Americký prezident Donald Trump prohlásil, že "trvale pozastaví migraci ze všech zemí třetího světa". Toto prohlášení učinil den po střelbě ve Washingtonu D.C., při které byli postřeleni dva příslušníci Národní gardy. Incident se stal politickým ohniskem v prezidentově pokračujícím tažení proti migraci.
Ve svém příspěvku na sociálních sítích, který začal přáním "velmi šťastného Dne díkuvzdání" a byl odeslán ve čtvrtek po 23. hodině, Trump uvedl, že jeho administrativa "ukončí veškeré federální dávky a dotace neobčanům". Rovněž slíbil odstranit "každého, kdo není pro Spojené státy čistým přínosem". Není jasné, jak by prezident takové "pozastavení" migrace provedl. Minulé zákazy vydané jeho administrativou čelily odporu u soudů a v Kongresu.
Těsně předtím Trump oznámil smrt Sarah Beckstrom, jedné ze dvou příslušnic gardy, které byly postřeleny ve středu poblíž Bílého domu. Úřady podezřívají z útoku Rahmanullaha Lakanwala, afghánského státního příslušníka. Ten se dostal do USA v září 2021 v rámci programu administrativy Joea Bidena, který evakuoval a přesídlil desítky tisíc lidí z Afghánistánu po chaotickém stažení USA ze země.
Agentura Reuters uvedla, že Lakanwal získal azyl v dubnu tohoto roku, a to za Trumpovy administrativy. CIA ve čtvrtek potvrdila, že Lakanwal spolupracoval s vojenskými jednotkami podporovanými agenturou během války USA v Afghánistánu. Lakanwal byl při útoku zraněn a zůstává ve vazbě. Druhý příslušník Národní gardy, Andrew Wolfe (24), stále bojuje o život.
Prezidentův pozdní příspěvek naznačuje eskalaci proti-migračních politik jeho druhého funkčního období, kterému dominuje kampaň hromadných deportací. Rozsáhlý text zveřejněný na prezidentově účtu Truth Social neupřesnil země, na které by se měl zaměřit, ani nevysvětlil, co přesně myslí "třetím světem". Namísto toho použil ostrou proti-imigrační rétoriku, aby nepodloženě svalil vinu za problémy jako vysoká kriminalita a rostoucí americký deficit na přítomnost migrantů a uprchlíků. Prezident se ve svém příspěvku výslovně zaměřil na somálské komunity v Minnesotě. Již minulý týden přitom slíbil, že v tomto státě ukončí dočasný chráněný status pro osoby ze Somálska.
Ještě dříve Trump tvrdil, že střelba ve Washingtonu D.C. "nám připomíná, že nemáme větší prioritu národní bezpečnosti než zajistit, abychom měli plnou kontrolu nad lidmi, kteří vstupují a zůstávají v naší zemi."
Během 24 hodin po střelbě prezident a členové jeho administrativy oznámili rozsáhlé imigrační reformy. Americká služba pro občanství a imigraci (USCIS) oznámila neurčité pozastavení zpracování imigračních žádostí týkajících se afghánských státních příslušníků. Později Ministerstvo vnitřní bezpečnosti sdělilo, že administrativa rozšiřuje toto opatření o přezkum všech případů azylu schválených za Bidenovy administrativy. Ministerstvo neupřesnilo, zda se jedná pouze o případy z Afghánistánu, nebo i z jiných zemí. Ředitel USCIS, Joseph Edlow, na Trumpovu žádost také nařídil "komplexní, důkladné přezkoumání každé zelené karty pro každého cizince z každé země budící obavy."
Edlowovo prohlášení neupřesnilo, které země jsou považovány za "země budící obavy". USCIS poukázala na zákaz cestování, který Trump zavedl v červnu pro občany 19 zemí, včetně Afghánistánu, Burundi, Laosu, Toga, Venezuely, Sierry Leone a Turkmenistánu. Zákaz cestování vydaný v roce 2017 během Trumpova prvního funkčního období byl široce kritizován a čelil právnímu a veřejnému odporu, když se ho Trump pokusil zavést okamžitě po nástupu do úřadu. Tato politika byla po zdlouhavých soudních sporech přepracována, ale v roce 2021 byla Joeem Bidenem zrušena.
Jednotky Národní gardy jsou rozmístěny po Washingtonu D.C. od srpna. Tehdy Trumpova administrativa vyhlásila "nouzový stav kvůli kriminalitě" a nařídila jejich nasazení na podporu federálních a místních donucovacích orgánů. Krátce po střelbě ve středu Trump prohlásil, že do Washingtonu D.C. pošle dalších 500 vojáků Národní gardy. Federální soudkyně minulý týden sice nařídila ukončení nasazení Národní gardy, ale odložila svůj příkaz o 21 dní, aby administrativa měla čas na stažení vojsk, nebo podání odvolání.
Související
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny
před 1 hodinou
Počasí si žádá výstrahu. V Česku zesílí vítr, varovali meteorologové
před 1 hodinou
Witkoff se před cestou do Moskvy setkal v Oslu se Zelenským
před 2 hodinami
Z TOP 09 přechází k lidovcům desítky členů. Havel se kvůli tomu pustil do Grolicha
před 3 hodinami
V Brně se dohodla široká koalice, v opozici bude jen ANO. Primátorem se stane Hruška
před 4 hodinami
Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby
před 5 hodinami
Trump: Francie byla velkolepý národ, který je ničen migranty. USA shoří podobně, pokud vyhrají Demokraté
Aktualizováno před 5 hodinami
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
před 6 hodinami
NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského
před 6 hodinami
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
před 8 hodinami
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
před 8 hodinami
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
před 9 hodinami
Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady
před 10 hodinami
Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku
před 11 hodinami
Počasí: Teploty mohou v týdnu během noci místy klesat pod nulu
včera
Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život
včera
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
včera
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
včera
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
včera
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.
Zdroj: Libor Novák