Lídři znepřátelených kyperských republik se dnes při jednání pod záštitou OSN dohodli, že na hranicích mezi oběma částmi ostrova otevřou dva nové přechody. Politici se sešli poprvé po půl roce a ačkoli jejich setkání mělo údajně konstruktivní průběh, neoznámili návrat k rozhovorům o znovusjednocení Kypru, které loni zkrachovaly. Uvedla to agentura Reuters.
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis a prezident mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky Mustafa Akinci se setkali v budově OSN v Nikósii. Jediným konkrétním výsledkem jejich jednání je dohoda o tom, že na 180 kilometrů dlouhé hraniční linii mezi severní a jižní částí ostrova se 12. listopadu otevřou dva nové přechody - jeden na západě a jeden na východě. Počet hraničních přechodů se tak nově zvýší na devět.
Oba lídři také souhlasili, aby na Kypr přijela zástupkyně generálního tajemníka OSN pro mírové mise Jane Hollová Luteová, která má zjistit, zda by se strany konfliktu nechtěly vrátit k jednacímu stolu.
Kypr je od turecké invaze v roce 1974, kdy se tam kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, rozdělen na Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává jen Turecko, a Kyperskou republiku. Ta je členem EU a už léta blokuje rozhovory o vstupu Turecka do unie, neboť považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova.
Jednání o znovusjednocení ostrova byla v posledních letech několikrát přerušena, intenzivnější jsou od roku 2015, kdy umírněný Akinci vyhrál prezidentské volby. Loni v červenci ale rozhovory zkrachovaly. Hlavním důvodem bylo to, že Turecko nesouhlasilo se stažením více než 35.000 svých vojáků, které má Ankara na severní třetině ostrova a jejichž odchod žádali Řekové.
Související
Kypr chce vést politiku EU pro Středomoří. V cestě mu stojí několik silných kandidátů
Erdogan je připraven vybudovat na Kypru leteckou základnu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 4 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 5 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 6 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 7 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 8 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 9 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 10 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák