Migranti v nouzi. EU dál podporuje operaci Sophia, ministry vystrašila Itálie

Mise, která se zrodila v roce 2015 po neštěstí, při němž zahynulo podle odhadů až 800 migrantů, podle Mogheriniové přinesla viditelné výsledky. Jedním z nich je i to, že počet migrantů plujících ze severní Afriky do Evropy od zahájení činnosti mise klesl o 80 procent.

Ministři vyjádřením podpory operaci Sophia reagovali mimo jiné na hrozby, které zaznívají z Itálie. Řím chce změnit pravidla pro působení mise. V současnosti podle nich všichni zachránění migranti skončí v italských přístavech. Itálie požaduje, aby lodě operace Sophia zachráněné migranty vozili i do jiných zemí. Pokud by se tak nestalo, pohrozil Řím, že pro lodě unijní mise své přístavy uzavře. Aktuální mandát operace Sophia skončí na konci letošního roku.

Cílem dnešního jednání bylo zjistit, zda existuje "politická vůle" pro pokračování mise. Šéfka unijní diplomacie rovněž zdůraznila, že hlavním úkolem operace Sophia je boj proti pašerákům. Ze všech migrantů, kteří byli od roku 2015 zachráněni ve Středozemním moři, jich podle ní na palubě lodí operace Sophia dorazilo do Evropy jen necelých deset procent.

"Dosud jsme jako Itálie vzali všechny zachráněné migranty sami. To už není nadále možné... Pravidla se musí změnit," řekla po jednání italská ministryně obrany Elisabetta Trentaová. Nad výsledkem neformální schůzky ve Vídni vyjádřila ministryně zklamání.

Ministr vnitra Matteo Salvini uvedl, že pokud EU Itálii ve snaze změnit pravidla pro vysazování migrantů zachráněných plavidly operace Sophia nevyjde vstříc, "prověříme, jestli nadále chceme vydávat peníze na misi, která je mezinárodní jen na papíře".

Práci operace Sophia v úterý ocenil český premiér Andrej Babiš, který během své cesty do Itálie navštívil velitelství námořních sil EUNAVFOR MED v Římě.

Českou republiku na jednání ve Vídni zastupoval náměstek ministra obrany Jakub Landovský. Kromě migrace účastníci neformální schůzky podle Landovského mluvili třeba také o plánovaném evropském mírovém fondu nebo o trvalé strukturované spolupráci, označované zkratkou PESCO. Řešili také problematiku západního Balkánu. "Shodli jsme se na tom, že nesmí dojít k obnovení balkánské migrační trasy tak, jak ji známe z let 2014 a 2015," poznamenal Landovský.