Uprchlíky čekají těžké časy. Sociální demokraté bouchli do stolu

Děti vyrůstající ve vyloučených lokalitách musejí podle nové vládní politiky povinně strávit minimálně 25 hodin týdně mimo domov, kde se učí nejen dánskému jazyku, ale i kultuře a zvykům. Rodičům, kteří se svými dětmi odcestují na delší dobu do země jejich původu, navíc hrozí vězení, případně i vyhoštění. Organizovaná trestná činnost pouličních gangů podléhá přísnějším trestům a výjimkou není ani likvidace takzvaných no go zón, které dělají v poslední době potíže jak Dánům, tak i Švédům.

Poslední část reforem dánské azylové politiky by měla být schválená v dohledné době, a to za podpory celého politického spektra, včetně opoziční sociální demokracie. Na rozdíl od Švédska by se tedy dalo říci, že mají Dánové situaci víc pod kontrolou, a že by v nadcházejících parlamentních volbách nemuseli posílit krajně pravicoví dánští lidovci. "Už dlouho jsme o tom s vládou jednali a došli jsme k závěru, že je příliš mírná. Obávám se, že na tomto poli musíme volit daleko tvrdší přístup," řekl Mattias Tesfaye, expert Dánské sociální demokracie na přistěhovalectví a integraci cizinců.

Ačkoliv by se dalo očekávat, že tvrdší postoj vůči migrantům budou zastávat spíše pravicové a středopravicové strany a extremisté, zatímco levice bude umírněnější, nemusí tomu tak nutně být. Dánská sociální demokracie zřejmě považuje za prioritu integraci cizinců, jíž ale podle zkušeností posledních let nelze dosáhnout jinak, než za použití legitimního fyzického násilí.

Politické subjekty napříč celou Evropou už třetím rokem bojují s masovou migrací, která byla během několika voleb do národních parlamentů přímo vodou na mlýn krajně pravicovým stranám a jiným extremistům. Jenom v Rakousku se podařilo FPÖ opět získat podíl na vládě, v Itálii se dostala k moci Liga Severu a Hnutí pěti hvězd, v Německu se AfD stala silnou opozicí proti velké koalici Angely Merkelové, ve Francii postoupila šéfka krajní pravice Marine Le Penová do druhého kola prezidentských voleb a ve Švédsku si extremisté polepšili o šest mandátů. Obecně vzato lze říci, že tradiční levici zvoní hrana, a nastává období antisystémových, pravicových a krajně pravicových stran.

Nic si nenalhávejme. Současná situace není pro levicové strany nijak příjemná a nutí je revolučním způsobem měnit jejich dosavadní program, zejména pokud jde o azylovou politiku. Pravicové strany jim dávají na vrub podíl na migrační krizi nejen proto, že prosazovaly politiku otevřených hranic, nýbrž že vytvořily prostředí konkurence ve výši mezd, která dala všanc vzniku ekonomickému přistěhovalectví. Zatímco všechny sociálně demokratické strany v Evropě zaspaly, Dánové se rozhodli začít jednat. Jako jedna z mála evropských levicových stran aktivně podpořili vládu v tvrdém přístupu vůči migrantům, ba dokonce by bývali volili ještě přísnější politiku.

Loni se sociální demokracie rozhodla posedmé za celých 140 let své existence obrátit o 180 stupňů v dosavadní politické agendě. Výsledkem bylo přijetí manifestu "Společně za Dánsko", v jehož důsledku přistoupila na antiimigrační rétoriku, která byla doposud typická spíše pro pravici. Nemá se však jednat o uzavření hranic a masovou deportaci, nýbrž o nucenou integraci do dánské společnosti likvidací paralelních společností, které zde po léta přistěhovalci budovali, a v nichž se neuznávaly dánské hodnoty a kultura.

Nová strategie se, jak se zdá, ukázala dobrou, protože nejaktuálnější průzkumy veřejného mínění ukazují, že by dánská sociální demokracie mohla v příštích volbách s přehledem sestavit vládu. Budou jí následovat i další levicové strany, kterým migrační krize v poslední době výrazně uškodila?