řešení," píše liberální týdeník. Naznačuje, že nebýt požáru, který minulý týden zničil většinu uvedeného tábora a ponechal 13 tisíc lidí bez jídla, vody a přístřeší, většina Evropy by pravděpodobně nadále zavírala oči před "skandálem" na svém prahu.

Opakované prosby místních i řecké vlády o větší podporu a solidaritu ze strany EU by byly zřejmě nadále ignorovány, tvrdí britský server. Dodává, že záběry malých dětí a rodin, které přišly o všechno a táboří u silnic, případně ve špinavých průjezdech, nyní pohnuly svědomím mnohých, alespoň krátkodobě.

Charitativní organizace nicméně doufají, že katastrofa přinese trvalejší obrat, uvádí The Observer. Odkazuje na slova Francesca Rocca, ředitele Červeného kříže a Červeného půlměsíce, podle kterého byl tábor Moria již před požárem nezpůsobilý pro lidi, protože čtyřnásobně překračoval svou původní kapacitu.

"Co je moc, to je moc. Nyní je čas ukázat určitou lidskost a přesunout tyto lidi na zdravé, bezpečné a humánní místo. V Morii je 4 tisíce dětí a žádné dítě by toto nemělo prožívat," cituje editorial Roccova slova. Kvituje, že do čela nabídek pomoci se opět, jako při uprchlické krizi v roce 2015 postavilo Německo, které má podle plánu přijmou 150 ze 400 dětí bez doprovodu, přičemž zbytek si rozdělí deset evropských zemí.

Evropská komise prohlásila, že na 1.600 obyvatel Morie získá přechodné útočiště na trajektu, připomíná prestižní týdeník. Dodává, že místopředseda komise Margaritis Schinas po své návštěvě vyhořelého tábora slíbil výstavbu nového, většího a modernějšího vybavení v oblasti.  

The Observer kritizuje, že jde o pouhá přechodná opatření - mnoho místních i migrantů navíc obnovu zničeného tábora odmítá. Komplexnějšímu řešení podle editorialu brání - podobně jako v minulosti - politické překážky na národní úrovni.  

Malomyslný, ponižující přístup

Několik německých regionů a měst nabídlo, že běžence přijme, uvádí renomovaný server. Podotýká, že v Berlíně do ulic vyšly minulý týden 3 tisíce lidí a žádaly ještě vstřícnější přístup pod hesly "Máme místo" a "Moria - tábor hanby".    

Německý ministr vnitra Horst Seehofer, kritik někdejší politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové, se ovšem nechal slyšet, že pomoc by měla být poskytnuta "na místě", upozorňuje The Observer. Tato obezřetnost podle týdeníku odráží pokračující celoevropské obavy z růstu protimigračních nálad, které posilují pravicové populisty a ultranacionalistické skupiny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Odráží to také opakovanou neschopnost rozdělené EU shodnout se na společné migrační a azylové politice založené na sdílené odpovědnosti, ačkoliv se říká, že nové návrhy jsou na spadnutí," píše britský server. Deklaruje, že ještě méně vstřícná byla reakce Londýna na události v Morii.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová zatím neodpověděla na výzvu labouristického člena horní parlamentní komory Lorda Dubse, který volá po přijetí dětí bez doprovodu, uvádí prestižní týdeník. Parafrázuje Dubsova slova, že britská vláda se nemůže problému nadále vyhýbat, přičemž kritizuje, že přesně o to se ale kabinet Borise Johnsona zjevně snaží.  

Organizace Lékaři bez hranic v březnu požádala Patelovou, aby Británie přijala více dětí z Morie a dalších přeplněných řeckých táborů ohrožených nemocí covid-19, avšak i tehdy ministryně vůbec neodpověděla, konstatuje editorial. Pokládá otázku, jak chce Johnsonova vláda nastolit přední britskou roli ve světě, když se vyhýbá společné odpovědnosti při řešení mezinárodní migrace, která je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti.

Patelová podle liberálního týdeníku předstírá, že se soustředí na bezpečnost poměrně malého množství migrantů, kteří se snaží překročit kanál La Manche a kteří vyvolávají takový povyk ze strany "bigotních pravičáků" a xenofobů. "Přesto ona ani další ministři nemají co říct ke katastrofě v Morii a nedokážou nabídnout pomoc," kritizuje The Observer. Takový přístup označuje za malomyslný, ponižující a silně nebritský.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Velká Británie migrační krize Řecko uprchlické tábory

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Robert Fico

To je vydírání? Nikdo mi nebude nic přikazovat, jedu do Moskvy, vzkázal Fico EU

Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která varovala evropské lídry před účastí na oslavách Dne vítězství 9. května v Moskvě. Podle Kallasové by účast na akci neměla být vnímána jako bezvýznamné gesto a bude pečlivě sledována. Fico její slova označil za výstrahu, která připomíná spíše vydírání než diplomatické doporučení.

včera

Donald Trump

Trump jedná o clech s více než patnácti státy, první dohody mají přijít velmi brzy

Americká vláda oznámila, že více než patnáct států aktuálně vede jednání se Spojenými státy o celních dohodách. Podle Bílého domu by první výsledky těchto vyjednávání mohly být oznámeny „velmi brzy“. Prezident Donald Trump tak pokračuje v budování nové obchodní politiky, která má za cíl ochránit americký průmysl a domácí pracovní místa. Republikánský senátor JD Vance rovněž vyjádřil optimismus ohledně možné dohody o volném obchodu mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy.

