NATO zahájilo největší manévry od konce studené války, Česko poslalo raketový pluk

Manévrů nazvaných Trident Juncture se účastní všechny země NATO, partnerské Finsko a Švédsko a jako mezinárodní pozorovatelé i Rusko a Bělorusko. Českou republiku zastupují vojáci z 25. raketového pluku ze Strakonic s asi 70 kusy techniky.

"Vojáci jsou na svých pozicích a zahajují cvičení k posílení bojeschopnosti, které bude trvat příští dva týdny," řekl agentuře Reuters plukovník Eystein Kvarving z ústředí norské armády.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga cvičení reaguje na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě v posledních letech. Účastníci budou rozděleni na jižní a severní síly a budou se střídat v rolích fiktivního agresora a bránících se aliančních sil.

Manévry se konají ve středním a východním Norsku, kde již teploty v těchto dnech klesly pod nulu. Vojáci tak mají příležitost otestovat svou připravenost i v extrémních podnebných podmínkách.

Velká část cvičení se odehraje také v Baltském moři a v severním Atlantiku. Největší lodí, která se manévrů účastní, je letadlová loď USS Harry Truman s šestitisícovou posádkou, první americká letadlová loď v norských vodách od roku 1987.

Navzdory opakovaným kritikám amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu členských zemí NATO kvůli jejich údajně nízkým výdajům na obranu je americká armáda na manévrech Trident Juncture zastoupena největším kontingentem o síle více než 14.000 vojáků. Silné zastoupení mají i Německo, Norsko, Británie a Švédsko.

Přestože Rusko bylo o manévrech Severoatlantickou aliancí předem informováno a bylo přizváno jako pozorovatel, Moskva je manévry rozhořčena, píše agentura AP. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu varoval, že Rusko může být nuceno odpovědět na zvýšenou aktivitu NATO poblíž své západní hranice.

Rusko pořádalo své největší manévry od konce studené války minulý měsíc; povoláno do nich bylo téměř 300.000 vojáků. Do týdenního cvičení Východ 2018 se ve východoasijské části Ruska zapojilo i 36.000 tanků a obrněných vozidel, víc než tisíc letadel, vrtulníků a dronů a 80 bojových a pomocných plavidel.

Norsko je znepokojeno Ruskem od anexe ukrajinského Krymského poloostrova v roce 2014. Zároveň však zdůrazňuje, že svého mnohem většího souseda, s nímž má na severu společnou hranici v délce 196 kilometrů, nepovažuje za přímou hrozbu.

Ačkoli většina Norů podporuje členství země v Severoatlantické alianci, jejímž generálním tajemníkem je bývalý norský premiér Stoltenberg, některé levicové strany by preferovaly odchod Norska z NATO a nahrazení členství nějakým typem vojenské spolupráce se severskými sousedy.

"Tyto aktivity zvýší napětí mezi Norskem a Ruskem a nijak nemohou přispět k míru," uvedl poslanec Torgeir Knag Fylkesnes ze Socialistické levicové strany na adresu manévrů s tím, že obavy vyvolává především přítomnost americké letadlové lodi.