Polská vláda kapituluje před soudem EU: Navrhla změnu zákona o penzi soudců

Podle agentury PAP vládní návrh předpokládá, že soudci nejvyššího soudu, kteří museli letos kvůli danému opatření odejít do důchodu, se budou moci rozhodnout, zda se do práce vrátí, či ne. "Vytváříme rámec pro to, aby se mohli vrátit," řekl agentuře PAP vládní poslanec Marek Ast. Dodal, že tito soudci ale také budou mít zároveň možnost v důchodu zůstat.

"Stále ale bude platit, že ti, co se stanou soudci nejvyššího soudu podle nových pravidel, si nebudou moci věkovou hranici pro odchod do důchodu prodloužit," řekl agentuře PAP poslanec Ast.

V rámci reformy polského nejvyššího soudu, která nabyla účinnosti od července, byl soudcům snížen věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Pokud chce soudce i po dosažení této věkové hranice v práci pokračovat, musí o to požádat a také musí doložit, že je k tomu zdravotně způsobilý.

Reformu kritizovala Evropská komise (EK) a napadla ji u unijního soudu. Ten v polovině října platnost reformy pozastavil. Podle EK reforma podkopává nezávislost soudnictví a porušuje unijní smlouvy, podle polské opozice se konzervativní vláda snaží odstranit více než dvě desítky soudců a nahradit je lidmi poplatnými vládní linii. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že reforma má zlepšit fungování soudů.

Podle novely zůstane v čele nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která útoky vlády na polskou justici ostře kritizovala a i po přijetí sporného zákona odmítala nechat se penzionovat s odvoláním na ústavu, zaručující její mandát, jakož i na ústavní zásadu neodvolatelnosti soudců.

Sejm, dolní komora polského parlamentu, pracuje na schválení novely v expresním tempu, uvedla televize TVN 24 s tím, že poslanci již stačili předlohu schválit v prvním a druhém čtení.

Ministr spravedlnosti a současně generální prokurátor Zbigniew Ziobro v rozpravě prohlásil, že vláda je důsledná v tom, že respektuje zásady EU, přestože nesouhlasí s tím, jakým způsobem ve sporu rozhoduje Soudní dvůr EU. Nadále míní pokračovat v soudní reformě, protože "Poláci si zaslouží poctivé a rychle rozhodující soudy", dodal. Menšinová opozice předlohu kritizovala jako "právní zmetek", místo novely by podle ní stačilo splnit předběžná rozhodnutí unijního soudu. Snahu vlády o ovládnutí soudů kritizovala šéfka klubu poslanců opoziční strany Moderní Kamila Gasiuková-Pihowiczová jako "první krok k polexitu", tedy k odchodu Polska z EU.

Novela podle znalce ústavního práva Marcina Matczaka jde dále, než zatím požadoval unijní soud, a ruší neústavní změny, mj. zbavuje prezidenta práva rozhodovat, který soudce smí dál rozhodovat i po dosažení penzijního věku. "Vzdali se, protože Evropská komise mohla již za chvíli požádat o uvalení finančního postihu na Polsko," uvedl list Gazeta Wyborcza, který současně varoval před přílišným optimismem ohledně politiky vládní strany.

"Najpierw buta, potem skrucha". PiS kapituluje w sprawie Sądu Najwyższego https://t.co/PlFctY03Az