včera

včera

včera

USA

Když Hollywood truchlil. Před 35 lety zemřela Greta Garbo

Mezi nejslavnější a nejkrásnější hollywoodské herečky patřila v meziválečném období Greta Garbo. Ta sama si ovšem slávu ani zájem obdivovatelů neužívala, právě naopak. Pozornosti veřejnosti se vyhýbala, hereckou kariéru nakonec předčasně ukončila a až do své smrti, od které uplynulo přesně 35 let, žila v ústraní.

včera

včera

Joe Biden

Joe Biden se vrací. V prvním zásadním projevu od odchodu z Bílého domu zkritizuje Trumpa

Bývalý prezident Spojených států Joe Biden se dnes znovu objeví na veřejnosti, když v Chicagu pronese svůj první velký projev od chvíle, kdy v lednu opustil Bílý dům. Vystoupení, které se uskuteční na výroční konferenci Národní asociace obhájců, poradců a zástupců osob se zdravotním postižením (ACRD), se zaměří na současné ohrožení systému sociálního zabezpečení ve Spojených státech.

včera

V Praze proběhlo poslední rozloučení s Annou Slováčkovou. (15.4.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s Annou Slováčkovou. Přišel i prezident Pavel

Česko se v úterý odpoledne rozloučilo s Annou Slováčkovou, která zemřela po boji s vážnou nemocí během předminulého víkendu. Bylo jí 29 let. Poslední rozloučení pro rodinu a pozvané hosty proběhlo v kostele svatého Tomáše na Malé Straně v Praze. Nechyběli na něm rodiče zesnulé, dorazila i řada známých osobností ze šoubyznysu. Rozloučit se přišel i prezident. 

včera

Letadla, ilustrační foto

Trump znepokojuje Evropu. Počet zemí, které varují před cestou do USA, přibývá

Vzhledem ke zrušení některých ochran pro sexuální menšiny v USA nyní Nizozemsko zpřísňuje cestovní doporučení do USA pro osoby identifikující se jako LGBTQ+. Nizozemsko však není jediné. Podobné kroky podnikly i německé, francouzské, dánské a finské úřady. Belgie je také znepokojena kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a podobné kroky plánuje.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Slovensko dostalo od Moskvy pozvánku na oslavy Dne vítězství. EU varuje evropské lídry před účastí

Evropská unie důrazně varovala představitele členských států před účastí na tradičních oslavách Dne vítězství, které každoročně pořádá Rusko 9. května. Tento rok přitom slavnosti připomenou již 80. výročí porážky nacistického Německa a podle informací ruských médií a webu Politico byly rozeslány pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí – konkrétně na Slovensko a do Srbska.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Vance opět tvrdě zkritizoval Evropu. Nazval ji vazalem USA

Americký viceprezident JD Vance ostře kritizoval dlouhodobou závislost Evropy na vojenské ochraně Spojených států. V rozhovoru pro britský server UnHerd uvedl, že Evropa se musí stát vojensky soběstačnou a nemůže být „permanentním bezpečnostním vazalem“ USA. Podle něj by to nebylo výhodné ani pro Spojené státy, ani pro Evropu samotnou.

včera

včera

Ilustrační foto

Británie hasí obří skandál: Čína má přístup ke zdravotním záznamů statisíců Britů

Čínští výzkumníci získali přístup k rozsáhlé databázi zdravotních údajů více než 500 tisíc britských dobrovolníků, přestože západní zpravodajské služby opakovaně varují před možným zneužitím těchto dat autoritářským režimem v Pekingu. Vyplývá to z investigativního článku deníku The Guardian, který přináší nové informace o spolupráci mezi britským výzkumným centrem UK Biobank a čínskými institucemi.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Trump sestřelil Zelenského: Pořád chcete rakety, neměl jste si začínat se silnějším nepřítelem

Americký prezident Donald Trump ostře zareagoval na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o nákup deseti baterií protiraketového systému Patriot za zhruba 15 miliard dolarů. V projevu během tiskové konference s prezidentem Salvadoru Nayibem Bukelem dal Trump najevo, že návrh považuje za nesmyslný a naznačil, že Zelenskyj podceňuje realitu války. „Pořád žádá rakety, ale když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát,“ uvedl prezident s narážkou na výraznou převahu Ruska.

včera

Súdán, ilustrační fotografie (Photo by Yusuf Yassir)

Brutální konflikt si vybral svou daň. Súdán zažívá nejhorší krizi na světě, stojí na pokraji totálního kolapsu

Súdán se po dvou letech občanské války ocitá v nejhorší humanitární krizi na světě. OSN a mezinárodní neziskové organizace varují, že situace v zemi dosáhla bodu, kdy civilní obyvatelstvo platí vysokou cenu za nedostatečnou reakci mezinárodního společenství. V zemi zuří brutální konflikt mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami Rychlých podpůrných sil (RSF), který za sebou zanechává desítky tisíc mrtvých, masové hladomory a rozsáhlé vysídlení obyvatelstva. 

včera

včera

Izraelská armáda

Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici

Izrael pokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy i přes rostoucí mezinárodní kritiku a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře. Mezi nejnovější cíle patřila nemocnice Al-Ahlí, poslední zdravotnické zařízení, které na území zasaženém boji ještě naplno fungovalo. Nedělní nálet si podle dostupných informací nevyžádal přímé oběti, avšak jeho dopady na dostupnost zdravotní péče v oblasti jsou podle humanitárních organizací zásadní.

včera

včera

Skutečné dopady extrémního počasí? Smrtící povodně loni zasáhly jen v Evropě na půl milionu lidí

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou v úterý zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy