NÁZOR – Nyní, když britská vláda jmenovala dvě osoby, které jsou dle jejího mínění zodpovědné za pokus o vraždu přeběhnuvšího ruského agenta Sergeje Skripala v Salisbury, hrozí, že příliš mnoho pozornosti a zdrojů bude zaměřeno na konkrétní ruskou tajnou službu, pro níž uvedená dvojice údajně pracuje. S tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Moscow Times politolog a expert na Rusko Mark Galeotti.
Únava ze Skripala
Britská policie ve středu oznámila, že hlavními podezřelými jsou pro ni dva muži, kteří do Spojeného království přicestovali na pasy se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, připomíná odborník. Odkazuje na následné prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, že šlo o členy Hlavní správy rozvědky (GRU), ruské vojenské tajné služby, přičemž jejich mise musel být schválena „vysokými představiteli ruského státu“.
Byť Mayová neukázala přímo na prezidenta Vladimira Putina, ruské ministerstvo zahraničí dle očekávání rychle vydalo prohlášení, že žádnou zodpovědnost nenese a nemá žádné informace o pachatelích mimořádného zločinu spáchaného nervovým jedem novičokem, uvádí Galeotti. Soudí, že Petrov a Boširov jsou zajisté falešná jména a i kdyby se Londýnu podařilo zjistit pravou totožnost obou mužů, ti nebudou Ruskem vydáni, jelikož to ostatně neumožňuje ani ruská ústava.
„I když se může jevit jako zbytečná, identifikace podezřelých je přesto důležitým krokem v soudním procesu,“ pokračuje expert. Podotýká, že na oba muže byl vydán evropský zatykač i mezinárodní zatykač Interpolu, což znamená, že mohou být zatčeni, pokud vycestují do zahraničí.
Zároveň, šest měsíců po incidentu a následné koordinované světové kampani vyhošťování ruských diplomatů, je zde nepochybně jistá „únava ze Skripala“, především mezi britskými evropskými spojenci, vysvětluje politolog. Soudí, že identifikace podezřelých představuje dobrou příležitost pokusit se jim připomenout důvody pro tvrdý postup a zamezit případným ústupkům.
Situace má pochopitelně i vnitropolitický rozměr, především co se načasování týká, domnívá se odborník. Poukazuje, že pro britskou premiérku, která zápolí se zdánlivě neřešitelnou diskuzí o brexitu, nemůže být na škodu, pokud před začátkem další parlamentní schůze přijde tako exponované oznámení.
Nejen GRU
Galeotti nicméně považuje za překvapivé, jak moc aktuálně plní GRU zpravodajství – jsou jí přisuzovány zásahy do amerických voleb, pokus o vraždu Skripala, nespěšný puč v Černé Hoře z oku 2016 a dokonce i sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014. „Jeden by téměř uvěřil, že další ruské tajné služby mají prázdniny,“ píše expert. Doplňuje, že Británie nyní zjevně plánuje nová opatření vůči této službě, včetně kybernetických útoků na její komunikační síť.
Je pravda, že GRU je velká, aktivní a agresivní agentura, která kombinuje široké spektrum prvků a činností, od běžné vojenské špionáže, přes jednotky zvláštního určení Spetsnaz, po hackerské útoky a radio-elektronickou špionáž, připouští odborník. Konstatuje, že GRU rovněž dokáže ovlivňovat vojenské velení, aby bylo méně obezřetné a spíše nepromarňovalo příležitosti.
„Jsme vojáci a pro vojáky je důležitou věcí splnit misi,“ cituje Galeotti nejmenovaného bývalého důstojníka GRU. Připouští, že v důsledku si tato rozvědka může v současné zpravodajské válce mezi Ruskem a Západem počínat velmi aktivně a ostře, avšak zároveň se zjevně stala pohodlným obětním beránkem.
GRU zajisté hrála klíčovou roli při povstání milicionářů v Donbasu a jejich následném zásobování vojenským materiálem z Ruska, ale neexistuje důkaz o přímém spojení této tajné služby s rozkazem k sestřelu letu MH17, zdůrazňuje politolog. Dodává, že stejně tak GRU krade data z amerických serverů a následně je zveřejňuje, avšak podobné hackerské operace jsou často připisovány také ruské Federální bezpečnostní službě (FSB) či Službě vnější rozvědky (SVR), které jaksi zmizely se zorného pole.
Pokud se bude přespříliš pozornosti věnovat GRU, jen aby se vytvořil politicky přesvědčivější narativ, nese to s sebou riziko a takový přístup může Západu způsobit problém, varuje odborník. Vysvětluje, že GRU se jako celek zaměřuje na politické a vojenské tajnosti a angažuje se v troufalejších a nebezpečnějších operacích, obzvláště v málo kontrolovaných oblastech, jakými jsou Blízký východ, Balkán či kyberprostor. Větší výzvu pro Západ tak v každém směru představují městští špióni ze SVR a političtí technologové a narušitelé z FSB, uzavírá Galeotti.
Související
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu
Rusko , špionáž , Sergej Skripal , Velká Británie , bezpečnostní služby
Aktuálně se děje
před 34 minutami
EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví
před 1 hodinou
Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele
před 2 hodinami
Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO
před 3 hodinami
Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce
před 3 hodinami
Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura
před 5 hodinami
Počasí bude o víkendu nevyzpytatelné. Vyplatí se mít po ruce deštník
včera
StarDance hlásí návrat tanečnice, která doprovázela Zárubu
včera
Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu
včera
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Aktualizováno včera
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj
včera
Výhled počasí na měsíc. Nejtepleji má být kolem květnových svátků
včera
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
včera
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
včera
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
včera
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
včera
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
včera
Babiš usměrnil Turka. Motorista chtěl mluvit do účasti prezidenta na summitu NATO
včera
Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu
Íránci zatím nechtějí přistoupit na americké požadavky ohledně obohacování uranu. Teherán sice připustil, že by na nějaký čas přestal s touto praktikou, ale Washington požaduje, aby se jednalo o mnohem delší období.
Zdroj: Lucie Podzimková