Španělsko se s katalánskými politiky nemazlí. Prokuratura žádá až 25 let za vzpouru

Španělská prokuratura obžalovala bývalé vedení Katalánska ze vzpoury a žádá pro ně vysoké tresty, nejvyšší trest vězení (25 let) navrhuje pro bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase. Téměř dvě desítky politiků prokuratura obžalovala kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska. Spis nezahrnuje obžalobu uprchlých politiků, tedy ani regionálního expremiéra Carlese Puigdemonta, jejichž kauza bude řešena odděleně, informovala španělská média.

Obžalobu vzápětí kritizovali separatisté. "V tomhle procesu se nesoudí lidi, ale myšlenky," komentoval obžalobu předseda regionálního parlamentu Roger Torrent, podle něhož uspořádání referenda nemůže být považováno za zločin. Podle katalánského premiéra Quima Torry španělská vláda propásla "zlatou příležitost" přenést katalánský problém ze soudní síně do politiky, kam patří.

Server El Diario napsal, že separatistické strany už ve čtvrtek daly najevo, že v případě obžaloby ze vzpoury nepodpoří španělskou vládní stranu při hlasování o španělském rozpočtu.

Katalánští politici, z nichž devět jich je ve vazbě, někteří už více než rok, jsou obviněni kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska, které uspořádala tamní vláda loni 1. října i přes zakazující verdikty ústavního soudu, a rovněž kvůli rezoluci o nezávislosti Katalánska, kterou přijal loni 27. října regionální parlament.

Nejvyšší trest v procesu, který by měl začít asi v lednu, žádá prokuratura za vzpouru a zpronevěru peněz (na referendum) pro Junquerase. Ten byl katalánským vicepremiérem a ministrem hospodářství od ledna 2016 do loňského října. Tehdy bývalá španělská vláda se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánskou vládu sesadila, rozpustila tamní parlament a dočasně převzala přímou správu regionu. Ta skončila letos v červnu s novou katalánskou vládou, která je rovněž složena ze separatistů.

Druhý nejvyšší trest 17 vězení, rovněž za vzpouru, žádá prokuratura pro bývalou předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellovou a také pro Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta, dva aktivisty, kteří jsou ve vazbě od poloviny loňského září. Šestnáct let vězení požaduje prokuratura za vzpouru pro katalánské exministry Jordiho Turulla, Raüla Romevu, Joaquima Forna, Dolors Bassaovou a Josepa Rulla.

Dnes bylo také oznámeno, že prokuratura žádá 11 let vězení za vzpouru pro bývalého nejvyššího velitele katalánské policie Josepa Lluíse Trapera.

Španělské trestní právo rozlišuje dva stupně vzpoury - nynější vedení bylo obviněno z vyššího stupně (rebelión), u něhož právní řád zmiňuje použití násilí. Za tento trestný čin, za nějž v případě použití zbraní hrozí až 30 let vězení, byli naposledy odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a kteří při tom ve španělském parlamentu zadrželi poslance jako rukojmí.

Španělská vláda prostřednictvím ministerstva spravedlnosti navrhla obžalovat katalánské politiky jen z nižšího stupně vzpoury (sedición) a ze zpronevěry a žádá nižší tresty, například pro Junquerase 12 let. Trestný čin sedición španělský právní řád kvalifikuje jako "veřejné a bouřlivé" vyzývání k tomu, aby se nedodržovaly zákony či soudních rozhodnutí, ale bez použití násilí.

Nynější obžaloba se netýká politiků, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, kteří před španělskou justicí utekli do ciziny. Jejich kauze je řešena odděleně. Podle agentury EFE Nejvyšší soud případ uprchlých politiků prozatím zmrazil poté, co v červenci zrušil eurozatykače na ně a ponechal jen národní zatykače. K tomuto kroku přistoupil soud proto, že německý soud umožnil Puigdemonta vydat do Španělska jen za zpronevěru, ale nikoli za vzpouru.

Související

Více souvisejících

Katalánsko Quim Torra (Katalánsko) Španělsko Carles Puigdemont

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy