Obětní beránek? Expert vyvrací mýty o ruské tajné službě

NÁZOR – Nyní, když britská vláda jmenovala dvě osoby, které jsou dle jejího mínění zodpovědné za pokus o vraždu přeběhnuvšího ruského agenta Sergeje Skripala v Salisbury, hrozí, že příliš mnoho pozornosti a zdrojů bude zaměřeno na konkrétní ruskou tajnou službu, pro níž uvedená dvojice údajně pracuje. S tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Moscow Times politolog a expert na Rusko Mark Galeotti.

Únava ze Skripala

Britská policie ve středu oznámila, že hlavními podezřelými jsou pro ni dva muži, kteří do Spojeného království přicestovali na pasy se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, připomíná odborník. Odkazuje na následné prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, že šlo o členy Hlavní správy rozvědky (GRU), ruské vojenské tajné služby, přičemž jejich mise musel být schválena „vysokými představiteli ruského státu“.

Byť Mayová neukázala přímo na prezidenta Vladimira Putina, ruské ministerstvo zahraničí dle očekávání rychle vydalo prohlášení, že žádnou zodpovědnost nenese a nemá žádné informace o pachatelích mimořádného zločinu spáchaného nervovým jedem novičokem, uvádí Galeotti. Soudí, že Petrov a Boširov jsou zajisté falešná jména a i kdyby se Londýnu podařilo zjistit pravou totožnost obou mužů, ti nebudou Ruskem vydáni, jelikož to ostatně neumožňuje ani ruská ústava.

„I když se může jevit jako zbytečná, identifikace podezřelých je přesto důležitým krokem v soudním procesu,“ pokračuje expert. Podotýká, že na oba muže byl vydán evropský zatykač i mezinárodní zatykač Interpolu, což znamená, že mohou být zatčeni, pokud vycestují do zahraničí.

Zároveň, šest měsíců po incidentu a následné koordinované světové kampani vyhošťování ruských diplomatů, je zde nepochybně jistá „únava ze Skripala“, především mezi britskými evropskými spojenci, vysvětluje politolog. Soudí, že identifikace podezřelých představuje dobrou příležitost pokusit se jim připomenout důvody pro tvrdý postup a zamezit případným ústupkům.

Situace má pochopitelně i vnitropolitický rozměr, především co se načasování týká, domnívá se odborník. Poukazuje, že pro britskou premiérku, která zápolí se zdánlivě neřešitelnou diskuzí o brexitu, nemůže být na škodu, pokud před začátkem další parlamentní schůze přijde tako exponované oznámení.

Nejen GRU

Galeotti nicméně považuje za překvapivé, jak moc aktuálně plní GRU zpravodajství – jsou jí přisuzovány zásahy do amerických voleb, pokus o vraždu Skripala, nespěšný puč v Černé Hoře z oku 2016 a dokonce i sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014. „Jeden by téměř uvěřil, že další ruské tajné služby mají prázdniny,“ píše expert. Doplňuje, že Británie nyní zjevně plánuje nová opatření vůči této službě, včetně kybernetických útoků na její komunikační síť.

Je pravda, že GRU je velká, aktivní a agresivní agentura, která kombinuje široké spektrum prvků a činností, od běžné vojenské špionáže, přes jednotky zvláštního určení Spetsnaz, po hackerské útoky a radio-elektronickou špionáž, připouští odborník. Konstatuje, že GRU rovněž dokáže ovlivňovat vojenské velení, aby bylo méně obezřetné a spíše nepromarňovalo příležitosti.

„Jsme vojáci a pro vojáky je důležitou věcí splnit misi,“ cituje Galeotti nejmenovaného bývalého důstojníka GRU. Připouští, že v důsledku si tato rozvědka může v současné zpravodajské válce mezi Ruskem a Západem počínat velmi aktivně a ostře, avšak zároveň se zjevně stala pohodlným obětním beránkem.

GRU zajisté hrála klíčovou roli při povstání milicionářů v Donbasu a jejich následném zásobování vojenským materiálem z Ruska, ale neexistuje důkaz o přímém spojení této tajné služby s rozkazem k sestřelu letu MH17, zdůrazňuje politolog. Dodává, že stejně tak GRU krade data z amerických serverů a následně je zveřejňuje, avšak podobné hackerské operace jsou často připisovány také ruské Federální bezpečnostní službě (FSB) či Službě vnější rozvědky (SVR), které jaksi zmizely se zorného pole.

Pokud se bude přespříliš pozornosti věnovat GRU, jen aby se vytvořil politicky přesvědčivější narativ, nese to s sebou riziko a takový přístup může Západu způsobit problém, varuje odborník. Vysvětluje, že GRU se jako celek zaměřuje na politické a vojenské tajnosti a angažuje se v troufalejších a nebezpečnějších operacích, obzvláště v málo kontrolovaných oblastech, jakými jsou Blízký východ, Balkán či kyberprostor. Větší výzvu pro Západ tak v každém směru představují městští špióni ze SVR a političtí technologové a narušitelé z FSB, uzavírá Galeotti.

Související

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

Více souvisejících

Rusko špionáž Sergej Skripal Velká Británie bezpečnostní služby

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 3 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 3 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 5 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu

Íránci zatím nechtějí přistoupit na americké požadavky ohledně obohacování uranu. Teherán sice připustil, že by na nějaký čas přestal s touto praktikou, ale Washington požaduje, aby se jednalo o mnohem delší období. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy