Země EU se dohodly na snížení emisí CO2 u aut o 35 procent

Osobní automobily vyráběné v Evropské unii od roku 2030 by měly vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021, dodávky pak o 30 procent méně, uvedlo v úterý večer na twitteru rakouské předsednictví EU. Po 13 hodinách jednání se na tom v Lucemburku pozdě večer dohodli ministři životního prostředí členských zemí, potvrdila následně na tiskové konferenci rakouská ministryně pro udržitelný rozvoj a turistiku Elisabeth Köstingerová.

Cíl na úrovni pětatřicetiprocentního omezení emisí pro osobní automobily navrhlo Rakousko, tedy nyní předsednická země EU, jako kompromis. Po celodenním maratonu vyjednávání pro něj nakonec podle Köstingerové hlasovalo 20 z 28 zemí unie, čtyři státy, které chtěly vyšší - nejméně čtyřicetiprocentní cíl - byly proti a čtyři se zdržely.

Ministryně na noční tiskové konferenci poděkovala zemím, které dokázaly změnit postoj, a připomněla pondělní zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). V ní stojí, že cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.

Podle českého náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže hlasovala nakonec pro kompromisní podobu návrhu i Česká republika, ačkoliv původně prosazovala snižování jen o 30 procent.

"Získali jsme nejlepší možný výsledek, který jsme mohli. Kdybychom se zdrželi, tak jsme na tom hůř," řekl Smrž večer po jednání ČTK. Postoj podle něj v průběhu jednání změnilo také Německo, které též původně trvalo pro rok 2030 jen na snížení o 30 procent.

Do konečné verze se podařilo například prosadit "revizní klauzuli", která počítá s tím, že v roce 2023 bude zanalyzována reálná situace a zhodnoceno plnění domluvených kroků tak, aby bylo možné případně cíl snižování emisí CO2 pro rok 2030 přehodnotit. Pro rok 2025 by měl platit cíl snížit emise oxidu uhličitého u nových aut o 15 procent proti hodnotám roku 2021.

Novinkou v kompromisu je také systém pobídek pro výrobce, které je budou vést k tomu, aby elektrické automobily více uváděli na trhy těch států EU, kde je v letošním roce podíl bezemisních a nízkoemisních vozidel pod 60 procenty celounijního průměru.

Úterní jednání ministrů mělo původně skončit kolem osmé hodiny večer, nakonec se ale protáhlo přibližně do 23:15. Předsednické Rakousko chtělo vyjednávání uzavřít ještě v úterý. Rakouská ministryně Köstingerová označila přijaté rozhodnutí za důležitý krok v boji s klimatickými změnami.

Ještě ráno některé země, včetně Německa, České republiky a dalších států Visegrádské skupiny, trvaly na původním návrhu Evropské komise v podobě třicetiprocentního snížení emisí. Další členové EU jako Francie, Nizozemsko nebo Dánsko prosazovali, aby to bylo nejméně 40 procent. To je hodnota, na které se minulý týden shodl Evropský parlament.

S tím nyní bude rakouské předsednictví Rady EU vyjednávat o konečné podobě příslušné legislativy. První schůzka je podle diplomatů naplánována už na dnešek.

Související

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Více souvisejících

emise EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zastrašit západní spojence eskalací konfliktu, tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy