Přijímat migranty? Neexistuje, aby nás někdo přinutil, shodují se Babiš a Morawiecki

Premiér Andrej Babiš se dnes ve Varšavě shodl se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým v otázkách migrace i hlavních témat vrcholné schůzky Evropské unie, která se tento týden uskuteční v Bruselu. Oba ministerští předsedové podobně hovořili o potřebě pomáhat zemím, odkud se do Evropy snaží zamířit migranti, a skepticky se vyjádřili k návrhu Evropské komise rozšířit unijní pohraniční agenturu Frontex a zvýšit její rozpočet.

"Naše stanoviska jsou velice blízká," řekl hostitel Morawiecki. "Máme jednoznačné stanovisko, že ochrana našich hranic je naší věcí. Neexistuje, abychom byli přinuceni přijímat migranty," zdůraznil.

"Uprchlíkům je třeba pomáhat v zemích, odkud pocházejí, a je třeba posilovat vnější hranice. Toto stanovisko jsme (na červnovém summitu EU) ubránili a určitě od tohoto postoje neustoupíme," dodal polský premiér.

Morawiecki souhlasí také s Babišovým názorem, že není důvod zásadně rozšířit unijní pohraniční agenturu Frontex a prudce zvýšit její rozpočet. "Obáváme se, že zvětšení prostředků na Frontex by znamenalo zmenšení prostředků ve strukturálních a regionálních fondech EU," vysvětlil.

Polsko se také snaží "udržet nějakou střední cestu" při odchodu Británie z EU, tedy "ani tvrdý brexit, ani velké ústupky Británii". Britům v Polsku zaručíme stejná práva jako dosud, protože britská premiérka Theresa Mayová zaručila Polákům na ostrovech stejná práva jako dosud, dodal Morawiecki.

"Ve vyjmenovaných tématech máme absolutní shodu," poznamenal Babiš. Po úspěchu na červnovém summitu EU se domnívá, že by státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly ohledně migrace předkládat unii vlastní návrhy. Například, že by migranti do EU přicházeli na pracovní víza, tak jak se děje se zahraničními pracovníky v Česku. "Evropa by se měla soustředit, aby se do schengenského prostoru dostaly další země, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Nemá totiž logiku, abychom bránili území, které není ucelené," poznamenal šéf českého kabinetu.

Nadále také pochybuje o návrhu Evropské unie posílit Frontex. Je podle něj otázka, zda by se tyto prostředky nedaly lépe využít například na posílení spolupráce se severoafrickými státy.

Ohledně brexitu souhlasí s výroky polského premiéra. "Máme zájem, aby brexit proběhl dohodou, aby byl rozumný," zdůraznil.

Babiš připomněl, že s polským premiérem se uvidí nejen na summitu EU, ale i na oslavách 100. výročí vzniku Československa v Praze a na společném zasedání vlád obou zemí v půli listopadu.

Související

Více souvisejících

Andrej Babiš Mateusz Morawiecki Polsko Frontex EU (Evropská unie) Brexit

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy