Uprchlická krize trvá pět let. Do Evropy i letos připlulo přes 100 tisíc migrantů

Do Evropy se za prvních deset měsíců letošního roku dostalo přes Středozemní moře více než 100.000 migrantů. Stotisícová hranice ilegálních překročení hranic tak byla pokořena už pátým rokem po sobě, informovala dnes v Ženevě Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Nejvíce migrantů letos takto přicestovalo do Španělska, kde se jich na pevnině vylodilo 49.000. Následuje Řecko s téměř 28.000 lidmi a Itálie s 22.000 migranty.

Ve srovnání s vrcholnou fází migrační krize je počet letošních příchodů stále jen zlomkem. V roce 2015 se do Evropy dostalo přes Středozemní moře více než milion migrantů.

Aktuální čísla jsou výrazně nižší i ve srovnání s předchozími roky. Během prvních deseti měsíců minulého roku úřady evidovaly přibližně 155.000 migrantů, v roce 2016 pak zhruba 338.000.

V poslední době se vydává stále menší počet člunů z libyjského pobřeží do Itálie, zatímco počet migrantů vyplouvajících z Maroka a z Alžírska do Španělska vzrostl.

Lidé, kteří přicházeli do Itálie, pocházeli většinou z Tuniska, Eritreje, Súdánu, Iráku, Pákistánu a Nigérie, upřesnila IOM. Při pokusu o zdolání Středozemního moře na cestě do Evropy letos podle této organizace zahynulo nebo je nezvěstných kolem 2000 lidí.

Španělský list El País dnes informoval, že za posledních 24 hodin ve Středozemním moři na cestě do Španělska zahynulo nejméně 17 migrantů.

Situace migrantů je nadále krajně napjatá zejména na řeckých ostrovech. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) naposledy vyzval řeckou vládu, aby převezla více uprchlíků na hlavní pevninu. Jenom na ostrovy Samos a Lesbos připlulo za poslední tři měsíce asi 11.000 uprchlíků.

Životní podmínky na řeckých ostrovech jsou přitom špatné. V uprchlickém táboře Vathi na ostrově Samos údajně přežívá 4000 lidí, ačkoliv areál je dimenzován na 650 lidí. Vzhledem k blížící se zimě je proto potřeba rychle jednat, vyzývá UNHCR.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci evropa

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy