Bez požáru tábora Moria by se dál zavíraly oči, prosby o solidaritu jsou ignorovány, míní renomovaný týdeník

NÁZOR - Scény devastace a zoufalosti na místě vypáleného uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos hlasitě připomínají, že evropská migrační krize ve skutečnosti nikdy neskončila, deklaruje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník tvrdí, že reakce zemí EU i Velké Británie je až na pár výjimek ostudně nedostatečná.

Je třeba najít trvalé řešení

"Skutečnost, že tato selhání jsou povědomá, nesnižuje bezprostřední, děsivý lidský dopad této poslední tragédie, ani neodstraňuje urgentní potřebu najít trvalé řešení," píše liberální týdeník. Naznačuje, že nebýt požáru, který minulý týden zničil většinu uvedeného tábora a ponechal 13 tisíc lidí bez jídla, vody a přístřeší, většina Evropy by pravděpodobně nadále zavírala oči před "skandálem" na svém prahu.

Opakované prosby místních i řecké vlády o větší podporu a solidaritu ze strany EU by byly zřejmě nadále ignorovány, tvrdí britský server. Dodává, že záběry malých dětí a rodin, které přišly o všechno a táboří u silnic, případně ve špinavých průjezdech, nyní pohnuly svědomím mnohých, alespoň krátkodobě.

Charitativní organizace nicméně doufají, že katastrofa přinese trvalejší obrat, uvádí The Observer. Odkazuje na slova Francesca Rocca, ředitele Červeného kříže a Červeného půlměsíce, podle kterého byl tábor Moria již před požárem nezpůsobilý pro lidi, protože čtyřnásobně překračoval svou původní kapacitu.

"Co je moc, to je moc. Nyní je čas ukázat určitou lidskost a přesunout tyto lidi na zdravé, bezpečné a humánní místo. V Morii je 4 tisíce dětí a žádné dítě by toto nemělo prožívat," cituje editorial Roccova slova. Kvituje, že do čela nabídek pomoci se opět, jako při uprchlické krizi v roce 2015 postavilo Německo, které má podle plánu přijmou 150 ze 400 dětí bez doprovodu, přičemž zbytek si rozdělí deset evropských zemí.

Evropská komise prohlásila, že na 1.600 obyvatel Morie získá přechodné útočiště na trajektu, připomíná prestižní týdeník. Dodává, že místopředseda komise Margaritis Schinas po své návštěvě vyhořelého tábora slíbil výstavbu nového, většího a modernějšího vybavení v oblasti.  

The Observer kritizuje, že jde o pouhá přechodná opatření - mnoho místních i migrantů navíc obnovu zničeného tábora odmítá. Komplexnějšímu řešení podle editorialu brání - podobně jako v minulosti - politické překážky na národní úrovni.  

Malomyslný, ponižující přístup

Několik německých regionů a měst nabídlo, že běžence přijme, uvádí renomovaný server. Podotýká, že v Berlíně do ulic vyšly minulý týden 3 tisíce lidí a žádaly ještě vstřícnější přístup pod hesly "Máme místo" a "Moria - tábor hanby".    

Německý ministr vnitra Horst Seehofer, kritik někdejší politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové, se ovšem nechal slyšet, že pomoc by měla být poskytnuta "na místě", upozorňuje The Observer. Tato obezřetnost podle týdeníku odráží pokračující celoevropské obavy z růstu protimigračních nálad, které posilují pravicové populisty a ultranacionalistické skupiny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Odráží to také opakovanou neschopnost rozdělené EU shodnout se na společné migrační a azylové politice založené na sdílené odpovědnosti, ačkoliv se říká, že nové návrhy jsou na spadnutí," píše britský server. Deklaruje, že ještě méně vstřícná byla reakce Londýna na události v Morii.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová zatím neodpověděla na výzvu labouristického člena horní parlamentní komory Lorda Dubse, který volá po přijetí dětí bez doprovodu, uvádí prestižní týdeník. Parafrázuje Dubsova slova, že britská vláda se nemůže problému nadále vyhýbat, přičemž kritizuje, že přesně o to se ale kabinet Borise Johnsona zjevně snaží.  

Organizace Lékaři bez hranic v březnu požádala Patelovou, aby Británie přijala více dětí z Morie a dalších přeplněných řeckých táborů ohrožených nemocí covid-19, avšak i tehdy ministryně vůbec neodpověděla, konstatuje editorial. Pokládá otázku, jak chce Johnsonova vláda nastolit přední britskou roli ve světě, když se vyhýbá společné odpovědnosti při řešení mezinárodní migrace, která je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti.

Patelová podle liberálního týdeníku předstírá, že se soustředí na bezpečnost poměrně malého množství migrantů, kteří se snaží překročit kanál La Manche a kteří vyvolávají takový povyk ze strany "bigotních pravičáků" a xenofobů. "Přesto ona ani další ministři nemají co říct ke katastrofě v Morii a nedokážou nabídnout pomoc," kritizuje The Observer. Takový přístup označuje za malomyslný, ponižující a silně nebritský.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Velká Británie migrační krize Řecko uprchlické tábory

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 55 minutami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 5 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 7 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

včera

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí

Zatímco se v ukrajinském Pokrovsku už přes rok a půl bojuje, Rusko nyní tvrdí, že toto strategické město ovládlo. Pro Ukrajince však Pokrovsk není jen bodem na mapě frontových linií, ale místem úzce spjatým s jedním z největších kulturních klenotů země: koledou Carol of the Bells. Světoznámou melodii, kterou lidé znají z filmů jako Sám doma, složil Mykola Leontovyč a její kořeny sahají právě do Pokrovsku. Dnes, kdy se město proměnilo v trosky, získává tato píseň pro Ukrajince opět svůj původní politický a vlastenecký význam.

včera

USS Gerald R. Ford

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

včera

Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?

Vánoční svátky přinesou do Česka pravou zimní atmosféru doprovázenou mrazem a na mnoha místech i sněhovou nadílkou. Zatímco Štědrý den bude ve znamení silného větru a sněžení, následující sváteční dny slibují postupné uklidnění situace a jasnější oblohu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy