
Dánská tajná služba PET je přesvědčena, že íránská rozvědka plánovala na dánském území atentát, jehož terčem měl být íránský opoziční aktivista. Podle dánské tiskové agentury Ritzau to dnes uvedl šéf PET Finn Borch Andersen. V souvislosti s touto hrozbou byl 21. října ve Švédsku zadržen norský občan íránského původu. Íránské ministerstvo zahraničí dnes obvinění z plánování atentátu popřelo.
Terčem útoku se měl stát vůdce dánské pobočky Arabského bojového hnutí za osvobození Ahvázu (ASMLA), které usiluje o vytvoření nezávislého státu na jihozápadě Íránu.
Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen i ministr zahraničí Anders Samuelsen označili shodně snahu o přípravu atentátu na dánské půdě za "naprosto nepřijatelnou". Samuelsen rovněž oznámil, že si předvolal íránského velvyslance v Kodani a odvolal z Teheránu dánského ambasadora. Dánsko bude podle něj rovněž usilovat o zavedení nových sankcí EU vůči Íránu.
Podle šéfa PET Andersena měl Nor původem z Íránu, kterého zatkli ve Švédsku a později byl vydán do Dánska, za úkol připravit půdu pro "působení íránské rozvědky v Dánsku". Rovněž se pak podílel na přípravách na atentát. Zadržený jakoukoli vinu odmítá.
Obvinění, které Dánsko vzneslo, dnes odmítl i mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Kásemí. "Je to pokračování snah našich nepřátel o narušení vztahů Íránu s Evropskou v této kritické době," uvedl podle íránské agentury Tasním.
Přestože je Nor nyní ve vazbě, hrozba útoku ze strany íránských špionů v Dánsku stále nebyla eliminována, varoval šéf dánské tajné služby PET. Úřady proto zesílí ochranu tří Íránců, kterých se podle dánských úřadů hrozba týká, dodal Andersen.
"Provádíme rozsáhlé vyšetřování a domníváme se, že íránské tajné služby plánovaly atentát proti jisté osobě v Dánsku. To, že byl jeden člověk zadržen, neznamená, že neexistují další," konstatoval Andersen.
Ředitel tajné služby PET rovněž uvedl, že s případem plánovaného atentátu souvisela i rozsáhlá pátrací akce z 28. září, při které dánská policie na několik hodin uzavřela dva frekventované mosty vedoucí z hlavního ostrova Sjaelland, kde se nachází Kodaň, a přerušila také lodní spojení ostrova se Švédskem a Německem.
Souvislost s případem má také atentát v Ahvázu na jihozápadě Íránu. Město se 22. září stalo svědkem útoku, při němž bylo na tamní vojenské přehlídce zabito 29 lidí, včetně žen a dětí. Dalších 57 osob utrpělo zranění.
Ke střelbě se přihlásilo protivládní hnutí Ahvázský národní odpor, které se označilo za součást ASMLA, později za ni odpovědnost přijala i skupina Islámský stát. O den později Arabské bojové hnutí za osvobození Ahvázu (ASMLA) popřelo jakýkoli podíl na útoku v Ahvázu s tím, že prohlášení o odpovědnosti za útok učinila "skupina, která byla z organizace v roce 2015 vyloučena".
Írán si po útoku předvolal velvyslance Dánska, Nizozemska a Británie a obvinil jejich země z poskytování útočiště "členům teroristické skupiny", která podle Teheránu za atentátem stála.
Související

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Dánsko, nebo Trump? Grónsko na historické křižovatce rozhoduje o budoucnosti
Aktuálně se děje
před 22 minutami

Čeští vojáci by měli být součástí mírových sil na Ukrajině, míní Pavel
před 46 minutami

Plán EU na vojenskou pomoc Ukrajině se rozpadá
před 2 hodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, zatímco USA a Ukrajina zahajují jednání v Saúdské Arábii
před 3 hodinami

Putin není špatný člověk, je chytrý a mám ho rád, prohlašuje Tumpův vyslanec Witkoff
před 4 hodinami

Jarní počasí dorazí příští týden v plné síle
včera

Papež František bude propuštěn z nemocnice
včera

Fico táhne zemi k Rusku, kam ale skutečně chtějí patřit Slováci? Nový průzkum to ukázal
včera

Trump chce mír. Putin má ale úplně jiné plány, a pokud vyjdou, svět už nikdy nebude stejný
včera

Fotbal jako téma pro poslance. Tématem byly policejní zásahy po zápasech
včera

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem
včera

Američtí demokraté jsou po porážce Harrisové v koncích. Nedokáží oslovit ani své voliče
včera

Ukrajina "souhlasila" s uspořádáním prezidentských voleb, prohlásil Witkoff. Důkazy nemá
včera

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu
včera

Zemřel slavný slovenský herec Štefan Kvietik
včera

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí
včera

Situace je nejhorší za půl roku. Izrael po raketové palbě zútočil na Hizballáh
včera

Záhadný útok na ruskou plynárenskou stanici: Může za něj Ukrajina nebo Rusko?
včera

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem
včera

Jan Zahradil po 34 letech končí v ODS
včera
Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil
Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.
Zdroj: Libor Novák