Polský prezident spor vyhrotil. Jmenoval 27 členů nejvyššího soudu

Duda tím vystupňoval konflikt kolem snahy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) získat kontrolu nad justicí. Kontroverzní reforma polského soudnictví vyvrcholila novým zákonem o nejvyšším soudu, který snižuje věk odchodu členů tohoto soudu do důchodu, a umožňuje tím vyměnit složení nejvyšší soudní instance v zemi příznivěji pro vládní moc.

Kvůli tomuto zákonu v září zažalovala Polsko u unijního soudu Evropská komise. Normativní akt totiž podle přesvědčení Bruselu porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Komise požádala soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.

Cílem navržených opatření je pozastavení platnosti těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu, a zajištění toho, aby dotyční soudci mohli dál normálně pracovat. Třetím opatřením by měla být nemožnost jmenovat nové soudce na místa těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu.

Prezident podle Muchy v souvislosti s jmenování nových soudců prohlásil, že reforma soudnictví je prováděna ve veřejném zájmu. Výhrady k tomuto postupu odmítl tvrzením, že "není pochyb o tom, že aktivita prezidenta je podložena ústavou a zákonem".

Nový zákon o nejvyšším soudu snižuje věk odchodu soudců do důchodu ze 70 na 65 let a podle právních expertů kritizujících reformu tím omezuje jejich ústavou zaručený mandát. Výhrady Evropské komise vůči reformě polské justice také směřují ke změnám v soudcovské radě, která navrhuje jmenování soudců, a měla by proto být nezávislá.