Berlín/Vídeň - Německý i rakouský tisk v posledních dnech přináší články připomínající 50 let staré události, které v srpnu roku 1968 ukončily pražské jaro, tedy období politického uvolnění v Československu. Přes ztroskotání pokusu o "socialismus s lidskou tváří" listy zdůrazňují jeho dopady na úspěšnou sametovou revoluci z roku 1989.
Německé a rakouské deníky si všímají také osudů československých emigrantů, kteří se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy často vydali právě k západním sousedům. Německý deník Südwestpresse mimo jiné upozorňuje, že mnoho mladých Čechů o událostech roku 1968 nic neví.
Německé i rakouské noviny se často pokouší přiblížit desítky let staré události osudy emigrantů. Například německý deník Südwestpresse dnes přibližuje dějiny Československa mezi lety 1968 a 1989 podrobně na příkladu životních osudů emigrantky a novinářky Lídy Rakušanové. "Nyní, 50 let po invazi, která učinila z Lídy Rakušanové uprchlici, se už o této době téměř nemluví," upozorňuje list vycházející v jihoněmeckém Ulmu. Poukazuje na průzkum, podle něhož čtvrtině Čechů pojem "pražské jaro" nic neříká. "Už před lety nevěděla polovina studentů gymnázia Jana Palacha, po kom je jejich škola pojmenována," konstatuje dnes Südwestpresse.
Rakouský deník Oberösterreichische Nachrichten zdůrazňuje, že 750.000 mužů a 6000 tanků do ČSSR vpadlo "za tichého trpění USA a bezmocného přihlížení Francie a Británie". "Invaze, která nenarazila na žádný vojenský odpor, stála životy 72 lidí," napsal list.
Rakouští politici přitom údajně vážnost situace "odhadli zcela špatně a vpád doslova zaspali", cituje hornorakouský deník historika Stefana Karnera.
"Když se tanky v noci z 20. na 21. srpna 1968 valily na Prahu a Bratislavu, byli rozhodující zástupci rakouského státu a armády na dovolené, ačkoli zpravodajská služba ministerstva obrany už dlouho informovala o plánech intervence a viditelných indiciích," poznamenal Oberösterreichische Nachrichten.
Z řady vystupoval pouze tehdejší velvyslanec v Praze a pozdější rakouský prezident Rudolf Kirchschläger, který na vlastní odpovědnost podnítil vydání víz tisícovkám občanů ČSSR. Jenom do podzimu 1969 pak do Rakouska přišlo na 210.000 Čechoslováků. Mnozí imigranti, včetně Karla Krautgartnera, Zdeňka Mlynáře nebo Pavla Kohouta, v zemi zůstali, napsal Oberösterreichische Nachrichten. Bývalý komunistický politik Mlynář z Československa odešel v roce 1977 po podpisu Charty 77, dramatik Kohout o rok později.
Podle rakouské agentury APA byl vrcholem reformního programu pražského jara manifest Dva tisíce slov, v němž čeští spisovatelé zpochybnili socialismus jako systém i vedoucí úlohu komunistické strany. "Hnutí, které stálo za Chartou 77, hrálo důležitou roli při přechodu Československa od socialistického zřízení k demokracii, což se naplnilo 'sametovou revolucí' v roce 1989," konstatovala APA.
Německý deník Süddeutsche Zeutung dnes připomíná srpnové události 1968 pohledem radisty Alexandera Metze, který 20. srpna 1968 jako poddůstojník poprvé velel službě v kasárnách v bavorském Feuchtwangenu. O vpádu vojsk do Československa se však nedozvěděl prostřednictvím odposlechů vysílaček, ale rakouského rozhlasu, i když to ve službě neměl povolené. "A ten jako první hlásil vpád Rusů do Československa," vzpomíná Metz.
"Nejdřív jsem si pomyslel, že vrchní svobodník si ze mě chce vystřelit, protože jsem byl poprvé vedoucím služby," říká Metz.
Připomínky událostí roku 1968 přinášejí také regionální listy Berliner Morgenpost, Badische Zeitung či Wormser Zeitung nebo socialistický list Neues Deutschland.
"Po 50 letech z pražského jara zbylo rozčarování," píše Neues Deutschland. Jako příklad deziluze uvádí nynějšího prezidenta Miloše Zemana, který byl v roce 1970 jako účastník hnutí vyloučen z KSČ. "Myšlenkami demokratického socialismu už se příliš nezaobírá. Zeman označuje muslimské uprchlíky za 'vetřelce' a s ohledem na své přátele z politických a ekonomických kruhů v Moskvě se vzdal veřejného proslovu na výročí porážky pražského jara 21. srpna," napsal krajně levicový list.
Zeman je přitom údajně jen příkladem toho, jak politici v ČR a na Slovensku sází na národní kartu a tvrdí, že se starají o problémy obyčejných lidí. "Vážně se to brát nedá. Svému kapitalistickému prostředí se Zeman a mnoho dalších politiků výborně přizpůsobili," dodal list i s poukazem na to, že český prezident nedávno jmenoval "oligarchu" Andreje Babiše premiérem. "Toho podporují sociální demokraté a komunisté. Tím se zvrhlo ve fraškou téměř vše, co v zemi kdysi platilo za levicové," uzavřel někdejší oficiální deník východoněmecké komunistické strany SED.
Související
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly
Česká republika , 1968 , okupace 1968 , Miloš Zeman , Noviny / tisk
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 2 hodinami
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 3 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 5 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 6 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
včera
Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů
včera
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
včera
Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?
včera
Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny
včera
Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů
včera
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů
včera
Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?
Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.
Zdroj: Libor Novák