Zahraniční tisk tepe Česko: Fraška, Češi o roku 1968 nic neví, Zeman se o lidi nezajímá

Berlín/Vídeň - Německý i rakouský tisk v posledních dnech přináší články připomínající 50 let staré události, které v srpnu roku 1968 ukončily pražské jaro, tedy období politického uvolnění v Československu. Přes ztroskotání pokusu o "socialismus s lidskou tváří" listy zdůrazňují jeho dopady na úspěšnou sametovou revoluci z roku 1989.

Německé a rakouské deníky si všímají také osudů československých emigrantů, kteří se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy často vydali právě k západním sousedům. Německý deník Südwestpresse mimo jiné upozorňuje, že mnoho mladých Čechů o událostech roku 1968 nic neví.

Německé i rakouské noviny se často pokouší přiblížit desítky let staré události osudy emigrantů. Například německý deník Südwestpresse dnes přibližuje dějiny Československa mezi lety 1968 a 1989 podrobně na příkladu životních osudů emigrantky a novinářky Lídy Rakušanové. "Nyní, 50 let po invazi, která učinila z Lídy Rakušanové uprchlici, se už o této době téměř nemluví," upozorňuje list vycházející v jihoněmeckém Ulmu. Poukazuje na průzkum, podle něhož čtvrtině Čechů pojem "pražské jaro" nic neříká. "Už před lety nevěděla polovina studentů gymnázia Jana Palacha, po kom je jejich škola pojmenována," konstatuje dnes Südwestpresse.

Rakouský deník Oberösterreichische Nachrichten zdůrazňuje, že 750.000 mužů a 6000 tanků do ČSSR vpadlo "za tichého trpění USA a bezmocného přihlížení Francie a Británie". "Invaze, která nenarazila na žádný vojenský odpor, stála životy 72 lidí," napsal list.

Rakouští politici přitom údajně vážnost situace "odhadli zcela špatně a vpád doslova zaspali", cituje hornorakouský deník historika Stefana Karnera.

"Když se tanky v noci z 20. na 21. srpna 1968 valily na Prahu a Bratislavu, byli rozhodující zástupci rakouského státu a armády na dovolené, ačkoli zpravodajská služba ministerstva obrany už dlouho informovala o plánech intervence a viditelných indiciích," poznamenal Oberösterreichische Nachrichten.

Z řady vystupoval pouze tehdejší velvyslanec v Praze a pozdější rakouský prezident Rudolf Kirchschläger, který na vlastní odpovědnost podnítil vydání víz tisícovkám občanů ČSSR. Jenom do podzimu 1969 pak do Rakouska přišlo na 210.000 Čechoslováků. Mnozí imigranti, včetně Karla Krautgartnera, Zdeňka Mlynáře nebo Pavla Kohouta, v zemi zůstali, napsal Oberösterreichische Nachrichten. Bývalý komunistický politik Mlynář z Československa odešel v roce 1977 po podpisu Charty 77, dramatik Kohout o rok později.

Podle rakouské agentury APA byl vrcholem reformního programu pražského jara manifest Dva tisíce slov, v němž čeští spisovatelé zpochybnili socialismus jako systém i vedoucí úlohu komunistické strany. "Hnutí, které stálo za Chartou 77, hrálo důležitou roli při přechodu Československa od socialistického zřízení k demokracii, což se naplnilo 'sametovou revolucí' v roce 1989," konstatovala APA.

Německý deník Süddeutsche Zeutung dnes připomíná srpnové události 1968 pohledem radisty Alexandera Metze, který 20. srpna 1968 jako poddůstojník poprvé velel službě v kasárnách v bavorském Feuchtwangenu. O vpádu vojsk do Československa se však nedozvěděl prostřednictvím odposlechů vysílaček, ale rakouského rozhlasu, i když to ve službě neměl povolené. "A ten jako první hlásil vpád Rusů do Československa," vzpomíná Metz.

"Nejdřív jsem si pomyslel, že vrchní svobodník si ze mě chce vystřelit, protože jsem byl poprvé vedoucím služby," říká Metz.

Připomínky událostí roku 1968 přinášejí také regionální listy Berliner Morgenpost, Badische Zeitung či Wormser Zeitung nebo socialistický list Neues Deutschland.

"Po 50 letech z pražského jara zbylo rozčarování," píše Neues Deutschland. Jako příklad deziluze uvádí nynějšího prezidenta Miloše Zemana, který byl v roce 1970 jako účastník hnutí vyloučen z KSČ. "Myšlenkami demokratického socialismu už se příliš nezaobírá. Zeman označuje muslimské uprchlíky za 'vetřelce' a s ohledem na své přátele z politických a ekonomických kruhů v Moskvě se vzdal veřejného proslovu na výročí porážky pražského jara 21. srpna," napsal krajně levicový list.

Zeman je přitom údajně jen příkladem toho, jak politici v ČR a na Slovensku sází na národní kartu a tvrdí, že se starají o problémy obyčejných lidí. "Vážně se to brát nedá. Svému kapitalistickému prostředí se Zeman a mnoho dalších politiků výborně přizpůsobili," dodal list i s poukazem na to, že český prezident nedávno jmenoval "oligarchu" Andreje Babiše premiérem. "Toho podporují sociální demokraté a komunisté. Tím se zvrhlo ve fraškou téměř vše, co v zemi kdysi platilo za levicové," uzavřel někdejší oficiální deník východoněmecké komunistické strany SED.

Související

Mark Rutte Původní zpráva

Česko podporuje Rutteho vizi 5% výdajů na obranu. Někteří spojenci stále nezvládají ani 2 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyvíjí tlak na členské státy, aby v nadcházejících letech dosáhly cílové hranice pěti procent HDP na obranu. České ministerstvo obrany pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že tento cíl podporuje a hodlá jej následovat. Výzva přichází v situaci, kdy některé státy stále nedosahují ani původní dvouprocentní hranice, a na přímé cestě k pěti procentům je zatím jen několik málo spojenců.

Více souvisejících

Česká republika 1968 okupace 1968 Miloš Zeman Noviny / tisk

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Aktualizováno před 9 minutami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

včera

včera

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

včera

včera

včera

včera

včera

Brambory za sebou mají bohatou historii

Brambory mají svůj mezinárodní den. Co z nich vařili naši předci?

Věděli jste, že obyčejné brambory mají svůj mezinárodní den? Ten připadá každoročně na 30. května. Brambory v našich zemích tvořily od 18. století základní součást jídelníčku všech společenských vrstev a dokonce mnohokrát zabránily hladomorům či epidemiím. Brambory se nejedly pouze jako příloha, ale vařily se z nich i speciální pokrmy. 

včera

včera

včera

včera

31. května 2025 21:55

31. května 2025 21:02

Bude mít fotbalová Sparta brzy nového trenéra? Spekuluje se o Belgičanu Clementovi

Již v nejbližších dnech se fanoušci fotbalové pražské Sparty mohou dozvědět jméno nového hlavního trenéra. Opět by se mělo jednat o zahraniční jméno, nemělo by se však v tomto případě jednat o dánskou cestu. Podle nejnovějších zákulisních informací, citovaných serverem Ruik.cz, je na cestě do české metropole belgický stratég Philipp Clement, jenž v minulosti prošel Monakem, Clubem Bruggy nebo Genkem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy