Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hájil jako "správný a potřebný" svůj víceletý plán "ekologické transformace" země, proti kterému od poloviny listopadu protestuje takzvané hnutí žlutých vest. Prezident uvedl, že vnímá hněv občanů kvůli chystanému zdražení pohonných hmot, "násilníkům" ale prý ustupovat nehodlá. Francie se podle něj musí oprostit od užívání fosilních paliv.
Ekologická opatření byla jedním z hlavních slibů Macrona během prezidentské kampaně v roce 2017. Jeho vláda však sklidila kritiku za údajnou nečinnost poté, co v letos v srpnu odstoupil populární ministr životního prostředí Nicolas Hulot, který se prý v kabinetu cítil "osamocený".
Aktuální plány s cílem motivovat Francouze k ekologičtějšímu životnímu stylu nicméně vyvolaly vlnu místy i násilných protestů. Jejich účastníci, zpravidla oděni v neonově žlutých reflexních vestách z povinné výbavy automobilistů, nesouhlasí hlavně s úmyslem zvýšit od Nového roku spotřební daň na ropné produkty.
Macron dnes v dlouhém projevu o víceleté energetické politice zdůraznil, že Francie potřebuje s ohledem na využití ropy či uhlí "podstoupit detoxikační kůru". Reakce na "urgentní situaci" v podobě globálních klimatických změn podle něj v zemi není dostatečně rychlá. "Nemůžete být v pondělí pro životní prostředí a v úterý proti zvyšování ceny benzinu," řekl Macron.
"Musíme opustit fosilní paliva, musíme do roku 2050 přejít od Francie, kde 75 procent spotřeby tvoří energie fosilního původu, k výrobě a spotřebě zcela zbavené uhlíku," prohlásil.
Prezident dále zopakoval úmysl zavřít do roku 2022 všechny uhelné elektrárny v zemi a oznámil, že vláda do konce jeho pětiletého funkčního období zprovozní první větrnou elektrárnu na moři. Investice do obnovitelných zdrojů se mají zvýšit z pěti miliard na sedm až osm miliard eur (kolem 200 miliard korun) ročně.
Ohledně aktuálních protestů Macron uvedl, že chápe občany, kteří mají pocit, že "ekologickou transformaci zaplatí, ale nebudou z ní těžit". Konkrétní metody přechodu od fosilních paliv podle něj tyto obavy musí brát v potaz. Navrhl například, aby se daň na pohonné hmoty odvíjela od kolísání ceny ropy. Macron zároveň zdůraznil, že "si občany a jejich požadavky neplete s násilníky". "Nebudu v ničem ustupovat těm, kdo chtějí zkázu a chaos," prohlásil.
"Doufám, že v následujících třech měsících uvidíme celonárodní debatu, která pronikne do všech regionů. Doufám, že zástupci žlutých vest se jí budou moci účastnit," dodal francouzský prezident. Elysejský palác následně naznačil, že ministr životního prostředí François de Rugy odpoledne na žádost Macrona přijme představitele protestního hnutí.
Související
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
Emmanuel Macron , demonstrace ve Francii , Energetika , Francie
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 1 hodinou
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 1 hodinou
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 2 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 3 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 4 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 5 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 5 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 6 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 8 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
Zdroj: Libor Novák