Drama ve Francii: Zlomí ceny benzínu Macronovi vaz? Blíží se nová revoluce?

Pachatel ve žluté vestě, která je poznávacím znamením hnutí proti růstu cen paliv, se k útoku na hlavu státu odhodlal ve francouzském městě Angers. Chtěl tak reagovat na dění v Paříži, kterou v posledních čtrnácti dnech zmítají desetitisícové protesty proti současné politice. Macrona údajně ani zabít nechtěl. Jediné, oč mu šlo, bylo jej přimět, aby demonstranty přijal v Elysejském paláci.

Manifestace a občanská angažovanost nejsou ve Francii ničím výjimečným. Ani zrušení trestu smrti v 80. letech, nebo legalizace homosexuálního manželství v roce 2013 se neobešly bez veřejných reakcí. Nyní ale jde opravdu do tuhého, protože je v sázce něco, co v podstatě ovlivní život všech Francouzů. Pokud budou ceny pohonných hmot růst, hrozí zdražování, a to pro zemi s vysokou nezaměstnaností nevěstí nic dobrého.

Policie byla nejprve v pátek, v odpoledních hodinách, přivolána k chystanému útoku na francouzského prezidenta, který přijel navštívit Angers. Když na místo přijela, skutečně uviděla muže s granátem, jímž mohl ohrozit život nejen hlavy státu, ale i všechny shromážděné. Po několika hodinách vyjednávání se nakonec, krátce před půlnocí, rozhodl vzdát. Podle protokolu tamní policie držel 45letý útočník v rukou granát a skandoval "Žluté vesty do Elysejského paláce!".

Malé skupinky protestujících, opět oděných do reflexních žlutých vest, tedy symbolu "gilet jaune", zablokovaly hlavní silniční tahy. Poté, co se jim podařilo ochromit dopravu na pařížském bulváru Champs-Élysées, rozhodla se francouzská policie proti nim použít vodní děla a slzný plyn. Podle zpravodajských agentur bude ale napětí stále jenom eskalovat. Jenom v Paříži demonstrovalo kolem 30 tisíců lidí, z nichž část neváhala využít železničního spojení, a dopravit se do hlavního města i ze vzdáleného okolí. Další protesty se odehrály i v jiných francouzských městech.

Politika současného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je velmi nepopulární a svými rysy se velmi podobá tomu, co razila britská premiérka Margaret Thatcherová ve Velké Británii, v 80. letech. Veřejné škrty, reformy zákoníku práce, zrušení 36hodinové týdenní pracovní doby nemají nic společného s tím, co voliči ve Francii se socialistickou tradicí, od politika očekávají. Navíc je třeba zdůraznit, že se opatření, která měla snížit nezaměstnanost, státní dluh a skomírající francouzskou ekonomiku, zatím nesetkala s úspěchem.

Samozřejmě vše chce svůj čas. I Thatcherová si během svého pobytu na Downing Street také musela poradit s tím, že jí velká část voličů nemohla přijít na jméno, a přitom svojí politikou dokázala vytáhnout Británii ze spirály recese, stávek ochromujících ekonomiku a neefektivních státních podniků. Na druhou stranu by se neměl podceňovat rozdíl mezi britským a francouzským elektorátem. 

Ale zpět k jádru věci. Pro Francouze byl teď poslední kapkou růst cen diselu, který momentálně nejvíc využívají všechny francouzské automobily, o 23 % za předcházejících 12 měsíců. Jeho současná cena je přibližně 1,51 euro za litr (více než 25,-Kč), což je největší vzestup od roku 2000. Informovala o tom agentura AFP.

Růst cen pevných paliv je znát v celém světě, ale Macronův vládní kabinet místo, aby se tomu snažil zabránit, tak akorát zvýšil spotřební daně o 7,6 centů na litr u dieselů a o 3,9 centů u benzínu, v rámci environmentální kampaně. Ve srovnání s Merkelovou se Macron přeci jenom snaží vést více zelenou politiku a koncept postupného přechodu na elektromobily mu není úplně cizí.