Chemnitz: Krize německého státu v přímém přenosu

Komentář – Po nedělní vraždě v Chemnitzu proběhly na německé poměry velmi drsné demonstrace, při nichž docházelo k honům na neněmecky vypadající osoby. V poválečné historii Německa, a nejen Německa, něco nepředstavitelného. Němečtí politici v čele s kancléřkou Merkelovou vyjadřují pobouření. Je však potřeba dodat, že jsou to právě oni, kdo má na vzniku této situace největší podíl.

Ještě před pěti léty by něco podobného nebylo možné. Německý stát měl autoritu a Němci byli disciplinovaným národem, respektujícím policii a nařízení do poslední tečky. Dnes je vše jinak. Vše změnila migrační krize. Prvním, kdo beztrestně porušil pravidla a zákony byla samotná kancléřka, když pustila do Německa statisíce uprchlíků, o kterých nikdo nic nevěděl.

Úřady začaly vydávat rozhodnutí o azylu prakticky hromadně. Brzy se ukázalo, že v tom hrálo roli něco, co bylo v Německu dosud na úřadech nemyslitelné. Korupce. Azylový úřad v Brémách vydával status uprchlíka celým autobusům lidí svezených z celého Německa, aniž by kontroloval, komu je vůbec dává. Stačil malý dárek pro jeho ředitelku. To, jak absurdní situace u našich sousedů vládla a jak to Německo nezvládlo, dokazuje, že sociální dávky pro uprchlíky byly přiznány i neonacistovi, který tvrdil že je Syřan, i když vůbec neuměl arabsky.

Brzy se začali projevovat i někteří uprchlíci. První vlnu znepokojení mezi obyvatelstvem vyvolal Silvestr 2015 a hromadné obtěžování žen během něj. Na obtěžující muže zjevně nezabíralo důrazné varování, že si ženy nepřejí být obtěžovány. Místo tvrdého postupu úřadů proti výtržníkům došlo ze strany úřadů nejdříve k popírání a k pohrdlivým vyjádřením a označením celé věci za fakenews. Po dlouhých dnech mlčení, když se ukázala pravda, úřady celou věc dokonce omlouvaly s tím, že „hosté“ neznají německé mravy.

Podobné pokrytecké chování následovalo ještě v mnoha případech, a to dokonce i vražd. Pokud se pachatelé dostali před soud, často se bránili tím, že byli pod vlivem traumat z války.  A soudy místo, aby všem měřily stejným metrem, těmto argumentům uvěřily, a pachatelům, často velmi brutálních činů, dávaly daleko mírnější tresty než Němcům za daleko méně společensky nebezpečné zločiny. Začalo se tolerovat do té doby naprosto nemyslitelné chování a společenské normy a zvyky, jako jsou svatby s nezletilými nevěstami nebo mnohoženství. Stejně tak se ukázalo, že i policii, pokud jste v dostatečném počtu, která dosud požívala u Němců velký respekt, lze zahnat na útěk. Pro Němce vyznávající právo to byl jen další hřebíček do rakve důvěry ve stát.

Svojí neblahou roli sehrála i média. Ta ztratila veškerou kritičnost a oslavovala kancléřku Merkelovou a její politiku. Veškeré kritické názory a zprávy, které se nehodily do tohoto konceptu byly označeny za fakenews nebo xenofobní a rasistické předsudky.  I když se začalo ukazovat, že situace není tak růžová, jak se zdálo, a čím dál tím vice na veřejnost začaly pronikat různé trestné skutky nad kterými stát zavíral oči nebo se je snažil ututlat, média jela stále svojí písníčku. Kritiky, a je třeba říci, že mezi nimi bylo velké množství rasistů a xenofobů, kteří se především ozývali na sociálních médiích, vláda umlčela zákonem.

Výsledek? Médiím dnes většina Němců nevěří. Ještě smutnější je, že se zdá, že jim je to jedno. Po vraždě, která se odehrála 16. srpna v bádensko-württemberském Offenburgu, jen 50 kilometrů od francouzských hranic, kdy Somálec ubodal lékaře, se na demonstraci sešlo několik stovek lidí. Na otázku, proč o celé věci neinformovala veřejnoprávní ARD, její šéfredaktor Kai Gniffke na svém blogu odpověděl: „Přinášíme společenské zpravodajství o událostech, národní či mezinárodní závažnosti, které mají význam pro většinu z 83 miliónů Němců. Proto nemůžeme přinášet každou místní zprávu.“  Na otázku jednoho z diskutérů, proč ARD obšírně referovala o „bezpráví“ spáchaném na bývalém bodyguardovy Usámy bin Ladina Sámím A., který byl vyhoštěn do Tunisu, již neodpověděl.

Samozřejmě nelze házet všechny uprchlíky a migranty do jednoho pytle. Většina z nich jsou slušní lidé, kteří chtějí v klidu žít. Stejně tak však nelze házet do jednoho pytle odpůrce imigrace a účastníky včerejší demonstrace a jiných demonstrací proti současné vládní politice s neonacisty a rowdies. V mnoha lidech se jednoduše hromadí frustrace a vztek z pocitu, že problémy s nově příchozími jsou přehlíženy. Pokrytectví politiků a mlčení a mlžení médií k tomu jen přispívá.

 I jinak klidní Němci začínají protestovat a dávat najevo svoji nespokojenost. Je však potřeba jasně říci, že hony na lidi je něco naprosto netolerovatelného a musí být tvrdě potrestáno.  Německý stát musí znovu získat ztracený respekt. Prvním krokem by mohlo být vyšetření nedělní vraždy a tvrdé tresty pro jejich pachatele. A to stejné musí platit i pro násilníky pronásledující po městě „osoby neněmeckého vzezření“. Padni komu padni. Bez rozdílů.

A obšírné, nestranné a otevřené informování o událostech v celostátních médiích. Policie se musí přestat bát obvinění z rasismu při každé kontrole dokladů. Úřady konečně musí začít deportací těch, kteří v Německu nemají co dělat. Pokud se tak nestane, Chemnitz bude jen začátek. Daleko horší události budou následovat. Ty budou mít pro Německo, a nejen pro něj, neblahé důsledky.

Související

Německá policie, ilustrační foto

Pravicoví radikálové v Chemnitzu plánovali "hony" na přistěhovalce

Pravicoví radikálové loni v létě v saském Chemnitzu (Saské Kamenici) plánovali útoky na přistěhovalce. Vyplývá to z jejich vzájemné komunikace, v níž psali třeba o "honu". S odvoláním na policejní informace o tom dnes informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung. O tom, jestli se po vraždě 35letého Němce, od níž dnes uplynul přesně rok, ve městě nedaleko českých hranic uskutečnily štvanice, se loni v Německu vedly vášnivé politické debaty.

Více souvisejících

Chemnitz Policie Německo Angela Merkelová Německo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

21. července 2026 15:52

21. července 2026 14:40

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

21. července 2026 13:22

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy