NÁZOR – Nyní, když britská vláda jmenovala dvě osoby, které jsou dle jejího mínění zodpovědné za pokus o vraždu přeběhnuvšího ruského agenta Sergeje Skripala v Salisbury, hrozí, že příliš mnoho pozornosti a zdrojů bude zaměřeno na konkrétní ruskou tajnou službu, pro níž uvedená dvojice údajně pracuje. S tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Moscow Times politolog a expert na Rusko Mark Galeotti.
Únava ze Skripala
Britská policie ve středu oznámila, že hlavními podezřelými jsou pro ni dva muži, kteří do Spojeného království přicestovali na pasy se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, připomíná odborník. Odkazuje na následné prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, že šlo o členy Hlavní správy rozvědky (GRU), ruské vojenské tajné služby, přičemž jejich mise musel být schválena „vysokými představiteli ruského státu“.
Byť Mayová neukázala přímo na prezidenta Vladimira Putina, ruské ministerstvo zahraničí dle očekávání rychle vydalo prohlášení, že žádnou zodpovědnost nenese a nemá žádné informace o pachatelích mimořádného zločinu spáchaného nervovým jedem novičokem, uvádí Galeotti. Soudí, že Petrov a Boširov jsou zajisté falešná jména a i kdyby se Londýnu podařilo zjistit pravou totožnost obou mužů, ti nebudou Ruskem vydáni, jelikož to ostatně neumožňuje ani ruská ústava.
„I když se může jevit jako zbytečná, identifikace podezřelých je přesto důležitým krokem v soudním procesu,“ pokračuje expert. Podotýká, že na oba muže byl vydán evropský zatykač i mezinárodní zatykač Interpolu, což znamená, že mohou být zatčeni, pokud vycestují do zahraničí.
Zároveň, šest měsíců po incidentu a následné koordinované světové kampani vyhošťování ruských diplomatů, je zde nepochybně jistá „únava ze Skripala“, především mezi britskými evropskými spojenci, vysvětluje politolog. Soudí, že identifikace podezřelých představuje dobrou příležitost pokusit se jim připomenout důvody pro tvrdý postup a zamezit případným ústupkům.
Situace má pochopitelně i vnitropolitický rozměr, především co se načasování týká, domnívá se odborník. Poukazuje, že pro britskou premiérku, která zápolí se zdánlivě neřešitelnou diskuzí o brexitu, nemůže být na škodu, pokud před začátkem další parlamentní schůze přijde tako exponované oznámení.
Nejen GRU
Galeotti nicméně považuje za překvapivé, jak moc aktuálně plní GRU zpravodajství – jsou jí přisuzovány zásahy do amerických voleb, pokus o vraždu Skripala, nespěšný puč v Černé Hoře z oku 2016 a dokonce i sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014. „Jeden by téměř uvěřil, že další ruské tajné služby mají prázdniny,“ píše expert. Doplňuje, že Británie nyní zjevně plánuje nová opatření vůči této službě, včetně kybernetických útoků na její komunikační síť.
Je pravda, že GRU je velká, aktivní a agresivní agentura, která kombinuje široké spektrum prvků a činností, od běžné vojenské špionáže, přes jednotky zvláštního určení Spetsnaz, po hackerské útoky a radio-elektronickou špionáž, připouští odborník. Konstatuje, že GRU rovněž dokáže ovlivňovat vojenské velení, aby bylo méně obezřetné a spíše nepromarňovalo příležitosti.
„Jsme vojáci a pro vojáky je důležitou věcí splnit misi,“ cituje Galeotti nejmenovaného bývalého důstojníka GRU. Připouští, že v důsledku si tato rozvědka může v současné zpravodajské válce mezi Ruskem a Západem počínat velmi aktivně a ostře, avšak zároveň se zjevně stala pohodlným obětním beránkem.
GRU zajisté hrála klíčovou roli při povstání milicionářů v Donbasu a jejich následném zásobování vojenským materiálem z Ruska, ale neexistuje důkaz o přímém spojení této tajné služby s rozkazem k sestřelu letu MH17, zdůrazňuje politolog. Dodává, že stejně tak GRU krade data z amerických serverů a následně je zveřejňuje, avšak podobné hackerské operace jsou často připisovány také ruské Federální bezpečnostní službě (FSB) či Službě vnější rozvědky (SVR), které jaksi zmizely se zorného pole.
Pokud se bude přespříliš pozornosti věnovat GRU, jen aby se vytvořil politicky přesvědčivější narativ, nese to s sebou riziko a takový přístup může Západu způsobit problém, varuje odborník. Vysvětluje, že GRU se jako celek zaměřuje na politické a vojenské tajnosti a angažuje se v troufalejších a nebezpečnějších operacích, obzvláště v málo kontrolovaných oblastech, jakými jsou Blízký východ, Balkán či kyberprostor. Větší výzvu pro Západ tak v každém směru představují městští špióni ze SVR a političtí technologové a narušitelé z FSB, uzavírá Galeotti.
Související
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
Rusko , špionáž , Sergej Skripal , Velká Británie , bezpečnostní služby
Aktuálně se děje
před 36 minutami
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
před 1 hodinou
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
před 2 hodinami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 3 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 3 hodinami
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 4 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 5 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 6 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.
Zdroj: Libor Novák