Chemnitz: Krize německého státu v přímém přenosu

Komentář – Po nedělní vraždě v Chemnitzu proběhly na německé poměry velmi drsné demonstrace, při nichž docházelo k honům na neněmecky vypadající osoby. V poválečné historii Německa, a nejen Německa, něco nepředstavitelného. Němečtí politici v čele s kancléřkou Merkelovou vyjadřují pobouření. Je však potřeba dodat, že jsou to právě oni, kdo má na vzniku této situace největší podíl.

Ještě před pěti léty by něco podobného nebylo možné. Německý stát měl autoritu a Němci byli disciplinovaným národem, respektujícím policii a nařízení do poslední tečky. Dnes je vše jinak. Vše změnila migrační krize. Prvním, kdo beztrestně porušil pravidla a zákony byla samotná kancléřka, když pustila do Německa statisíce uprchlíků, o kterých nikdo nic nevěděl.

Úřady začaly vydávat rozhodnutí o azylu prakticky hromadně. Brzy se ukázalo, že v tom hrálo roli něco, co bylo v Německu dosud na úřadech nemyslitelné. Korupce. Azylový úřad v Brémách vydával status uprchlíka celým autobusům lidí svezených z celého Německa, aniž by kontroloval, komu je vůbec dává. Stačil malý dárek pro jeho ředitelku. To, jak absurdní situace u našich sousedů vládla a jak to Německo nezvládlo, dokazuje, že sociální dávky pro uprchlíky byly přiznány i neonacistovi, který tvrdil že je Syřan, i když vůbec neuměl arabsky.

Brzy se začali projevovat i někteří uprchlíci. První vlnu znepokojení mezi obyvatelstvem vyvolal Silvestr 2015 a hromadné obtěžování žen během něj. Na obtěžující muže zjevně nezabíralo důrazné varování, že si ženy nepřejí být obtěžovány. Místo tvrdého postupu úřadů proti výtržníkům došlo ze strany úřadů nejdříve k popírání a k pohrdlivým vyjádřením a označením celé věci za fakenews. Po dlouhých dnech mlčení, když se ukázala pravda, úřady celou věc dokonce omlouvaly s tím, že „hosté“ neznají německé mravy.

Podobné pokrytecké chování následovalo ještě v mnoha případech, a to dokonce i vražd. Pokud se pachatelé dostali před soud, často se bránili tím, že byli pod vlivem traumat z války.  A soudy místo, aby všem měřily stejným metrem, těmto argumentům uvěřily, a pachatelům, často velmi brutálních činů, dávaly daleko mírnější tresty než Němcům za daleko méně společensky nebezpečné zločiny. Začalo se tolerovat do té doby naprosto nemyslitelné chování a společenské normy a zvyky, jako jsou svatby s nezletilými nevěstami nebo mnohoženství. Stejně tak se ukázalo, že i policii, pokud jste v dostatečném počtu, která dosud požívala u Němců velký respekt, lze zahnat na útěk. Pro Němce vyznávající právo to byl jen další hřebíček do rakve důvěry ve stát.

Svojí neblahou roli sehrála i média. Ta ztratila veškerou kritičnost a oslavovala kancléřku Merkelovou a její politiku. Veškeré kritické názory a zprávy, které se nehodily do tohoto konceptu byly označeny za fakenews nebo xenofobní a rasistické předsudky.  I když se začalo ukazovat, že situace není tak růžová, jak se zdálo, a čím dál tím vice na veřejnost začaly pronikat různé trestné skutky nad kterými stát zavíral oči nebo se je snažil ututlat, média jela stále svojí písníčku. Kritiky, a je třeba říci, že mezi nimi bylo velké množství rasistů a xenofobů, kteří se především ozývali na sociálních médiích, vláda umlčela zákonem.

Výsledek? Médiím dnes většina Němců nevěří. Ještě smutnější je, že se zdá, že jim je to jedno. Po vraždě, která se odehrála 16. srpna v bádensko-württemberském Offenburgu, jen 50 kilometrů od francouzských hranic, kdy Somálec ubodal lékaře, se na demonstraci sešlo několik stovek lidí. Na otázku, proč o celé věci neinformovala veřejnoprávní ARD, její šéfredaktor Kai Gniffke na svém blogu odpověděl: „Přinášíme společenské zpravodajství o událostech, národní či mezinárodní závažnosti, které mají význam pro většinu z 83 miliónů Němců. Proto nemůžeme přinášet každou místní zprávu.“  Na otázku jednoho z diskutérů, proč ARD obšírně referovala o „bezpráví“ spáchaném na bývalém bodyguardovy Usámy bin Ladina Sámím A., který byl vyhoštěn do Tunisu, již neodpověděl.

Samozřejmě nelze házet všechny uprchlíky a migranty do jednoho pytle. Většina z nich jsou slušní lidé, kteří chtějí v klidu žít. Stejně tak však nelze házet do jednoho pytle odpůrce imigrace a účastníky včerejší demonstrace a jiných demonstrací proti současné vládní politice s neonacisty a rowdies. V mnoha lidech se jednoduše hromadí frustrace a vztek z pocitu, že problémy s nově příchozími jsou přehlíženy. Pokrytectví politiků a mlčení a mlžení médií k tomu jen přispívá.

 I jinak klidní Němci začínají protestovat a dávat najevo svoji nespokojenost. Je však potřeba jasně říci, že hony na lidi je něco naprosto netolerovatelného a musí být tvrdě potrestáno.  Německý stát musí znovu získat ztracený respekt. Prvním krokem by mohlo být vyšetření nedělní vraždy a tvrdé tresty pro jejich pachatele. A to stejné musí platit i pro násilníky pronásledující po městě „osoby neněmeckého vzezření“. Padni komu padni. Bez rozdílů.

A obšírné, nestranné a otevřené informování o událostech v celostátních médiích. Policie se musí přestat bát obvinění z rasismu při každé kontrole dokladů. Úřady konečně musí začít deportací těch, kteří v Německu nemají co dělat. Pokud se tak nestane, Chemnitz bude jen začátek. Daleko horší události budou následovat. Ty budou mít pro Německo, a nejen pro něj, neblahé důsledky.

Související

Německá policie, ilustrační foto

Pravicoví radikálové v Chemnitzu plánovali "hony" na přistěhovalce

Pravicoví radikálové loni v létě v saském Chemnitzu (Saské Kamenici) plánovali útoky na přistěhovalce. Vyplývá to z jejich vzájemné komunikace, v níž psali třeba o "honu". S odvoláním na policejní informace o tom dnes informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung. O tom, jestli se po vraždě 35letého Němce, od níž dnes uplynul přesně rok, ve městě nedaleko českých hranic uskutečnily štvanice, se loni v Německu vedly vášnivé politické debaty.

Více souvisejících

Chemnitz Policie Německo Angela Merkelová Německo

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy