Země EU se dohodly na snížení emisí CO2 u aut o 35 procent

Osobní automobily vyráběné v Evropské unii od roku 2030 by měly vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021, dodávky pak o 30 procent méně, uvedlo v úterý večer na twitteru rakouské předsednictví EU. Po 13 hodinách jednání se na tom v Lucemburku pozdě večer dohodli ministři životního prostředí členských zemí, potvrdila následně na tiskové konferenci rakouská ministryně pro udržitelný rozvoj a turistiku Elisabeth Köstingerová.

Cíl na úrovni pětatřicetiprocentního omezení emisí pro osobní automobily navrhlo Rakousko, tedy nyní předsednická země EU, jako kompromis. Po celodenním maratonu vyjednávání pro něj nakonec podle Köstingerové hlasovalo 20 z 28 zemí unie, čtyři státy, které chtěly vyšší - nejméně čtyřicetiprocentní cíl - byly proti a čtyři se zdržely.

Ministryně na noční tiskové konferenci poděkovala zemím, které dokázaly změnit postoj, a připomněla pondělní zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). V ní stojí, že cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.

Podle českého náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže hlasovala nakonec pro kompromisní podobu návrhu i Česká republika, ačkoliv původně prosazovala snižování jen o 30 procent.

"Získali jsme nejlepší možný výsledek, který jsme mohli. Kdybychom se zdrželi, tak jsme na tom hůř," řekl Smrž večer po jednání ČTK. Postoj podle něj v průběhu jednání změnilo také Německo, které též původně trvalo pro rok 2030 jen na snížení o 30 procent.

Do konečné verze se podařilo například prosadit "revizní klauzuli", která počítá s tím, že v roce 2023 bude zanalyzována reálná situace a zhodnoceno plnění domluvených kroků tak, aby bylo možné případně cíl snižování emisí CO2 pro rok 2030 přehodnotit. Pro rok 2025 by měl platit cíl snížit emise oxidu uhličitého u nových aut o 15 procent proti hodnotám roku 2021.

Novinkou v kompromisu je také systém pobídek pro výrobce, které je budou vést k tomu, aby elektrické automobily více uváděli na trhy těch států EU, kde je v letošním roce podíl bezemisních a nízkoemisních vozidel pod 60 procenty celounijního průměru.

Úterní jednání ministrů mělo původně skončit kolem osmé hodiny večer, nakonec se ale protáhlo přibližně do 23:15. Předsednické Rakousko chtělo vyjednávání uzavřít ještě v úterý. Rakouská ministryně Köstingerová označila přijaté rozhodnutí za důležitý krok v boji s klimatickými změnami.

Ještě ráno některé země, včetně Německa, České republiky a dalších států Visegrádské skupiny, trvaly na původním návrhu Evropské komise v podobě třicetiprocentního snížení emisí. Další členové EU jako Francie, Nizozemsko nebo Dánsko prosazovali, aby to bylo nejméně 40 procent. To je hodnota, na které se minulý týden shodl Evropský parlament.

S tím nyní bude rakouské předsednictví Rady EU vyjednávat o konečné podobě příslušné legislativy. První schůzka je podle diplomatů naplánována už na dnešek.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.
Energetika, ilustrační fotografie Původní zpráva

Kolik zaplatíme za ETS II? Povolenky jsou levnější než ekologické škody, vysvětluje ekonomka Nálepová

Od roku 2027 začne platit systém ETS II, který zdraží silniční dopravu i vytápění. Povolenky sice budou nakupovat distributoři, ne domácnosti, ale náklady se promítnou do cen. „V praxi se zdražení nepřenese jen na pumpu a na fakturu za plyn, ale postupně se proline i do ostatních cen,“ popsala pro EuroZprávy.cz ekonomka Veronika Nálepová z ostravské European Research University. Podle ní ale půjde spíš o pomalejší zdražování, ne cenový šok.

Více souvisejících

emise EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

před 1 hodinou

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 3 hodinami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 3 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 6 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 6 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 9 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 10 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 10 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

Zdroj: David Holub

Další zprávy