Obětní beránek? Expert vyvrací mýty o ruské tajné službě

NÁZOR – Nyní, když britská vláda jmenovala dvě osoby, které jsou dle jejího mínění zodpovědné za pokus o vraždu přeběhnuvšího ruského agenta Sergeje Skripala v Salisbury, hrozí, že příliš mnoho pozornosti a zdrojů bude zaměřeno na konkrétní ruskou tajnou službu, pro níž uvedená dvojice údajně pracuje. S tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Moscow Times politolog a expert na Rusko Mark Galeotti.

Deník Shopaholičky

Únava ze Skripala

Britská policie ve středu oznámila, že hlavními podezřelými jsou pro ni dva muži, kteří do Spojeného království přicestovali na pasy se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, připomíná odborník. Odkazuje na následné prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, že šlo o členy Hlavní správy rozvědky (GRU), ruské vojenské tajné služby, přičemž jejich mise musel být schválena „vysokými představiteli ruského státu“.

Byť Mayová neukázala přímo na prezidenta Vladimira Putina, ruské ministerstvo zahraničí dle očekávání rychle vydalo prohlášení, že žádnou zodpovědnost nenese a nemá žádné informace o pachatelích mimořádného zločinu spáchaného nervovým jedem novičokem, uvádí Galeotti. Soudí, že Petrov a Boširov jsou zajisté falešná jména a i kdyby se Londýnu podařilo zjistit pravou totožnost obou mužů, ti nebudou Ruskem vydáni, jelikož to ostatně neumožňuje ani ruská ústava.

„I když se může jevit jako zbytečná, identifikace podezřelých je přesto důležitým krokem v soudním procesu,“ pokračuje expert. Podotýká, že na oba muže byl vydán evropský zatykač i mezinárodní zatykač Interpolu, což znamená, že mohou být zatčeni, pokud vycestují do zahraničí.

Zároveň, šest měsíců po incidentu a následné koordinované světové kampani vyhošťování ruských diplomatů, je zde nepochybně jistá „únava ze Skripala“, především mezi britskými evropskými spojenci, vysvětluje politolog. Soudí, že identifikace podezřelých představuje dobrou příležitost pokusit se jim připomenout důvody pro tvrdý postup a zamezit případným ústupkům.

Situace má pochopitelně i vnitropolitický rozměr, především co se načasování týká, domnívá se odborník. Poukazuje, že pro britskou premiérku, která zápolí se zdánlivě neřešitelnou diskuzí o brexitu, nemůže být na škodu, pokud před začátkem další parlamentní schůze přijde tako exponované oznámení.

Nejen GRU

Galeotti nicméně považuje za překvapivé, jak moc aktuálně plní GRU zpravodajství – jsou jí přisuzovány zásahy do amerických voleb, pokus o vraždu Skripala, nespěšný puč v Černé Hoře z oku 2016 a dokonce i sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014. „Jeden by téměř uvěřil, že další ruské tajné služby mají prázdniny,“ píše expert. Doplňuje, že Británie nyní zjevně plánuje nová opatření vůči této službě, včetně kybernetických útoků na její komunikační síť.

Je pravda, že GRU je velká, aktivní a agresivní agentura, která kombinuje široké spektrum prvků a činností, od běžné vojenské špionáže, přes jednotky zvláštního určení Spetsnaz, po hackerské útoky a radio-elektronickou špionáž, připouští odborník. Konstatuje, že GRU rovněž dokáže ovlivňovat vojenské velení, aby bylo méně obezřetné a spíše nepromarňovalo příležitosti.

„Jsme vojáci a pro vojáky je důležitou věcí splnit misi,“ cituje Galeotti nejmenovaného bývalého důstojníka GRU. Připouští, že v důsledku si tato rozvědka může v současné zpravodajské válce mezi Ruskem a Západem počínat velmi aktivně a ostře, avšak zároveň se zjevně stala pohodlným obětním beránkem.

GRU zajisté hrála klíčovou roli při povstání milicionářů v Donbasu a jejich následném zásobování vojenským materiálem z Ruska, ale neexistuje důkaz o přímém spojení této tajné služby s rozkazem k sestřelu letu MH17, zdůrazňuje politolog. Dodává, že stejně tak GRU krade data z amerických serverů a následně je zveřejňuje, avšak podobné hackerské operace jsou často připisovány také ruské Federální bezpečnostní službě (FSB) či Službě vnější rozvědky (SVR), které jaksi zmizely se zorného pole.

Pokud se bude přespříliš pozornosti věnovat GRU, jen aby se vytvořil politicky přesvědčivější narativ, nese to s sebou riziko a takový přístup může Západu způsobit problém, varuje odborník. Vysvětluje, že GRU se jako celek zaměřuje na politické a vojenské tajnosti a angažuje se v troufalejších a nebezpečnějších operacích, obzvláště v málo kontrolovaných oblastech, jakými jsou Blízký východ, Balkán či kyberprostor. Větší výzvu pro Západ tak v každém směru představují městští špióni ze SVR a političtí technologové a narušitelé z FSB, uzavírá Galeotti.

Deník Shopaholičky

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

Rusko špionáž Sergej Skripal Velká Británie bezpečnostní služby

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 53 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy