Chemnitz: Krize německého státu v přímém přenosu

Komentář – Po nedělní vraždě v Chemnitzu proběhly na německé poměry velmi drsné demonstrace, při nichž docházelo k honům na neněmecky vypadající osoby. V poválečné historii Německa, a nejen Německa, něco nepředstavitelného. Němečtí politici v čele s kancléřkou Merkelovou vyjadřují pobouření. Je však potřeba dodat, že jsou to právě oni, kdo má na vzniku této situace největší podíl.

Ještě před pěti léty by něco podobného nebylo možné. Německý stát měl autoritu a Němci byli disciplinovaným národem, respektujícím policii a nařízení do poslední tečky. Dnes je vše jinak. Vše změnila migrační krize. Prvním, kdo beztrestně porušil pravidla a zákony byla samotná kancléřka, když pustila do Německa statisíce uprchlíků, o kterých nikdo nic nevěděl.

Úřady začaly vydávat rozhodnutí o azylu prakticky hromadně. Brzy se ukázalo, že v tom hrálo roli něco, co bylo v Německu dosud na úřadech nemyslitelné. Korupce. Azylový úřad v Brémách vydával status uprchlíka celým autobusům lidí svezených z celého Německa, aniž by kontroloval, komu je vůbec dává. Stačil malý dárek pro jeho ředitelku. To, jak absurdní situace u našich sousedů vládla a jak to Německo nezvládlo, dokazuje, že sociální dávky pro uprchlíky byly přiznány i neonacistovi, který tvrdil že je Syřan, i když vůbec neuměl arabsky.

Brzy se začali projevovat i někteří uprchlíci. První vlnu znepokojení mezi obyvatelstvem vyvolal Silvestr 2015 a hromadné obtěžování žen během něj. Na obtěžující muže zjevně nezabíralo důrazné varování, že si ženy nepřejí být obtěžovány. Místo tvrdého postupu úřadů proti výtržníkům došlo ze strany úřadů nejdříve k popírání a k pohrdlivým vyjádřením a označením celé věci za fakenews. Po dlouhých dnech mlčení, když se ukázala pravda, úřady celou věc dokonce omlouvaly s tím, že „hosté“ neznají německé mravy.

Podobné pokrytecké chování následovalo ještě v mnoha případech, a to dokonce i vražd. Pokud se pachatelé dostali před soud, často se bránili tím, že byli pod vlivem traumat z války.  A soudy místo, aby všem měřily stejným metrem, těmto argumentům uvěřily, a pachatelům, často velmi brutálních činů, dávaly daleko mírnější tresty než Němcům za daleko méně společensky nebezpečné zločiny. Začalo se tolerovat do té doby naprosto nemyslitelné chování a společenské normy a zvyky, jako jsou svatby s nezletilými nevěstami nebo mnohoženství. Stejně tak se ukázalo, že i policii, pokud jste v dostatečném počtu, která dosud požívala u Němců velký respekt, lze zahnat na útěk. Pro Němce vyznávající právo to byl jen další hřebíček do rakve důvěry ve stát.

Svojí neblahou roli sehrála i média. Ta ztratila veškerou kritičnost a oslavovala kancléřku Merkelovou a její politiku. Veškeré kritické názory a zprávy, které se nehodily do tohoto konceptu byly označeny za fakenews nebo xenofobní a rasistické předsudky.  I když se začalo ukazovat, že situace není tak růžová, jak se zdálo, a čím dál tím vice na veřejnost začaly pronikat různé trestné skutky nad kterými stát zavíral oči nebo se je snažil ututlat, média jela stále svojí písníčku. Kritiky, a je třeba říci, že mezi nimi bylo velké množství rasistů a xenofobů, kteří se především ozývali na sociálních médiích, vláda umlčela zákonem.

Výsledek? Médiím dnes většina Němců nevěří. Ještě smutnější je, že se zdá, že jim je to jedno. Po vraždě, která se odehrála 16. srpna v bádensko-württemberském Offenburgu, jen 50 kilometrů od francouzských hranic, kdy Somálec ubodal lékaře, se na demonstraci sešlo několik stovek lidí. Na otázku, proč o celé věci neinformovala veřejnoprávní ARD, její šéfredaktor Kai Gniffke na svém blogu odpověděl: „Přinášíme společenské zpravodajství o událostech, národní či mezinárodní závažnosti, které mají význam pro většinu z 83 miliónů Němců. Proto nemůžeme přinášet každou místní zprávu.“  Na otázku jednoho z diskutérů, proč ARD obšírně referovala o „bezpráví“ spáchaném na bývalém bodyguardovy Usámy bin Ladina Sámím A., který byl vyhoštěn do Tunisu, již neodpověděl.

Samozřejmě nelze házet všechny uprchlíky a migranty do jednoho pytle. Většina z nich jsou slušní lidé, kteří chtějí v klidu žít. Stejně tak však nelze házet do jednoho pytle odpůrce imigrace a účastníky včerejší demonstrace a jiných demonstrací proti současné vládní politice s neonacisty a rowdies. V mnoha lidech se jednoduše hromadí frustrace a vztek z pocitu, že problémy s nově příchozími jsou přehlíženy. Pokrytectví politiků a mlčení a mlžení médií k tomu jen přispívá.

 I jinak klidní Němci začínají protestovat a dávat najevo svoji nespokojenost. Je však potřeba jasně říci, že hony na lidi je něco naprosto netolerovatelného a musí být tvrdě potrestáno.  Německý stát musí znovu získat ztracený respekt. Prvním krokem by mohlo být vyšetření nedělní vraždy a tvrdé tresty pro jejich pachatele. A to stejné musí platit i pro násilníky pronásledující po městě „osoby neněmeckého vzezření“. Padni komu padni. Bez rozdílů.

A obšírné, nestranné a otevřené informování o událostech v celostátních médiích. Policie se musí přestat bát obvinění z rasismu při každé kontrole dokladů. Úřady konečně musí začít deportací těch, kteří v Německu nemají co dělat. Pokud se tak nestane, Chemnitz bude jen začátek. Daleko horší události budou následovat. Ty budou mít pro Německo, a nejen pro něj, neblahé důsledky.

Související

Německá policie, ilustrační foto

Pravicoví radikálové v Chemnitzu plánovali "hony" na přistěhovalce

Pravicoví radikálové loni v létě v saském Chemnitzu (Saské Kamenici) plánovali útoky na přistěhovalce. Vyplývá to z jejich vzájemné komunikace, v níž psali třeba o "honu". S odvoláním na policejní informace o tom dnes informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung. O tom, jestli se po vraždě 35letého Němce, od níž dnes uplynul přesně rok, ve městě nedaleko českých hranic uskutečnily štvanice, se loni v Německu vedly vášnivé politické debaty.

Více souvisejících

Chemnitz Policie Německo Angela Merkelová Německo

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 13 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život

Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy