Obětní beránek? Expert vyvrací mýty o ruské tajné službě

NÁZOR – Nyní, když britská vláda jmenovala dvě osoby, které jsou dle jejího mínění zodpovědné za pokus o vraždu přeběhnuvšího ruského agenta Sergeje Skripala v Salisbury, hrozí, že příliš mnoho pozornosti a zdrojů bude zaměřeno na konkrétní ruskou tajnou službu, pro níž uvedená dvojice údajně pracuje. S tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Moscow Times politolog a expert na Rusko Mark Galeotti.

Únava ze Skripala

Britská policie ve středu oznámila, že hlavními podezřelými jsou pro ni dva muži, kteří do Spojeného království přicestovali na pasy se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, připomíná odborník. Odkazuje na následné prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, že šlo o členy Hlavní správy rozvědky (GRU), ruské vojenské tajné služby, přičemž jejich mise musel být schválena „vysokými představiteli ruského státu“.

Byť Mayová neukázala přímo na prezidenta Vladimira Putina, ruské ministerstvo zahraničí dle očekávání rychle vydalo prohlášení, že žádnou zodpovědnost nenese a nemá žádné informace o pachatelích mimořádného zločinu spáchaného nervovým jedem novičokem, uvádí Galeotti. Soudí, že Petrov a Boširov jsou zajisté falešná jména a i kdyby se Londýnu podařilo zjistit pravou totožnost obou mužů, ti nebudou Ruskem vydáni, jelikož to ostatně neumožňuje ani ruská ústava.

„I když se může jevit jako zbytečná, identifikace podezřelých je přesto důležitým krokem v soudním procesu,“ pokračuje expert. Podotýká, že na oba muže byl vydán evropský zatykač i mezinárodní zatykač Interpolu, což znamená, že mohou být zatčeni, pokud vycestují do zahraničí.

Zároveň, šest měsíců po incidentu a následné koordinované světové kampani vyhošťování ruských diplomatů, je zde nepochybně jistá „únava ze Skripala“, především mezi britskými evropskými spojenci, vysvětluje politolog. Soudí, že identifikace podezřelých představuje dobrou příležitost pokusit se jim připomenout důvody pro tvrdý postup a zamezit případným ústupkům.

Situace má pochopitelně i vnitropolitický rozměr, především co se načasování týká, domnívá se odborník. Poukazuje, že pro britskou premiérku, která zápolí se zdánlivě neřešitelnou diskuzí o brexitu, nemůže být na škodu, pokud před začátkem další parlamentní schůze přijde tako exponované oznámení.

Nejen GRU

Galeotti nicméně považuje za překvapivé, jak moc aktuálně plní GRU zpravodajství – jsou jí přisuzovány zásahy do amerických voleb, pokus o vraždu Skripala, nespěšný puč v Černé Hoře z oku 2016 a dokonce i sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014. „Jeden by téměř uvěřil, že další ruské tajné služby mají prázdniny,“ píše expert. Doplňuje, že Británie nyní zjevně plánuje nová opatření vůči této službě, včetně kybernetických útoků na její komunikační síť.

Je pravda, že GRU je velká, aktivní a agresivní agentura, která kombinuje široké spektrum prvků a činností, od běžné vojenské špionáže, přes jednotky zvláštního určení Spetsnaz, po hackerské útoky a radio-elektronickou špionáž, připouští odborník. Konstatuje, že GRU rovněž dokáže ovlivňovat vojenské velení, aby bylo méně obezřetné a spíše nepromarňovalo příležitosti.

„Jsme vojáci a pro vojáky je důležitou věcí splnit misi,“ cituje Galeotti nejmenovaného bývalého důstojníka GRU. Připouští, že v důsledku si tato rozvědka může v současné zpravodajské válce mezi Ruskem a Západem počínat velmi aktivně a ostře, avšak zároveň se zjevně stala pohodlným obětním beránkem.

GRU zajisté hrála klíčovou roli při povstání milicionářů v Donbasu a jejich následném zásobování vojenským materiálem z Ruska, ale neexistuje důkaz o přímém spojení této tajné služby s rozkazem k sestřelu letu MH17, zdůrazňuje politolog. Dodává, že stejně tak GRU krade data z amerických serverů a následně je zveřejňuje, avšak podobné hackerské operace jsou často připisovány také ruské Federální bezpečnostní službě (FSB) či Službě vnější rozvědky (SVR), které jaksi zmizely se zorného pole.

Pokud se bude přespříliš pozornosti věnovat GRU, jen aby se vytvořil politicky přesvědčivější narativ, nese to s sebou riziko a takový přístup může Západu způsobit problém, varuje odborník. Vysvětluje, že GRU se jako celek zaměřuje na politické a vojenské tajnosti a angažuje se v troufalejších a nebezpečnějších operacích, obzvláště v málo kontrolovaných oblastech, jakými jsou Blízký východ, Balkán či kyberprostor. Větší výzvu pro Západ tak v každém směru představují městští špióni ze SVR a političtí technologové a narušitelé z FSB, uzavírá Galeotti.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko špionáž Sergej Skripal Velká Británie bezpečnostní služby

Aktuálně se děje

před 36 minutami

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

před 3 hodinami

Dan Simmons

Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Ve věku 77 let zemřel spisovatel Dan Simmons, autor více než třiceti románů a povídkových sbírek, které zasáhly do žánrů hororu, politického thrilleru i science fiction. Laureát mnoha literárních cen skonal 21. února v Longmontu ve státě Colorado. V posledních chvílích u něj byla jeho manželka i dcera, jak uvádí oficiální oznámení o jeho úmrtí.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 4 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 5 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 6 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy