Lídři znepřátelených kyperských republik se dnes při jednání pod záštitou OSN dohodli, že na hranicích mezi oběma částmi ostrova otevřou dva nové přechody. Politici se sešli poprvé po půl roce a ačkoli jejich setkání mělo údajně konstruktivní průběh, neoznámili návrat k rozhovorům o znovusjednocení Kypru, které loni zkrachovaly. Uvedla to agentura Reuters.
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis a prezident mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky Mustafa Akinci se setkali v budově OSN v Nikósii. Jediným konkrétním výsledkem jejich jednání je dohoda o tom, že na 180 kilometrů dlouhé hraniční linii mezi severní a jižní částí ostrova se 12. listopadu otevřou dva nové přechody - jeden na západě a jeden na východě. Počet hraničních přechodů se tak nově zvýší na devět.
Oba lídři také souhlasili, aby na Kypr přijela zástupkyně generálního tajemníka OSN pro mírové mise Jane Hollová Luteová, která má zjistit, zda by se strany konfliktu nechtěly vrátit k jednacímu stolu.
Kypr je od turecké invaze v roce 1974, kdy se tam kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, rozdělen na Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává jen Turecko, a Kyperskou republiku. Ta je členem EU a už léta blokuje rozhovory o vstupu Turecka do unie, neboť považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova.
Jednání o znovusjednocení ostrova byla v posledních letech několikrát přerušena, intenzivnější jsou od roku 2015, kdy umírněný Akinci vyhrál prezidentské volby. Loni v červenci ale rozhovory zkrachovaly. Hlavním důvodem bylo to, že Turecko nesouhlasilo se stažením více než 35.000 svých vojáků, které má Ankara na severní třetině ostrova a jejichž odchod žádali Řekové.
Související
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
Kypr chce vést politiku EU pro Středomoří. V cestě mu stojí několik silných kandidátů
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
před 1 hodinou
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
před 1 hodinou
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
před 2 hodinami
Hnutí Duha poslalo Macinkovi předžalobní výzvu. Pokud se neomluví, jde k soudu
před 3 hodinami
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí
včera
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
včera
Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů
včera
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
včera
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
včera
Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci
včera
Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude
včera
„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý
včera
Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU
včera
Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda
včera
Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu
včera
BBC: V USA bují znepokojivý trend. Obchodníci sázejí miliony pár minut před zásadním oznámením Trumpa
včera
Japonsko zasáhlo silné zemětřesení. Blíží se vlny tsunami, úřady zahájily evakuaci
včera
Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU
Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.
Zdroj: Libor Novák