Chemnitz: Krize německého státu v přímém přenosu

Ještě před pěti léty by něco podobného nebylo možné. Německý stát měl autoritu a Němci byli disciplinovaným národem, respektujícím policii a nařízení do poslední tečky. Dnes je vše jinak. Vše změnila migrační krize. Prvním, kdo beztrestně porušil pravidla a zákony byla samotná kancléřka, když pustila do Německa statisíce uprchlíků, o kterých nikdo nic nevěděl.

Úřady začaly vydávat rozhodnutí o azylu prakticky hromadně. Brzy se ukázalo, že v tom hrálo roli něco, co bylo v Německu dosud na úřadech nemyslitelné. Korupce. Azylový úřad v Brémách vydával status uprchlíka celým autobusům lidí svezených z celého Německa, aniž by kontroloval, komu je vůbec dává. Stačil malý dárek pro jeho ředitelku. To, jak absurdní situace u našich sousedů vládla a jak to Německo nezvládlo, dokazuje, že sociální dávky pro uprchlíky byly přiznány i neonacistovi, který tvrdil že je Syřan, i když vůbec neuměl arabsky.

Brzy se začali projevovat i někteří uprchlíci. První vlnu znepokojení mezi obyvatelstvem vyvolal Silvestr 2015 a hromadné obtěžování žen během něj. Na obtěžující muže zjevně nezabíralo důrazné varování, že si ženy nepřejí být obtěžovány. Místo tvrdého postupu úřadů proti výtržníkům došlo ze strany úřadů nejdříve k popírání a k pohrdlivým vyjádřením a označením celé věci za fakenews. Po dlouhých dnech mlčení, když se ukázala pravda, úřady celou věc dokonce omlouvaly s tím, že „hosté“ neznají německé mravy.

Podobné pokrytecké chování následovalo ještě v mnoha případech, a to dokonce i vražd. Pokud se pachatelé dostali před soud, často se bránili tím, že byli pod vlivem traumat z války.  A soudy místo, aby všem měřily stejným metrem, těmto argumentům uvěřily, a pachatelům, často velmi brutálních činů, dávaly daleko mírnější tresty než Němcům za daleko méně společensky nebezpečné zločiny. Začalo se tolerovat do té doby naprosto nemyslitelné chování a společenské normy a zvyky, jako jsou svatby s nezletilými nevěstami nebo mnohoženství. Stejně tak se ukázalo, že i policii, pokud jste v dostatečném počtu, která dosud požívala u Němců velký respekt, lze zahnat na útěk. Pro Němce vyznávající právo to byl jen další hřebíček do rakve důvěry ve stát.

Svojí neblahou roli sehrála i média. Ta ztratila veškerou kritičnost a oslavovala kancléřku Merkelovou a její politiku. Veškeré kritické názory a zprávy, které se nehodily do tohoto konceptu byly označeny za fakenews nebo xenofobní a rasistické předsudky.  I když se začalo ukazovat, že situace není tak růžová, jak se zdálo, a čím dál tím vice na veřejnost začaly pronikat různé trestné skutky nad kterými stát zavíral oči nebo se je snažil ututlat, média jela stále svojí písníčku. Kritiky, a je třeba říci, že mezi nimi bylo velké množství rasistů a xenofobů, kteří se především ozývali na sociálních médiích, vláda umlčela zákonem.

Výsledek? Médiím dnes většina Němců nevěří. Ještě smutnější je, že se zdá, že jim je to jedno. Po vraždě, která se odehrála 16. srpna v bádensko-württemberském Offenburgu, jen 50 kilometrů od francouzských hranic, kdy Somálec ubodal lékaře, se na demonstraci sešlo několik stovek lidí. Na otázku, proč o celé věci neinformovala veřejnoprávní ARD, její šéfredaktor Kai Gniffke na svém blogu odpověděl: „Přinášíme společenské zpravodajství o událostech, národní či mezinárodní závažnosti, které mají význam pro většinu z 83 miliónů Němců. Proto nemůžeme přinášet každou místní zprávu.“  Na otázku jednoho z diskutérů, proč ARD obšírně referovala o „bezpráví“ spáchaném na bývalém bodyguardovy Usámy bin Ladina Sámím A., který byl vyhoštěn do Tunisu, již neodpověděl.

Samozřejmě nelze házet všechny uprchlíky a migranty do jednoho pytle. Většina z nich jsou slušní lidé, kteří chtějí v klidu žít. Stejně tak však nelze házet do jednoho pytle odpůrce imigrace a účastníky včerejší demonstrace a jiných demonstrací proti současné vládní politice s neonacisty a rowdies. V mnoha lidech se jednoduše hromadí frustrace a vztek z pocitu, že problémy s nově příchozími jsou přehlíženy. Pokrytectví politiků a mlčení a mlžení médií k tomu jen přispívá.

 I jinak klidní Němci začínají protestovat a dávat najevo svoji nespokojenost. Je však potřeba jasně říci, že hony na lidi je něco naprosto netolerovatelného a musí být tvrdě potrestáno.  Německý stát musí znovu získat ztracený respekt. Prvním krokem by mohlo být vyšetření nedělní vraždy a tvrdé tresty pro jejich pachatele. A to stejné musí platit i pro násilníky pronásledující po městě „osoby neněmeckého vzezření“. Padni komu padni. Bez rozdílů.

A obšírné, nestranné a otevřené informování o událostech v celostátních médiích. Policie se musí přestat bát obvinění z rasismu při každé kontrole dokladů. Úřady konečně musí začít deportací těch, kteří v Německu nemají co dělat. Pokud se tak nestane, Chemnitz bude jen začátek. Daleko horší události budou následovat. Ty budou mít pro Německo, a nejen pro něj, neblahé důsledky.