NATO je nabroušené: Rusko vůči ukrajinským lodím otevřeně užilo vojenskou sílu

Nedělní incident v Kerčském průlivu u Krymu je velmi vážný, neboť Rusko tam otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po dnešním mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

Ruské speciální jednotky v neděli zadržely u Kerčského průlivu tři lodě ukrajinského námořnictva. Rusové přitom na plavidla stříleli a tři námořníky zranili.

"Použití vojenské síly proti ukrajinským lodím a námořníkům nemá žádné opodstatnění," zdůraznil generální tajemník aliance. "Viděli jsme, jak střílejí na ukrajinské lodě. Viděli jsme, že se plavidel zmocnili a zajali námořníky. A viděli jsme, že někteří ze zajatých byli zraněni," vypočetl Stoltenberg.

Rusko podle něj musí pochopit, že jeho kroky mají své důsledky. Nedělní dění v Kerčském průlivu zapadá do vzorce ruského chování v posledních sedmi letech, podotkl generální tajemník NATO.

Na otázku, jak konkrétně nyní aliance na vývoj v Azovském moři zareaguje, Stoltenberg odpověděl výčtem kroků, které už vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou členské země aliance uskutečnily, zmínil se například o sankčních opatřeních či o posilování NATO ve východní Evropě.

Ruský postup už kritizovala Evropská unie i západní státy, nejhlasitějším a společným požadavkem je okamžité propuštění zadržovaných plavidel i lidí.

NATO dnes podle Stoltenberga vyzvalo Rusko, aby zajistilo nerušený přístup do ukrajinských přístavů a svobodu plavby v Azovském moři a Kerčském průlivu. "A voláme také po klidu a umírněnosti. Incident je připomínkou, že na Ukrajině je válka. A pokračuje už déle než čtyři roky," poznamenal generální tajemník NATO.

O mimořádné svolání Komise NATO-Ukrajina Stoltenberga dnes ráno telefonicky požádal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Spojenci dnes znovu zopakovali dlouhodobý postoj aliance, která ruskou anexi Krymu pokládá za nelegální a odsuzuje ruskou podporu separatistům v samozvaných republikách na východě Ukrajiny.

"NATO dál Ukrajinu silně podporuje prakticky i politicky," řekl Stoltenberg.

Ukrajinský prezident Porošenko už podepsal výnos, který v zemi zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost by měli ještě dnes hlasovat ukrajinští poslanci na svém mimořádném zasedání. Porošenko dnes prý Stoltenberga ujistil, že krok nebude hrozbou pro práci ukrajinských demokratických institucí ani nebude znamenat problémy pro blížící se prezidentské volby v zemi. "Pro nás je to důležité," upozornil generální tajemník.

Související

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Více souvisejících

Jens Stoltenberg NATO Rusko Azovská krize Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová a Tim Walz

Budoucnost NATO i války na Ukrajině? Ve volbách v USA se rozhodne

Blížící se prezidentské volby v USA mohou výrazně ovlivnit budoucnost transatlantické spolupráce v rámci NATO a přístup k podpoře Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi. Jak uvádí Simon Miles, odborník z Dukeovy univerzity, kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump představují odlišné vize v těchto klíčových otázkách.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

včera

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Jak sledovat volby prezidenta USA 2024?

Americké prezidentské volby každé čtyři roky přitahují pozornost z celého světa, ať už jde o kandidáty, kampaně nebo samotný volební den. Přinášíme vám přehled, jak sledovat volby, co očekávat a na co se zaměřit, aby vám nic důležitého neuteklo.

včera

Válka v Izraeli

Ve válce mezi Izraelem a Hamásem se schyluje k zásadnímu zvratu

Diplomatická snaha o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, dostává konkrétnější obrysy. Zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta připravují návrh měsíčního příměří, který by zahrnoval i výměnu rukojmí a zvýšení humanitární pomoci pro obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Tento diplomatický plán přichází v době, kdy je konflikt v oblasti na nebezpečné úrovni, a naděje na zlepšení vztahů jsou křehké.

včera

včera

Donald Trump

Volby v USA: Nastane zvrat v zahraniční politice? Přední expert Jirušek pro EZ odhalil možné scénáře

Americké prezidentské volby se neúprosně blíží, předčasné hlasování už probíhá. Možné dopady zvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa nebo demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové na zahraniční vztahy Washingtonu exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity.

včera

včera

včera

Kamala Harrisová

Kamala nebo Trump? Expert prozradil, kdo by byl pro Česko výhodnější

Pro malé státy jako Česko nebo Slovensko by bylo výhodnější, kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězila Kamala Harrisová. Podle amerikanisty a vedoucího Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Jana Hornáta by totiž Harrisová více dbala na multilateralismus a mezinárodní právo. „Z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodnější pro malé státy, a tedy i pro Českou republiku,“ uvedl Hornát v rozhovoru pro TASR.

včera

Dmitrij Peskov

Rusko skrývá nervozitu? Kvůli Tomahawkům se vysmívá Ukrajině

Kyjev se obrací na USA s žádostí o rakety dlouhého doletu Tomahawk, což podle Kremlu odráží nervozitu ukrajinského vedení z aktuálního vývoje na frontové linii. S prohlášením přišel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala agentura Reuters. Podle něj jsou ukrajinské kroky reakcí na ruský postup, který byl v posledních měsících nejrychlejší od začátku konfliktu před více než dvěma lety.

včera

Pásmo Gazy

Situace v Pásmu Gazy je kritická. Statisícům lidí hrozí hladomor

Světový potravinový program (WFP) vyzval k okamžitým opatřením, aby se zabránilo hrozícímu hladomoru v Pásmu Gazy, kde humanitární krize stále narůstá. WFP upozornil na zhoršující se situaci, která je způsobena i přísnými omezeními na dovoz humanitární pomoci. Podle zprávy agentury Reuters varoval WFP, že kvůli vojenským operacím v regionu se přístup k pomoci dále komplikuje, což může mít katastrofální následky. 

včera

Pentagon

Pentagon: Do Kurské oblasti míří tisíce severokorejských vojáků

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že do Kurské oblasti na západě Ruska se přesouvá několik tisíc příslušníků severokorejské armády. Pentagon se obává, že tyto jednotky budou nasazeny proti ukrajinské armádě, která si v Kurské oblasti udržuje kontrolu nad významným územím od srpnové ofenzívy.  

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Kruhliakivka padla. Rusko obsadilo město osvobozené ukrajinskou armádou

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ve středu obsadilo vesnici Kruhliakivka v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, která se nachází zhruba 20 kilometrů jižně od města Kupiansk. Toto město se Moskva podle všeho snaží obklíčit. Před ruskou invazí žilo v Kruhliakivce kolem tisíce obyvatel, a vesnice se tak stala strategickým bodem pro obě strany konfliktu.

včera

včera

Rusko se v OSN poprvé vyjádřilo k nasazení severokorejských vojáků

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia odmítl tvrzení, že v Rusku působí severokorejští vojáci, a obvinil Spojené státy a Spojené království ze šíření "dezinformací". Moskva podle něj jedná v souladu s mezinárodním právem a v interakci se Severní Koreou neporušuje žádné závazky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy