Navalnyj "rozdrtil" Rusko ve Štrasburku: Věznění bylo politicky motivované, Moskva musí platit

Policie Navalného mezi lety 2012 a 2014 zadržela celkem sedmkrát. Opoziční předák v pěti případech vyvázl s pokutou, dvakrát byl uvězněn, a to až na 15 dnů. Podle Evropského soudu pro lidská práva nejméně dvě tato zadržení měla potlačit politickou pluralitu v zemi.

"Vyhráli jsme. Úplně. Vládu jsme rozdrtili... Hurá!," napsal dnes na twitteru Navalnyj v reakci na verdikt. Politik se dnešního jednání soudu osobně zúčastnil.

Выиграли. Полностью. Правительство разгромлено. 18 статью признали. Ура! https://t.co/V1yeMPLFmT

Evropský soud pro lidská práva přitom už loni v únoru rozhodl, že Rusko porušilo práva Navalného tím, že jej v letech 2012 až 2014 policie při demonstracích opakované zadržela. Soud ve svém rozhodnutí ale nepotvrdil, že jednání ruských úřadů bylo politicky motivované, a Navalnyj se s žádostí o přezkoumání obrátil na Velký senát Evropského soudu. Proti verdiktu se odvolala i Moskva. Rozsudek Velkého senátu je konečný.

"Rozhodnutí (soudu) mě velmi potěšilo," řekl dnes novinářům Navalnyj, podle kterého je to příklad skutečné spravedlnosti. "Toto rozhodnutí je velmi důležité nejen pro mě, ale i pro mnoho lidí v Rusku, které podobně zatýkají každý den," dodal.

Video: delivery of the judgment Navalnyy v. Russiahttps://t.co/XAEAxLJQmG#ECHR #CEDH pic.twitter.com/OSdAx966QQ

Opoziční předák a v současnosti nejhlasitější kritik Kremlu patřil na přelomu let 2011 a 2012 k hlavním vůdcům masových demonstrací proti Putinovu režimu. V roce 2013 - ještě než byl pravomocně odsouzen - se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo na úkor favorizovaného Putinova spolupracovníka Sergeje Sobjanina.

Ruské ministerstvo spravedlnosti na verdikt podle agentury Interfax zareagovalo příslibem, že Navalnému "v náležitém pořadí" odškodnění vyplatí. Současně upozornilo, že soud přiznal Navalnému jen třetinu ze sumy, kterou žádal, a také zpochybnilo argumentaci soudu, "který předpokládá, že přes den může být člověk obětí pronásledování, ale večer už ne". Ruský poslanec a předseda zahraničního výboru sněmovny Leonid Sluckij zase prohlásil, že rozsudek zpochybňuje nestrannost štrasburského soudu, který se podle něj "čím dál více stává nástrojem nátlaku" na Rusko.

Zhruba třetina stížností, jimiž se v loňském roce zabýval Evropský soud pro lidská práva, se týkala Ruska. V 293 z více než 300 případů soud dospěl k závěru, že Rusko alespoň jednou porušilo lidská práva.