Chemnitz: Krize německého státu v přímém přenosu

Komentář – Po nedělní vraždě v Chemnitzu proběhly na německé poměry velmi drsné demonstrace, při nichž docházelo k honům na neněmecky vypadající osoby. V poválečné historii Německa, a nejen Německa, něco nepředstavitelného. Němečtí politici v čele s kancléřkou Merkelovou vyjadřují pobouření. Je však potřeba dodat, že jsou to právě oni, kdo má na vzniku této situace největší podíl.

Ještě před pěti léty by něco podobného nebylo možné. Německý stát měl autoritu a Němci byli disciplinovaným národem, respektujícím policii a nařízení do poslední tečky. Dnes je vše jinak. Vše změnila migrační krize. Prvním, kdo beztrestně porušil pravidla a zákony byla samotná kancléřka, když pustila do Německa statisíce uprchlíků, o kterých nikdo nic nevěděl.

Úřady začaly vydávat rozhodnutí o azylu prakticky hromadně. Brzy se ukázalo, že v tom hrálo roli něco, co bylo v Německu dosud na úřadech nemyslitelné. Korupce. Azylový úřad v Brémách vydával status uprchlíka celým autobusům lidí svezených z celého Německa, aniž by kontroloval, komu je vůbec dává. Stačil malý dárek pro jeho ředitelku. To, jak absurdní situace u našich sousedů vládla a jak to Německo nezvládlo, dokazuje, že sociální dávky pro uprchlíky byly přiznány i neonacistovi, který tvrdil že je Syřan, i když vůbec neuměl arabsky.

Brzy se začali projevovat i někteří uprchlíci. První vlnu znepokojení mezi obyvatelstvem vyvolal Silvestr 2015 a hromadné obtěžování žen během něj. Na obtěžující muže zjevně nezabíralo důrazné varování, že si ženy nepřejí být obtěžovány. Místo tvrdého postupu úřadů proti výtržníkům došlo ze strany úřadů nejdříve k popírání a k pohrdlivým vyjádřením a označením celé věci za fakenews. Po dlouhých dnech mlčení, když se ukázala pravda, úřady celou věc dokonce omlouvaly s tím, že „hosté“ neznají německé mravy.

Podobné pokrytecké chování následovalo ještě v mnoha případech, a to dokonce i vražd. Pokud se pachatelé dostali před soud, často se bránili tím, že byli pod vlivem traumat z války.  A soudy místo, aby všem měřily stejným metrem, těmto argumentům uvěřily, a pachatelům, často velmi brutálních činů, dávaly daleko mírnější tresty než Němcům za daleko méně společensky nebezpečné zločiny. Začalo se tolerovat do té doby naprosto nemyslitelné chování a společenské normy a zvyky, jako jsou svatby s nezletilými nevěstami nebo mnohoženství. Stejně tak se ukázalo, že i policii, pokud jste v dostatečném počtu, která dosud požívala u Němců velký respekt, lze zahnat na útěk. Pro Němce vyznávající právo to byl jen další hřebíček do rakve důvěry ve stát.

Svojí neblahou roli sehrála i média. Ta ztratila veškerou kritičnost a oslavovala kancléřku Merkelovou a její politiku. Veškeré kritické názory a zprávy, které se nehodily do tohoto konceptu byly označeny za fakenews nebo xenofobní a rasistické předsudky.  I když se začalo ukazovat, že situace není tak růžová, jak se zdálo, a čím dál tím vice na veřejnost začaly pronikat různé trestné skutky nad kterými stát zavíral oči nebo se je snažil ututlat, média jela stále svojí písníčku. Kritiky, a je třeba říci, že mezi nimi bylo velké množství rasistů a xenofobů, kteří se především ozývali na sociálních médiích, vláda umlčela zákonem.

Výsledek? Médiím dnes většina Němců nevěří. Ještě smutnější je, že se zdá, že jim je to jedno. Po vraždě, která se odehrála 16. srpna v bádensko-württemberském Offenburgu, jen 50 kilometrů od francouzských hranic, kdy Somálec ubodal lékaře, se na demonstraci sešlo několik stovek lidí. Na otázku, proč o celé věci neinformovala veřejnoprávní ARD, její šéfredaktor Kai Gniffke na svém blogu odpověděl: „Přinášíme společenské zpravodajství o událostech, národní či mezinárodní závažnosti, které mají význam pro většinu z 83 miliónů Němců. Proto nemůžeme přinášet každou místní zprávu.“  Na otázku jednoho z diskutérů, proč ARD obšírně referovala o „bezpráví“ spáchaném na bývalém bodyguardovy Usámy bin Ladina Sámím A., který byl vyhoštěn do Tunisu, již neodpověděl.

