Poslední projev Junckera o EU? Obsah tajný, něco se ale šušká

Brusel - Svůj poslední projev o stavu EU přednese ve středu před Evropským parlamentem ve Štrasburku předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho řeč bude vzhledem k blížícím se eurovolbám a konci mandátu komise v příštím roce do jisté míry bilanční a dotkne se nepochybně také témat, jako je třeba nadcházející britský odchod z unie.

Juncker ale také podle informovaných zdrojů stejně jako v minulých letech přijde v proslovu s některými konkrétními iniciativami. Podle pátečního vyjádření komise by tyto návrhy měly mít "pozitivní přínos pro občany" EU už do vrcholné schůzky v rumunském městu Sibiu v květnu příštího roku, tedy prvního unijního summitu po britském odchodu z evropského bloku.

Některé se nejspíš budou týkat migrační problematiky, která se před volbami příští jaro stává výrazným tématem přes fakticky nižší počty přicházejících migrantů než na vrcholu krize v letech 2014 či 2015.

Jedním z nich by například mohlo být další výrazné posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže a unijní azylové agentury tak, aby mohly například účinněji pomáhat s návraty těch, kdo nemají právo na azyl. Další třeba určité konkrétní návrhy na podporu afrických zemí, které v migrační krizi s Evropou spolupracují, například také usnadněním vzájemného obchodu.

Projev Juncker připravoval delší dobu. Hovořil o něm s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem i řadou dalších unijních politiků. Podle mluvčího komise jednal telefonicky také s lídrem Africké unie Moussou Fakim.

Česká členka komise Věra Jourová nedávno uvedla, že podle jejího názoru se Juncker dotkne "velkých témat", jako je migrace, bezpečnost, problémy s vládou práva v unijních zemích, ale i určitých pozitivních oblastí, jako je snaha o větší viditelnost Evropské unie v mezinárodní politice. Část svého vystoupení Juncker také nejspíš, vzhledem k rostoucím ochranářským tendencím ve světě, věnuje mezinárodnímu obchodu a snaze EU o co největší otevřenost.

"Já odhaduji, že ta řeč bude realistická. Pan Juncker není přívržencem patetických slov a údernických hesel. Takže si myslím, že bude oběma nohama na zemi, že bude pozitivní a bude vyzývat Evropany k jednotě a trošce optimismu, kterou všichni potřebujeme," poznamenala Jourová.

Juncker by v projevu mohl také zmínit téma, které v posledních týdnech opakovaně připomínal i Macron. Tedy především v souvislosti s migrační krizí rostoucí sílu nacionalistických hnutí v některých členských státech unie, jejichž zástupci zpochybňují celý koncept evropské integrace. Juncker by podle informací ČTK mohl například zkritizovat nynější přístup, jaký má k řešení migrační krize Itálie, tedy země, kterou za stejnou věc ve svém loňském vystoupení ocenil.

V rozhovoru s agenturou DPA varoval Juncker před důsledky nacionalismu v EU. "Nacionalismus ještě nikdy problémy nevyřešil, nýbrž stále vytváří nové," řekl. "Ten, kdo se stáhne do své národní ulity, sice může hledat vnější viníky, ale určitě ne zdolávat výzvy, protože mu zcela chybí rozhled," dodal.

Velké otázky, jako jsou migrace, bezpečnost či digitalizace, musí Evropa podle Junckera řešit společně, protože jen tak mohou jednotlivé členské země ve finále prosadit i své národní zájmy. "Věřím, že se tento evropský pohled prosadí a že všichni, kterým záleží na budoucnosti v míru a prosperitě, se v nadcházejícím evropském volebním boji rozhodně postaví populistům," řekl Juncker agentuře DPA.

Loni v pravidelném vystoupení, jehož příprava začíná obvykle už v červenci, Juncker nastínil svou vizi možného vývoje Evropské unie do roku 2025 a předložil plán na vybudování "jednotnější, silnější a demokratičtější" EU. I letos by mohl v projevu zdůraznit, že je třeba překonat rozdíly mezi zeměmi ze západu EU a státy ze střední a východní Evropy, někdy stále označovanými jako "nové" členské země unie.

Související

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Více souvisejících

Jean-Claude Juncker EU (Evropská unie) evropská komise Emmanuel Macron Věra Jourová

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy