KOMENTÁŘ: Přinese vítězství Strany pro brexit rozpad britského politického systému?

Strana pro brexit, kterou na počátku tohoto roku založil někdejší lídru UKIPu Nigel Farage, byla od začátku kampaně, která předcházela letošním euro-volbám, jasným favoritem. Stejně jako před pěti lety, kdy se konaly poslední celounijní volby, se i v těch letošních podařilo Farageovi zmobilizovat a oslovit voliče tak, že mu to přineslo jasné vítězství. V průběhu letošních voleb mu do karet hrála hlavně nejistota, která již dlouhé měsíce, či dokonce roky, doprovází vyjednávání o odchodu Spojeného království z EU a také nedůvěra britských občanů v tradiční strany, které měly zemi z evropského bloku vyvázat.

Mnozí označují výsledek voleb za alarmující, a to především pro tradiční dvou-stranický systém, který byl pro politiku Británie až doposud tak typický. Evropské volby na ostrovech vyhrály nově vzniklé strany ( Strana pro brexit) a ty, které v posledních letech stály spíše mimo hlavní politické rozhodování (Liberální demokraté a Zelení).

Strana pro brexit se stala jasným vítězem voleb – získala téměř 32-procentní podporu voličstva, která jí přinese celkem 29 křesel v Evropském parlamentu. V tomto unijním tělese budou nově zvolení britští europoslanci zasedat do té doby, než Spojené království vystoupí z EU – nyní se kalkuluje s datem 31. října. Liberální demokraté nově obsadí 16 křesel a zeleným připadne 7 mandátů. Aktuálně vládnoucí Konzervativní straně výsledky voleb zajistily pouhá 4 křesla a opozičním labouristům křesel 10.

Dohromady tak dvě hlavní britské strany získaly podporu přibližně jedné čtvrtiny voličů, což je i na britské poměry šokující. V evropských volbách 2014, ve kterých již v tehdy zvítězil Farageův UKIP, byly ještě tradiční konzervativci a labouristé schopni získat podporu téměř poloviny země. V průběhu let tak zaznamenáváme enormní pokles důvěry a podpory v tyto dvě hlavní politické strany, v případě Konzervativní strany můžeme dokonce hovořit o historickém volebním debaklu.

Mohli bychom také tvrdit, že překvapivé výsledky voleb posouvají Velkou Británii více do Evropy, a to právě kvůli erozi tamějšího politického systému. Systém, jehož zárodky na britských ostrovech nyní pozorujeme, se podobá evropským systémům více než kdy dříve. Kontinentální politické systémy jsou charakteristické přítomností většího počtu politických stran (multistranický pluralismus), což v důsledku vede k vytváření širších vládnoucích koalic.

Britská výjimečnost a „skvělá izolace“ tak v tomto směru přestává platit. V mnohých státech současné EU-28 navíc zvítězily strany radikálnější, více populistické a strany, které dlouho dobu stály mimo hlavní proud veřejného i politického dění. Toto tvrzení platí i pro náš případ Velké Británie, což ji dále připodobňuje a přibližuje ke kontinentální Evropě. Jedná se tak o poměrně paradoxní jev vzhledem ke skutečnosti, že se Spojené království snaží již téměř tři roky o vystoupení z evropského společenství.