Samozřejmě nelze házet všechny uprchlíky a migranty do jednoho pytle. Většina z nich jsou slušní lidé, kteří chtějí v klidu žít. Stejně tak však nelze házet do jednoho pytle odpůrce imigrace a účastníky včerejší demonstrace a jiných demonstrací proti současné vládní politice s neonacisty a rowdies. V mnoha lidech se jednoduše hromadí frustrace a vztek z pocitu, že problémy s nově příchozími jsou přehlíženy. Pokrytectví politiků a mlčení a mlžení médií k tomu jen přispívá.

 I jinak klidní Němci začínají protestovat a dávat najevo svoji nespokojenost. Je však potřeba jasně říci, že hony na lidi je něco naprosto netolerovatelného a musí být tvrdě potrestáno.  Německý stát musí znovu získat ztracený respekt. Prvním krokem by mohlo být vyšetření nedělní vraždy a tvrdé tresty pro jejich pachatele. A to stejné musí platit i pro násilníky pronásledující po městě „osoby neněmeckého vzezření“. Padni komu padni. Bez rozdílů.

A obšírné, nestranné a otevřené informování o událostech v celostátních médiích. Policie se musí přestat bát obvinění z rasismu při každé kontrole dokladů. Úřady konečně musí začít deportací těch, kteří v Německu nemají co dělat. Pokud se tak nestane, Chemnitz bude jen začátek. Daleko horší události budou následovat. Ty budou mít pro Německo, a nejen pro něj, neblahé důsledky.

Související

Německá policie, ilustrační foto

Pravicoví radikálové v Chemnitzu plánovali "hony" na přistěhovalce

Pravicoví radikálové loni v létě v saském Chemnitzu (Saské Kamenici) plánovali útoky na přistěhovalce. Vyplývá to z jejich vzájemné komunikace, v níž psali třeba o "honu". S odvoláním na policejní informace o tom dnes informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung. O tom, jestli se po vraždě 35letého Němce, od níž dnes uplynul přesně rok, ve městě nedaleko českých hranic uskutečnily štvanice, se loni v Německu vedly vášnivé politické debaty.

Více souvisejících

Chemnitz Policie Německo Angela Merkelová Německo

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

před 3 hodinami

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

před 8 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly podnikly během noci rozsáhlý letecký úder na ruské území, při kterém zasáhly cíle v mnoha regionech. Podle ruských úřadů protivzdušná obrana a elektronické boje zneškodnily více než osm stovek bezpilotních prostředků. Vzdušný útok, který se řadí k největším od začátku roku, si na ruském území vyžádal nejméně šest lidských životů.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země

V belgické přírodní rezervaci Vysoké Močály poblíž německých hranic vypukl rozsáhlý lesní požár, který úřady označují za největší v moderní historii země. Oheň se rozšířil během pátečního dne v oblasti rašelinišť a borových lesů a do nedělního rána zničil více než tři tisíce hektarů plochy. K jeho rychlému šíření přispěla vlnou veder a sucha, přičemž teploty v pátek v některých částech Belgie dosahovaly až k sedmatřiceti stupňům Celsia.

před 11 hodinami

Starlink, Photo by Forest Katsch

Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo

Ukrajinské vojenské zpravodajství varuje před zrychlujícím se vývojem ruského satelitního systému Rassvet, který vyvíjí společnost Bureau 1440 jako přímou konkurenci americké síti Starlink. Podle zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Vadyna Skibického postupuje Moskva s vypouštěním družic na oběžnou dráhu podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo.

před 12 hodinami

střela Flamingo

Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu Kyiv Post potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.

před 14 hodinami

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

včera

umělá inteligence (AI)

Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky

Vývoj v oblasti umělé inteligence dospěl do fáze, kdy se generální ředitelé významných technologických společností a další vysoce postavení manažeři začínají nechávat klonovat. Stále častěji si vytvářejí své digitální dvojníky, kteří mají za úkol zastupovat je na veřejnosti i v pracovním procesu. Výzkumníci a zakladatelé specializovaných firem testují interaktivní a AI poháněné holografické projekce, jež se prosazují v lékařských ordinacích, školních třídách i v maloobchodě.

včera

Sociální sítě

Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil

Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo východní část Indonésie a vyžádalo si nejméně 47 lidských životů. Otřesy vyvolaly masovou paniku a způsobily zřícení četných budov a obytných domů. Úřady bezprostředně po události vydaly varování před vlnou tsunami, které však bylo později odvoláno. V regionu bylo zaznamenáno více než 230 následných otřesů, z nichž nejsilnější dosáhl hodnoty 6,1 stupně.

včera

raketa FP-7

Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu

Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu

Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.

včera

včera

Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA

Moskevský obvodní soud schválil žádost o vzetí do vazby v nepřítomnosti na občana Spojených států Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA Roberta F. Kennedyho, který je v Ruské federaci obviněn z účasti v ozbrojeném konfliktu na straně Ukrajiny jako žoldnéř. Rozhodnutí soudu již nabylo právní moci poté, co jej v odvolacím řízení potvrdil Moskevský městský soud.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy