Uprchlická krize trvá pět let. Do Evropy i letos připlulo přes 100 tisíc migrantů

Do Evropy se za prvních deset měsíců letošního roku dostalo přes Středozemní moře více než 100.000 migrantů. Stotisícová hranice ilegálních překročení hranic tak byla pokořena už pátým rokem po sobě, informovala dnes v Ženevě Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Nejvíce migrantů letos takto přicestovalo do Španělska, kde se jich na pevnině vylodilo 49.000. Následuje Řecko s téměř 28.000 lidmi a Itálie s 22.000 migranty.

Ve srovnání s vrcholnou fází migrační krize je počet letošních příchodů stále jen zlomkem. V roce 2015 se do Evropy dostalo přes Středozemní moře více než milion migrantů.

Aktuální čísla jsou výrazně nižší i ve srovnání s předchozími roky. Během prvních deseti měsíců minulého roku úřady evidovaly přibližně 155.000 migrantů, v roce 2016 pak zhruba 338.000.

V poslední době se vydává stále menší počet člunů z libyjského pobřeží do Itálie, zatímco počet migrantů vyplouvajících z Maroka a z Alžírska do Španělska vzrostl.

Lidé, kteří přicházeli do Itálie, pocházeli většinou z Tuniska, Eritreje, Súdánu, Iráku, Pákistánu a Nigérie, upřesnila IOM. Při pokusu o zdolání Středozemního moře na cestě do Evropy letos podle této organizace zahynulo nebo je nezvěstných kolem 2000 lidí.

Španělský list El País dnes informoval, že za posledních 24 hodin ve Středozemním moři na cestě do Španělska zahynulo nejméně 17 migrantů.

Situace migrantů je nadále krajně napjatá zejména na řeckých ostrovech. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) naposledy vyzval řeckou vládu, aby převezla více uprchlíků na hlavní pevninu. Jenom na ostrovy Samos a Lesbos připlulo za poslední tři měsíce asi 11.000 uprchlíků.

Životní podmínky na řeckých ostrovech jsou přitom špatné. V uprchlickém táboře Vathi na ostrově Samos údajně přežívá 4000 lidí, ačkoliv areál je dimenzován na 650 lidí. Vzhledem k blížící se zimě je proto potřeba rychle jednat, vyzývá UNHCR.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci evropa

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Francouzská policie

Druhý blackout za dva dny. Francie řeší podivnou sabotáž

Francouzské úřady zahájily vyšetřování druhého výpadku elektřiny během pouhých dvou dnů poté, co bylo zjištěno, že požár transformátoru v Nice mohl být výsledkem úmyslného žhářství. Událost ovlivnila dodávky proudu pro nejméně 45 000 obyvatel a přišla den po podobném výpadku v Cannes, který narušil závěr tamního filmového festivalu.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů

Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.

včera

Švédský tým na MS v hokeji

Švédsko poráží Dánsko 6:2 a slaví bronz z mistrovství světa

V napínavém souboji o třetí místo mistrovství světa v ledním hokeji si Švédsko nakonec před zaplněnou Avicii Arenou pojistilo bronzové medaile, když porazilo houževnatý dánský výběr 6:2. Tři korunky dominovaly především ve druhé a třetí třetině, zatímco Dánové ani přes velkou bojovnost nedokázali odvrátit porážku.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

včera

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

včera

včera

včera

24. května 2025 21:41

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

24. května 2025 21:04

24. května 2025 20:30

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

24. května 2025 19:21

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

24. května 2025 18:05

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy