Zahraniční tisk tepe Česko: Fraška, Češi o roku 1968 nic neví, Zeman se o lidi nezajímá

Berlín/Vídeň - Německý i rakouský tisk v posledních dnech přináší články připomínající 50 let staré události, které v srpnu roku 1968 ukončily pražské jaro, tedy období politického uvolnění v Československu. Přes ztroskotání pokusu o "socialismus s lidskou tváří" listy zdůrazňují jeho dopady na úspěšnou sametovou revoluci z roku 1989.

Německé a rakouské deníky si všímají také osudů československých emigrantů, kteří se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy často vydali právě k západním sousedům. Německý deník Südwestpresse mimo jiné upozorňuje, že mnoho mladých Čechů o událostech roku 1968 nic neví.

Německé i rakouské noviny se často pokouší přiblížit desítky let staré události osudy emigrantů. Například německý deník Südwestpresse dnes přibližuje dějiny Československa mezi lety 1968 a 1989 podrobně na příkladu životních osudů emigrantky a novinářky Lídy Rakušanové. "Nyní, 50 let po invazi, která učinila z Lídy Rakušanové uprchlici, se už o této době téměř nemluví," upozorňuje list vycházející v jihoněmeckém Ulmu. Poukazuje na průzkum, podle něhož čtvrtině Čechů pojem "pražské jaro" nic neříká. "Už před lety nevěděla polovina studentů gymnázia Jana Palacha, po kom je jejich škola pojmenována," konstatuje dnes Südwestpresse.

Rakouský deník Oberösterreichische Nachrichten zdůrazňuje, že 750.000 mužů a 6000 tanků do ČSSR vpadlo "za tichého trpění USA a bezmocného přihlížení Francie a Británie". "Invaze, která nenarazila na žádný vojenský odpor, stála životy 72 lidí," napsal list.

Rakouští politici přitom údajně vážnost situace "odhadli zcela špatně a vpád doslova zaspali", cituje hornorakouský deník historika Stefana Karnera.

"Když se tanky v noci z 20. na 21. srpna 1968 valily na Prahu a Bratislavu, byli rozhodující zástupci rakouského státu a armády na dovolené, ačkoli zpravodajská služba ministerstva obrany už dlouho informovala o plánech intervence a viditelných indiciích," poznamenal Oberösterreichische Nachrichten.

Z řady vystupoval pouze tehdejší velvyslanec v Praze a pozdější rakouský prezident Rudolf Kirchschläger, který na vlastní odpovědnost podnítil vydání víz tisícovkám občanů ČSSR. Jenom do podzimu 1969 pak do Rakouska přišlo na 210.000 Čechoslováků. Mnozí imigranti, včetně Karla Krautgartnera, Zdeňka Mlynáře nebo Pavla Kohouta, v zemi zůstali, napsal Oberösterreichische Nachrichten. Bývalý komunistický politik Mlynář z Československa odešel v roce 1977 po podpisu Charty 77, dramatik Kohout o rok později.

Podle rakouské agentury APA byl vrcholem reformního programu pražského jara manifest Dva tisíce slov, v němž čeští spisovatelé zpochybnili socialismus jako systém i vedoucí úlohu komunistické strany. "Hnutí, které stálo za Chartou 77, hrálo důležitou roli při přechodu Československa od socialistického zřízení k demokracii, což se naplnilo 'sametovou revolucí' v roce 1989," konstatovala APA.

Německý deník Süddeutsche Zeutung dnes připomíná srpnové události 1968 pohledem radisty Alexandera Metze, který 20. srpna 1968 jako poddůstojník poprvé velel službě v kasárnách v bavorském Feuchtwangenu. O vpádu vojsk do Československa se však nedozvěděl prostřednictvím odposlechů vysílaček, ale rakouského rozhlasu, i když to ve službě neměl povolené. "A ten jako první hlásil vpád Rusů do Československa," vzpomíná Metz.

"Nejdřív jsem si pomyslel, že vrchní svobodník si ze mě chce vystřelit, protože jsem byl poprvé vedoucím služby," říká Metz.

Připomínky událostí roku 1968 přinášejí také regionální listy Berliner Morgenpost, Badische Zeitung či Wormser Zeitung nebo socialistický list Neues Deutschland.

"Po 50 letech z pražského jara zbylo rozčarování," píše Neues Deutschland. Jako příklad deziluze uvádí nynějšího prezidenta Miloše Zemana, který byl v roce 1970 jako účastník hnutí vyloučen z KSČ. "Myšlenkami demokratického socialismu už se příliš nezaobírá. Zeman označuje muslimské uprchlíky za 'vetřelce' a s ohledem na své přátele z politických a ekonomických kruhů v Moskvě se vzdal veřejného proslovu na výročí porážky pražského jara 21. srpna," napsal krajně levicový list.

Zeman je přitom údajně jen příkladem toho, jak politici v ČR a na Slovensku sází na národní kartu a tvrdí, že se starají o problémy obyčejných lidí. "Vážně se to brát nedá. Svému kapitalistickému prostředí se Zeman a mnoho dalších politiků výborně přizpůsobili," dodal list i s poukazem na to, že český prezident nedávno jmenoval "oligarchu" Andreje Babiše premiérem. "Toho podporují sociální demokraté a komunisté. Tím se zvrhlo ve fraškou téměř vše, co v zemi kdysi platilo za levicové," uzavřel někdejší oficiální deník východoněmecké komunistické strany SED.

Související

Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.
Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Více souvisejících

Česká republika 1968 okupace 1968 Miloš Zeman Noviny / tisk

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti

Bylo úterý 28. června roku 1881, když poklidnou studentskou slavnost narušila rvačka, pro níž se později ujalo označení Chuchelská bitka. K čemu a proč tehdy došlo?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy