Kypr chce vést politiku EU pro Středomoří. V cestě mu stojí několik silných kandidátů

Středomořská politika je jednou z nejcitlivějších oblastí Evropské unie. O její vedení v rámci Evropské komise požádal nečekaný kandidát: Kypr. Pokud se opravdu chce ucházet o tuto politiku, musí překonat země jako Španělsko, Francie, Itálie nebo Řecko. 

Dokazují to slova řeckého premiéra Kyriaka Mitsotakise pro Politico. „Můžeme přispět k otázkám souvisejícím s námořní dopravou a Středomořím,“ prohlásil s tím, že o tuto pozici mají Řekové velký zájem.

Kyperský zájem avizoval tamní prezident Nikos Christodoulides. „Kyperský kandidát je pro tuto funkci ideální,“ uvedl. Kypr má podle něj „co nabídnout“ v oblasti námořní dopravy a dalších otázek týkajících se středomořského regionu.

Středomořská politika je součástí širšího plánu staronové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Je to po našich vlastních naléháních, že pan předseda cítil potřebu mít komisaře, který by se zabýval výhradně touto oblastí,“ přiblížila předsedkyně.

Christodoulides ale sám neví, co taková politika přesně znamená. „Budeme muset v praxi zjistit, co portfolio pro Středomoří znamená, jaké jsou pravomoci, jaké jsou odpovědnosti, jaký je rozsah angažovanosti,“ řekl kyperský prezident.

Řecký premiér Mitsotakis připustil, že eurokomisař v této oblasti bude přínosný. „Nejsme již novým členským státem, máme 20 let zkušeností, předsedali jsme a v první polovině roku 2026 budeme podruhé předsedat Radě EU. Nyní chceme portfolio, kde věříme, že zástupce Kyperské republiky bude mít přidanou hodnotu,“ reagoval na něj Christodoulides.

Situace ve Středozemním moři je kritická. Proudí tudy nelegální migranti z afrického kontinentu, vedle nich zde probíhá čilý obchod mezi Evropou, Afrikou a arabským regionem. Především řecké a italské pohraniční stráže mají značné starosti se zvládáním uprchlické krize. Do řešení se zapojuje také Turecko, které má s Kyprem velice napjaté vztahy od té doby, co na něj přes 50 lety provedlo invazi.

Kypřané kromě vedení středomořského portfolia požadují také posílení role bloku v rozhovorech s Tureckem. „Tam, kde se s Tureckem stále nedohodneme, leží odpověď v EU. Zapojení EU povede k řešení, které bude výhodné jak pro EU, tak pro Turecko,“ podotkl kyperský prezident.

Související

Kypr

Před 50 lety začala invaze Turecka na Kypr. Christodulides chce sjednocení, podle Erdogana to není možné

Národnostně smíšený Kypr získal nezávislost na Spojeném království v roce 1960. O 14 let později však došlo k rozdělení tohoto ostrova ležícího ve východním Středomoří poté, co se na něm vylodili v červenci 1974 vojáci v reakci na převrat, který uskutečnili stoupenci sjednocení ostrova s ​​Řeckem. Od začátku turecké invaze na Kypr uplyne v sobotu 20. července 50 let.

Více souvisejících

Kypr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy