Dohoda o brexitu je na světě. Času na projednání je málo

Britská vláda dnes potvrdila, že vyjednávači Británie a Evropské unie dosáhli předběžné dohody o podmínkách odchodu země z evropského bloku. Kabinet má o dokumentu jednat ve středu v 15:00 SEČ a "rozhodne o dalších krocích". Ministři budou mít text k dispozici ještě předtím, uvedl úřad premiérky Theresy Mayové v prohlášení.

Mluvčí týmu unijních vyjednavačů nechtěl technickou shodu nad textem dohody komentovat a odkázal na pravidelnou středeční tiskovou konferenci Evropské komise.

Britská média zdůrazňují, že osud brexitové dohody je nyní především v rukou britské vlády, která ale není v této otázce jednotná. Podle tisku si premiérka Mayová bude dnes večer zvát jednotlivé ministry.

EK navrhla pro Brity po brexitu bezvízové cestování do EU

Evropská komise (EK) navrhuje po brexitu pro britské občany bezvízové cestování do zemí EU. Novinářům to po dnešním jednání komise řekl její první místopředseda Frans Timmermans. Podmínkou je, aby se britská strana analogicky zachovala vůči občanům zemí evropského bloku při jejich cestách na ostrovy.

"Základní zprávou je - my se zachováme k vám stejně jako vy k nám. A bezvízové cestování je pro všechny nejlepší a nejjednodušší," poznamenal Timmermans na tiskové konferenci.

Navržený bezvízový styk by občanům Spojeného království umožnil cestovat do schengenského prostoru a některých dalších států nejdéle na 90 dní. Režim by začal platit po konci přechodného období, jehož trvání předpokládá nyní dojednávaná smlouva o vystoupení Británie z EU do konce roku 2020. Po dobu trvání přechodného období by sice už Británie nebyla členem unie, prakticky by ale dál pokračovala stávající pravidla.

V případě, že by jednání o "rozvodové dohodě" ztroskotala a Británie by z EU 29. března 2019 odešla takzvaným tvrdým brexitem, tedy bez dohody s EU, mělo by toto bezvízové cestování platit už od dalšího dne, tedy od 30. března příštího roku.

Rozhovory jsou nyní v závěrečné fázi a zda uspějí, či ne se nejspíš ukáže už v příštích dnech. Dnešní návrh komise ale s rozhovory přímo nesouvisí, je součástí příprav, které EU v souvislosti s brexitem podniká jednostranně.

O návrhu nyní budou jednat členské země bloku a Evropský parlament. Komise je dnes požádala, aby věc probraly rychle ještě před 30. březnem příštího roku.

Bude-li návrh potvrzen, budou moci britští občané bez víz krátkodobě cestovat do 22 zemí schengenského prostoru a čtyř asociovaných zemí, tedy na Island, do Norska, Švýcarska a do Lichtenštejnska. Bezvízové cesty ale budou možné i do Rumunska, Bulharska, Chorvatska a na Kypr, které zatím plnoprávnými účastníky schengenského prostoru nejsou.

EK: Unie musí být u klíčových věcí připravena na tvrdý brexit

Evropská unie musí mít přichystána "dočasná a rozsahem omezená" opatření v některých prioritních oblastech pro případ krachu jednání mezi Bruselem a Londýnem o spořádaném britském odchodu z unie. Upozornila na to dnes Evropská komise s tím, že klíčové budou otázky související s povolením pobytu a s udělováním víz, s finančními službami, leteckou dopravou, se cly, s bezpečností potravin, s ochranou osobních údajů a s klimatickou politikou.

Jednání mezi EU27 a Británií o smlouvě o britském vystoupení z evropského bloku jsou nyní v závěrečné fázi. Především spor kolem řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem a domácí politické potíže vlády premiérky Theresy Mayové ale znamenají, že vůbec není jasné, zda se podaří včas uzavřít smlouvu, která řeší některé klíčové otázky, včetně britskou stranou vyžádaného přechodného období. Británie by se tak mohla mimo EU ocitnout už za několik měsíců: datum brexitu je 29. března 2019.

Komise už vzhledem k pomalém pokroku při brexitových jednáních dává několik měsíců členským zemím EU i firmám najevo, že by se měly chystat také na situaci, kdy dohoda nebude. Státy se připravovat začaly - například Francie už přijímá některé zákony, určité kroky na národní úrovni připravuje také Česká republika. Komise nyní publikovala sdělení, v němž již v srpnu popisovala případné změny a dopady.

Komise se však zatím k možnosti britského odchodu bez dohody vyjadřovala velmi opatrně. Je to také proto, že hlavním cílem a preferovanou variantou je stále úspěšné uzavření "rozvodové" smlouvy a úspěšná vyjednávání o budoucí podobě vzájemných vztahů. O vývoji jednání, které pokračovalo i o minulém víkendu, dnes kolegium komisařů informoval šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier.

Jak připomněl první místopředseda komise Frans Timmermans, brexit bude znamenat zmatky ať už s dohodou či bez ní. "Máme povinnost zajistit, že škody budou co nejmenší," uvedl dnes před novináři.

Související

Princ William se svou rodinou

Nejhorší rok v životě. Princ William překvapil upřímnými slovy

Rok s letopočtem 2024 ještě není u konce, stále zbývá několik týdnů. Dvaačtyřicetiletý princ William je však už nyní přesvědčen, že letošek byl nejtěžším rokem jeho života. Důvodem jsou pochopitelně především vážné zdravotní potíže členů britské královské rodiny. 

Více souvisejících

Velká Británie Brexit Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

před 3 hodinami

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

"Říkal, že jsme jako Ježíš a Máří Magdaléna." Známý kněz Jaluška čelí obvinění z obtěžování, v církvi končí

Husitský kněz Aleš Jaluška, známý svou prací s vězni a veřejným vystupováním, čelí obvinění z nevhodného chování vůči mladým ženám. Svědectví několika žen zahrnují obtěžování, osahávání a dokonce i znásilnění. Incidenty se měly odehrávat převážně v 90. letech na faře v Lomnici nad Popelkou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy