KOMENTÁŘ: Přinese vítězství Strany pro brexit rozpad britského politického systému?

Britský politický systém, známý jako většinový, tradiční dvou-stranický nebo také jako Westminsterský systém typu „vítěz bere vše“, by se v důsledku výsledků víkendových voleb do Evropského parlamentu mohl rozpadnout. Politický systém Spojeného království byl až doposud typický tím, že jej formovaly dvě hlavní politické strany. Hlavní strana – vládnoucí, měla tradičně většinu v parlamentu, a její rivalitní strana jí stála v opozici. V posledních letech však ve Velké Británii sledujeme přerod tohoto tradičního dvou-stranického systému. Nejistota okolo odchodu země z Evropské unie a výsledky evropských voleb, které s jasnou převahou vyhrála nově vytvořená Strana pro brexit Nigela Farage, činí tento přerod navíc mnohem snadnějším. Mohlo by se tak stát, že se tradiční britský politický systém úplně rozpadne.

Strana pro brexit, kterou na počátku tohoto roku založil někdejší lídru UKIPu Nigel Farage, byla od začátku kampaně, která předcházela letošním euro-volbám, jasným favoritem. Stejně jako před pěti lety, kdy se konaly poslední celounijní volby, se i v těch letošních podařilo Farageovi zmobilizovat a oslovit voliče tak, že mu to přineslo jasné vítězství. V průběhu letošních voleb mu do karet hrála hlavně nejistota, která již dlouhé měsíce, či dokonce roky, doprovází vyjednávání o odchodu Spojeného království z EU a také nedůvěra britských občanů v tradiční strany, které měly zemi z evropského bloku vyvázat.

Mnozí označují výsledek voleb za alarmující, a to především pro tradiční dvou-stranický systém, který byl pro politiku Británie až doposud tak typický. Evropské volby na ostrovech vyhrály nově vzniklé strany ( Strana pro brexit) a ty, které v posledních letech stály spíše mimo hlavní politické rozhodování (Liberální demokraté a Zelení).

Strana pro brexit se stala jasným vítězem voleb – získala téměř 32-procentní podporu voličstva, která jí přinese celkem 29 křesel v Evropském parlamentu. V tomto unijním tělese budou nově zvolení britští europoslanci zasedat do té doby, než Spojené království vystoupí z EU – nyní se kalkuluje s datem 31. října. Liberální demokraté nově obsadí 16 křesel a zeleným připadne 7 mandátů. Aktuálně vládnoucí Konzervativní straně výsledky voleb zajistily pouhá 4 křesla a opozičním labouristům křesel 10.

Dohromady tak dvě hlavní britské strany získaly podporu přibližně jedné čtvrtiny voličů, což je i na britské poměry šokující. V evropských volbách 2014, ve kterých již v tehdy zvítězil Farageův UKIP, byly ještě tradiční konzervativci a labouristé schopni získat podporu téměř poloviny země. V průběhu let tak zaznamenáváme enormní pokles důvěry a podpory v tyto dvě hlavní politické strany, v případě Konzervativní strany můžeme dokonce hovořit o historickém volebním debaklu.

Mohli bychom také tvrdit, že překvapivé výsledky voleb posouvají Velkou Británii více do Evropy, a to právě kvůli erozi tamějšího politického systému. Systém, jehož zárodky na britských ostrovech nyní pozorujeme, se podobá evropským systémům více než kdy dříve. Kontinentální politické systémy jsou charakteristické přítomností většího počtu politických stran (multistranický pluralismus), což v důsledku vede k vytváření širších vládnoucích koalic.

Britská výjimečnost a „skvělá izolace“ tak v tomto směru přestává platit. V mnohých státech současné EU-28 navíc zvítězily strany radikálnější, více populistické a strany, které dlouho dobu stály mimo hlavní proud veřejného i politického dění. Toto tvrzení platí i pro náš případ Velké Británie, což ji dále připodobňuje a přibližuje ke kontinentální Evropě. Jedná se tak o poměrně paradoxní jev vzhledem ke skutečnosti, že se Spojené království snaží již téměř tři roky o vystoupení z evropského společenství.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Eurovolby Konzervativní strana (VB) Brexit evropský parlament Labouristická strana (VB) Strana pro brexit Nigel Farage UKIP (britská euroskeptická strana)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 10 minutami

před 20 minutami

před 38 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy