UKIP se radikalizuje. Chce být populistický, vyhlásil válku politické korektnosti

Londýn - Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), která byla jednou z hnacích sil kampaně za odchod Británie z Evropské unie, se chce stát "radikální, populistickou stranou" bojující proti "politické korektnosti". Politické uskupení, které v poslední době bojovalo s klesající podporou voličů, to dnes uvedlo v "prozatímním manifestu" zveřejněném u příležitosti sjezdu v Birminghamu. UKIP chce rovněž dosáhnout "čistého odchodu" své země z Evropské unie.

UKIP se potýká s pádem preferencí od odchodu charizmatického předsedy Nigela Farage, který se předsednické funkce vzdal po referendu o brexitu z června 2016. Současný lídr Gerard Batten je již čtvrtým předsedou, který se snaží pro UKIP získat ztracenou přízeň voličů.

Pod Battenovým vedením se zvýšil počet členů z 18.000 na 24.000, podle kritiků se ale strana také posunula směrem ke krajní pravici. Podle BBC nyní například uvažuje, že do svých řad přijme šéfa krajně pravicové Anglické obranné ligy (EDL) a protiislámského aktivistu Tommyho Robinsona.

V prozatímním manifestu strana vyzývá k "úplnému a naprostému odchodu z Evropské unie" a slibuje, že nepřestane bojovat za to, aby Spojené království bylo "nezávislým, samosprávným a suverénním státem", ať už bude dohoda o brexitu dojednaná s Bruselem jakákoli.

"Jsme odhodláni bránit naši svobodu slova a právo vyjádřit svůj názor beze strachu, že nám na dveře zaklepe policie strážící politickou korektnost," stojí v provolání UKIP. V dalších bodech slibuje strana například to, že zavedením zdravotní karty zabrání "zdravotnímu turismu", že sníží výdaje na rozvojovou pomoc, zruší zákon na ochranu klimatu, podpoří uhlí na úkor obnovitelných zdrojů energie či zruší koncesionářské poplatky.

Podle Battena chce strana pomoci lidem, kteří tvoří "páteř" Británie, "obyčejným dělníkům a daňovým poplatníkům, nezaměstnaným, kteří by rádi pracovali, malým a středním podnikatelům". "Cílem je učinit z UKIP populistickou stranu v pravém smyslu slova - stranu, jejíž program je u voličů populární," dodal Batten.

UKIP vznikla před 25 lety. V roce 2015 získala ve volbách 3,9 milionu hlasů, loni to už bylo jen necelých 600.000. Klesající podporu pozorovatelé spojují s referendem o brexitu z června 2016 a následným odchodem charizmatického lídra strany Nigela Farage do ústraní.

V předsednické funkci se následně vystřídali Diane Jamesová, která stranu vedla pouhých 18 dní, Paul Nuttall, který odešel po debaklu v parlamentních volbách, a bývalý voják Henry Bolton, kterého spolustraníci odvolali kvůli rasistickým výrokům jeho milenky. Europoslanec Gerard Batten vede UKIP od dubna, už dříve ale avizoval, že se hodlá postu po roce vzdát.

Související

Vlajka Velké Británie

KOMENTÁŘ: Přinese vítězství Strany pro brexit rozpad britského politického systému?

Britský politický systém, známý jako většinový, tradiční dvou-stranický nebo také jako Westminsterský systém typu „vítěz bere vše“, by se v důsledku výsledků víkendových voleb do Evropského parlamentu mohl rozpadnout. Politický systém Spojeného království byl až doposud typický tím, že jej formovaly dvě hlavní politické strany. Hlavní strana – vládnoucí, měla tradičně většinu v parlamentu, a její rivalitní strana jí stála v opozici. V posledních letech však ve Velké Británii sledujeme přerod tohoto tradičního dvou-stranického systému. Nejistota okolo odchodu země z Evropské unie a výsledky evropských voleb, které s jasnou převahou vyhrála nově vytvořená Strana pro brexit Nigela Farage, činí tento přerod navíc mnohem snadnějším. Mohlo by se tak stát, že se tradiční britský politický systém úplně rozpadne.

Více souvisejících

UKIP (britská euroskeptická strana) Gerard Batten Velká Británie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy