Dánsko je rejdištěm íránských agentů? Chystali atentát, Teherán zlostně reaguje

Dánská tajná služba PET je přesvědčena, že íránská rozvědka plánovala na dánském území atentát, jehož terčem měl být íránský opoziční aktivista. Podle dánské tiskové agentury Ritzau to dnes uvedl šéf PET Finn Borch Andersen. V souvislosti s touto hrozbou byl 21. října ve Švédsku zadržen norský občan íránského původu. Íránské ministerstvo zahraničí dnes obvinění z plánování atentátu popřelo.

Deník Shopaholičky

Terčem útoku se měl stát vůdce dánské pobočky Arabského bojového hnutí za osvobození Ahvázu (ASMLA), které usiluje o vytvoření nezávislého státu na jihozápadě Íránu.

Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen i ministr zahraničí Anders Samuelsen označili shodně snahu o přípravu atentátu na dánské půdě za "naprosto nepřijatelnou". Samuelsen rovněž oznámil, že si předvolal íránského velvyslance v Kodani a odvolal z Teheránu dánského ambasadora. Dánsko bude podle něj rovněž usilovat o zavedení nových sankcí EU vůči Íránu.

Podle šéfa PET Andersena měl Nor původem z Íránu, kterého zatkli ve Švédsku a později byl vydán do Dánska, za úkol připravit půdu pro "působení íránské rozvědky v Dánsku". Rovněž se pak podílel na přípravách na atentát. Zadržený jakoukoli vinu odmítá.

Obvinění, které Dánsko vzneslo, dnes odmítl i mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Kásemí. "Je to pokračování snah našich nepřátel o narušení vztahů Íránu s Evropskou v této kritické době," uvedl podle íránské agentury Tasním.

Přestože je Nor nyní ve vazbě, hrozba útoku ze strany íránských špionů v Dánsku stále nebyla eliminována, varoval šéf dánské tajné služby PET. Úřady proto zesílí ochranu tří Íránců, kterých se podle dánských úřadů hrozba týká, dodal Andersen.

"Provádíme rozsáhlé vyšetřování a domníváme se, že íránské tajné služby plánovaly atentát proti jisté osobě v Dánsku. To, že byl jeden člověk zadržen, neznamená, že neexistují další," konstatoval Andersen.

Ředitel tajné služby PET rovněž uvedl, že s případem plánovaného atentátu souvisela i rozsáhlá pátrací akce z 28. září, při které dánská policie na několik hodin uzavřela dva frekventované mosty vedoucí z hlavního ostrova Sjaelland, kde se nachází Kodaň, a přerušila také lodní spojení ostrova se Švédskem a Německem.

Souvislost s případem má také atentát v Ahvázu na jihozápadě Íránu. Město se 22. září stalo svědkem útoku, při němž bylo na tamní vojenské přehlídce zabito 29 lidí, včetně žen a dětí. Dalších 57 osob utrpělo zranění.

Ke střelbě se přihlásilo protivládní hnutí Ahvázský národní odpor, které se označilo za součást ASMLA, později za ni odpovědnost přijala i skupina Islámský stát. O den později Arabské bojové hnutí za osvobození Ahvázu (ASMLA) popřelo jakýkoli podíl na útoku v Ahvázu s tím, že prohlášení o odpovědnosti za útok učinila "skupina, která byla z organizace v roce 2015 vyloučena".

Írán si po útoku předvolal velvyslance Dánska, Nizozemska a Británie a obvinil jejich země z poskytování útočiště "členům teroristické skupiny", která podle Teheránu za atentátem stála.

Deník Shopaholičky

Související

Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.
Mette Frederiksen

Dánská drakonická migrační politika na hranicích nekončí. Frederiksenová ji chce v celé Evropě

Sociální demokratka Mette Frederiksen vyhrála dánské volby v roce 2019 na základě platformy, která kombinovala radikální klimatické cíle a snížení věku odchodu do důchodu pro manuálně pracující s zpřísněním migrační politiky. Dánsko má v Evropě jedny z nejpřísnějších azylových zákonů. Země uděluje uprchlíkům pouze dočasný azyl, bez ohledu na potřebu jejich ochrany, zpřísnila zákony o slučování rodin a zavedla politiku, která klade prioritu na deportace namísto integrace. 

Více souvisejících

dánsko Írán atentát

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy