Evropané budou platit přemrštěnou cenu za lék. Úřad přiklepl monopol americké firmě

Perorálně užívaný sofosbuvir tvoří základ většiny léčebných terapií žloutenky typu C. Gilead si v Evropě účtuje za sofosbuvir například 43 tisíc eur v Belgii (přes 1,1 milionu korun), ve Velké Británii takřka 39 tisíc eur (přes milion korun), ve Francii 28 tisíc eur (přes 700 tisíc korun)  – a to za dvanáctitýdenní léčbu (sofosbuvirem) pro jednoho pacienta (délka léčby se může lišit, dvanáct týdnů je standardní doba terapie). V Česku stojí dvanáctitýdenní terapie sofosbuvirem více než 1, 2 milionu korun (48 tisíc eur).

V zemích, kde ošetřují pacienty se žloutenkou typu C (včetně Myanmaru, Kambodži, Indie, Pákistánu, Mosambiku, Ugandy nebo Keni), Lékaři bez hranic kupují sofosbuvir od výrobců generik za 75 eur za stejně dlouhou léčbu. Přemrštěná cena tohoto léčiva, která vede až k přídělovému systému, vyvolává debatu ohledně stanovování cen patentovaných léků v Evropě.    

Evropský patentový úřad během čtvrtečního slyšení v Mnichově rozhodl o zachování patentu, který firma Gilead získala na sofosbuvir – spolu s dodatky. Výsledkem je, že si Gilead udrží monopol, jenž brání přístupu cenově dostupnějších generik do Evropy.

„Rozhodnutí je jasným příkladem toho, jak nadnárodní farmaceutické společnosti jako Gilead zneužívají patentový systém pro omezování konkurence, aby si mohly nadále účtovat přemrštěné částky za léky. Proti rozhodnutí se odvoláme, neboť věříme, že Evropský patentový úřad měl patent zrušit,“ reagovala Gaelle Krikorian, vedoucí kampaně Access Lékařů bez hranic.

„Patenty udělované v Evropě nemají dopad pouze na přístup k lékům u Evropanů, ale ovlivňují i lidi žijící v rozvojových zemích, které nemají zdroje na to, aby jednotlivé patenty důsledně přezkoumávaly a  vyhodnocovaly. Místo toho se tedy řídí rozhodnutími Evropského patentového úřadu. Právě proto je důležité, aby se Evropský patentový úřad jednotlivými návrhy na patenty důkladně zabýval,“ dodala.